Velké přehrady: bez pralesů to asi nepůjde

Projekty hydroelektráren, které by těžily z existence velkých přehrad na jižní polokouli, čeká přehodnocování očekávaných výsledků. Potenciál generované energie totiž značně kolísá, pokud se začne velkoplošně zasahovat do krajiny v okolí přehrad. Typickým příkladem je obří amazonská přehrada Belo-Monte. Pokud bude odlesňování a kácení pralesů v oblasti pokračovat stejným tempem, její výkon může být až o třetinu nižší.

Vodní elektrárna na řece Xingu má plánovaný výkon 11 233 MW. Zdroj: wikipedia.en.com, (c) Eletrobras
Vodní elektrárna na řece Xingu má plánovaný výkon 11 233 MW. Zdroj: wikipedia.en.com, (c) Eletrobras

Bez „čisté“ přírody nemůže být čistá energie,“ zaznívá ze zprávy, uveřejněné pod hlavičkou Bloombergova centra (BNEF). Pralesy jsou v ní chápány jako spouštěč dešťových srážek, a tedy jeden ze zdrojů vody pro celé povodí, které by mělo zásobovat přehradní nádrže.

Podle této zprávy by tedy zájmy stavitelů přehrad měly být shodné se zájmy ochránců přírody, kteří se snaží udržet rozsáhlá území pralesů bez ničivých zásahů člověka. Divoká představa o spřátelení ochránců tropické přírody s betonovou lobby stavitelů přehrad má však své logické opodstatnění.

Ti, kdo chrání prales, totiž vlastně hrají na strunu stavitelů přehrad. „Naše studie poukazuje na fakt, že zpomalení deforestace amazonského regionu je současně otázkou zajištění národních energetických zdrojů,“ říká Claudia Sticklerová, vedoucí mezinárodního amazonského výzkumného programu, IPAM-IP.

Celá věc je ale poněkud komplikovanější. Vodní elektrárna v Belo-Monte je budována se záměrem produkce energie pro „kolonizátory“ v oblasti. A právě ti ničí lesy podél přehrady, čímž současně snižují její plánovaný výkon.

Naše výsledky, aplikované na povodí Amazonky, jsou důležité nejen pro náš region, ale prakticky pro celý svět,“ říká Marcos Costa, který se na výzkumu rovněž podílel. „Ukazuje se nám tu, jak potřebné je soustředit se na dlouhodobé plánování. Jen prostým srovnáním stávající rychlosti kácení a meteorologických předpovědí vyplynulo, že srážky jsou už teď o 6-7 % méně vydatnější. Pokud budeme počítat s tím, že deforestace oblasti dosáhne v roce 2050 úrovně 40 %, budou srážky nižší o 11-15 %. To ale bude znamenat o 25-40 % nižší výkon elektrárny, která nás stojí miliardy.

Sdílet:

1 komentář: „Velké přehrady: bez pralesů to asi nepůjde

  • 27. 5. 2013 (11.22)
    Permalink

    Ano, na zastavení deforestace by se mělo věnovat více peněz, než na ceý slavný boj s CO2, ono by to bylo dokonce efektivnější.
    Velkou část by toho měla tak jaksi zaplatit EU, minulý, nebo předminulý rok vyšla studie o tom, jestli biopaliva opravdu snižují produkci CO2, vzali se dva modely, současný a referenční, kdy se uvažovala jen technická vylepšení a pokles spotřeby. V tomto došlo k mnohem výraznějšímu poklesu spotřeby fosilních paliv.

    Kdoví, jaký by byl výsledek, kdyby se podobné opatření, zvýšení ploch lesů, aplikovalo i u nás v pramených oblastech.

    Jinak hydroenergetice zdar.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.