Indie přestane dovážet australské uhlí

Tři čtvrtiny světové spotřeby uhlí připadají jen na tři země: Čínu, Spojené státy americké a Indii (řazeno sestupně). I proto je každá změna jejich „uhelného“ trendu zbytkem světa sledována s napětím, protože se může projevit změnou globálního stavu atmosféry, zhoršením či zlepšením kvality ovzduší.

Změnou indického postoje bude postižena i australská uhelná společnost BHP Billiton, která těží v regionu Nového Jižního Walesu. Zdroj: BHP Billiton
Změnou indického postoje bude postižena i australská uhelná společnost BHP Billiton, která těží v regionu Nového Jižního Walesu. Zdroj: BHP Billiton

Na změny, respektive snížení spotřeby, však jen s malým nadšením hledí velcí vývozci uhlí, jako například Austrálie. Ta se řadí ve spotřebě uhlí do první světové desítky, rozhodně ale patří mezi největší vývozce.

Zhruba před měsícem tamní uhelnou lobby potrápila Čína, která se zřekla dovozu nekvalitního australského uhlí (s vysokým stupněm popelnatosti a vyšším obsahem síry), ale nyní se k omezení přidal i v pořadí druhý největší odběratel, Indie.

Indický ministr pro energetiku, Piyush Goyal na summitu G20 navíc oznámil, že jeho země přestane definitivně odebírat uhlí z Austrálie během dvou až tří let. Toto prohlášení australskou stranu jednání šokovalo, protože Indie platil za stabilního dovozce, který navíc svou meziroční spotřebu průběžně zvyšuje.

Indové skutečně uhlí spotřebovávají ve velkém. Za posledních pět let se tu zvýšila spotřeba průměrně o 10 % (jen v posledním roce došlo ke skokovému zvýšení poptávky o 20 %), a například minulý týden mělo 60 ze 103 indických tepelných elektráren zásoby uhlí jen na sedm dní.

Indie má sice značné rezervy uhlí pod zemí, ale domácí těžební průmysl dosud nestačil plně pokrýt spotřebu. I proto se dovoz jevil jako odpovídající řešení. Jak ale zmínil Goyal, uhlí dovážené z australské pánve u Newcastlu přijde jeho zemi 2-3x dráž (domácí vyjde na $24 za tunu, import pak $62/t), což není nic, co by pomohlo národní ekonomice.

Goyal dále informoval, že střednědobou poptávku nyní bude jeho země řešit z vlastních zdrojů nastartováním vlastní těžby, a v dlouhodobém horizontu pak s uhelnými tepelnými elektrárnami nepočítá vůbec.

Namísto investic do uhlí pak Indie zvýší rozpočet pro dlouhodobý projekt energetické renovace země s jasnou preferencí obnovitelných zdrojů (do dalších let přislíbeno až 100 miliard dolarů, hovoří se o 145 GW v solárních instalacích do roku 2024). Dobrá zpráva pro svět je však v tomto případě velmi špatnou zprávou pro Austrálii.

Ještě v roce 2013 si australský premiér Tony Abbott pochvaloval: „Velkou společnou minulost a ještě větší společnou budoucnost Austrálie a Indie“, a vláda s nadšením připravovala plán nové uhelné ekonomiky.

Libovali si i majitelé australských vývozních a těžebních společností, kteří si v témže roce na 33. Světové uhelné konferenci pochvalovali, že domácí pokles volebních preferencí Labour Party (která se proti uhelné ekonomice ohrazovala) bude mít pozitivní vliv na domácí těžbu a vývoz. Austrálie teď po summitu G20 musí začít akutně řešit, co se svým uhlím bude dělat. Indie už o něj zájem nemá.

Sdílet: