DARPA pracuje na vývoji efektivnějších solárních panelů

Solární panely nemohou být do budoucna konkurenceschopné vůči jiným energetickým alternativám, pokud nepřesáhnou dnešní 20% efektivitu konverze. Kam ještě sáhnout pro nové nápady? Optimální úhel sklonu vůči slunečním paprskům, pravidelné čištění povrchu? To vše už tady bylo. Jenže americká DARPA nespí. Nedávno představila svůj projekt, vývoj technologie úpravy povrchu solárního panelu na bázi nano-kompozitových částí, které štěpí sluneční paprsky na jednotlivé barvy spektra. Ty je pak možné lépe energeticky využít.

O projektech, na kterých DARPA pracuje, se většinou dlouhou dobu nic neví. Tentokrát ale byli vývojáři o něco sdílnější. Zdroj: Darpa.org
O projektech, na kterých DARPA pracuje, se většinou dlouhou dobu nic neví. Tentokrát ale byli vývojáři o něco sdílnější. Zdroj: Darpa.org

Americká výzkumná armádní agentura DARPA zaujímá ve světě vedoucí postavení ve vývoji vojenských technologií.

Nejen pro vojáky

Naštěstí projekty s primárně vojenským využitím však dříve nebo později dospějí až k běžným uživatelům – jen se podívejte na GPS navigace, počítačové sítě a internet. A právě v DARPA se tyto nápady, pochopitelně za štědrého financování americkou vládou, rodí.

Z této „mozkové dílny“ pochází i zajímavá myšlenka, která by mohla zvýšit účinnost solárních systémů až na mez padesáti procent. Jak na to?

Stačí s pomocí hranolu rozložit jednotlivé barvy světelného paprsku a snažit se využít ty vlnové délky, které jsou více solárními články absorbovány. Pokud by se podařilo solární články „nabudit“ specifickou světelnou vlnou, byl by jejich provoz mnohem efektivnější.

V posledních letech unikají na povrch skromné informace o jednotlivých prvcích tohoto plánu, ale i když umíme štěpit dopadající světelné paprsky, přesměrovávat je pomocí odrazných ploch, dosud to nedokážeme provádět v dostatečně malém měřítku.

Pomůžou nanotechnologie

To by mohl změnit povrchový nano-film, vyvíjený v DARPA. Vrstva, která by pracovala na podobném principu, jako televizní obrazovka, která je schopna s pomocí malých tranzistorů pracovat s jednotlivými pixely a „přebarvovat“ je podle potřeby.

Vývoj precizně strukturovaného povrchového materiálu je jedním z hlavních projektů, na kterém nyní vědecko-výzkumná laboratoř s rozpočtem 3,2 miliard dolarů ročně pracuje.

Sdílet: