Supertenké solární články budeme všude nosit s sebou
Vědci z Jižní Koreje vidí budoucnost solární energetiky v nové generaci solárních článků. Ty jimi navržené jsou lehké, ohebné a super tenké, a díky tomu se výrazně rozšiřuje pole jejich uplatnění.
Proč by čistou elektřinu měly vyrábět jen střechy domů, parkoviště nebo rozlehlé solární farmy, když totéž může dělat i naše oblečení nebo přímo spotřební elektronika?
Institut vědy a technologie v jihokorejském Gwangju vidí ohebnost solárních článků jako zásadní prvek dalšího rozvoje nadějného zdroje energie.
Zatímco velké solární články běžných instalací naráží na limit vlastních rozměrů, prezentovaný ultra-tenký solární článek, který dosahuje tloušťky jednoho mikrometru, je možné s klidem namotat na psací tužku, aniž by došlo k jakémukoliv poškození.
Jak je to možné? Základem je samotný postup výroby, při kterém jsou na tenký povrchový kovový film součásti článku doslova natištěny. Polovodiče se skládají z mřížek arsenidu gallitého (gallium arsenide), a díky tlakovému nátisku není zapotřebí žádného „lepidla“, které by je drželo.
Článek je napojen na elektrodu s pomocí studeného sváru, což má zajistit vyšší ohebnost. Ve skutečnosti je možné srolovat natištěný článek do válečku o průměru 1,4 mikrometrů.
„I když se to možná na první pohled nezdá, menší velikost a výrazná tenkost článku zajišťuje mnohem nižší křehkost,“ říká Jongho Lee, inženýr z Gwangju.
Ohebné solární články mohou být podle jihokorejských vědců snadno aplikovány na skleněné povrchy, fasády budov i povrch karosérie automobilu. Těžiště budoucího využití má ale spočívat v „osobním“ kontaktu s čistou energií.
Supertenké články bude možné integrovat do tkanin oděvů, a každý nositel by se mohl stát „chodící baterií“, která by průběžně dobíjela všechny napojené uživatelské přístroje – hodinky, mobilní telefony, fotoaparáty, nebo nejrůznější zdravotnické monitorovací aplikace.
Nápad je to super, stejně jako kdysi fotovoltaické folie na střešní tašky nebo na skleněné tabule, ale nevím, za jak dlouho se to reálně objeví :-)
Nějak se nezmiňujete o účinnosti článku a o výkonu, který je možno dostat z 1m2 plochy. Ten bude asi dost ubohý.
kolem 15 %, to by šlo http://scitation.aip.org/content/aip/journal/apl/108/25/10.1063/1.4954039
Tak to by šlo. Potáhnout tím karosérii obytného automobilu, tak mám slušnou pojízdnou elektrárnu, aniž by vozidlo nabralo na váze.