Přečerpávací elektrárna v americkém Mineville
Američané přistupují k projektům zásobníků energie poněkud váhavě. Po celých Spojených státech bychom napočítali jen kolem čtyř desítek podobných zařízení. Jedno z těch středně velkých se teď k nemalé radosti „průkopníků zásobníků energie“ bude nyní budovat ve státě New York, u hornického městečka Mineville.
Za projektem hydroelektrárny stojí lidé ze společnosti Moriah Hydro Corp. Na svých webových stránkách nešetří při popisu záměru v Mineville slovy jako „gigantický“. S odhadovaným výkonem 260 MW jde však o projekt na podmínky USA spíše průměrný.
Pro srovnání, největší podobná elektrárna se nachází v Bath County na virginské straně Apalačského pohoří. Se čtyřiceti pumpami a výkonem okolo 3 GW jde skutečně elektrárnu úctyhodných rozměrů.
V USA dokončena 92MW solární elektrárna
Přečerpávací a solární elektrárny – zajímavá souhra
Amerika může pokrýt 3 % spotřeby elektřiny z hydroelektráren
Orgány Federální energetické regulační komise (FERC) podávají k celému záměru v Minevile, vedeném pod pořadovým číslem 127635, více informací. Není to totiž poprvé, co se o obdobné využití zdejších dolů někdo zajímal.
Propojením štol a vrtů dolů Old Bed, New Bed a Harmony (patřících společnosti Moriah) s povrchovým dolem Bonanza (patřícím dříve důlní společnosti Republic Steel Corp.) vznikne důmyslný systém přečerpávací nádrže.
Zatímco plánovaná „horní“ nádrž se nachází 325 metrů nad mořem (s maximální hloubkou 150 metrů), spodní hladina druhé nádrže bude sahat až do 1200 metrů pod povrch. Převážná část se ale bude nacházet mezi 320 – 450 metry pod povrchem.
Hydroelektrárna nebude využívat žádné vodoteče či přírodního rezervoáru z okolí, nezasahuje do půdního fondu spojených států. Nenarušuje žádné chráněné území a (jak je Americká administrativa povinna uvádět) nezasahuje ani na území žádného z indiánských kmenů.
Elektrárna v Mineville bude přečerpávat vodu s pomocí dvacítky turbín, a bude dosahovat celkového výkonu 260 MW. Realizátoři považují za hlavní pozitivní aspekt celého záměru, že přečerpávací elektrárna žádným způsobem nenarušuje vzhled okolní krajiny a ve své podstatě vlastně využívá „brownfield“ ke zhodnocení jinak opuštěné a devastované lokality.
U nás by se taky mohly začít budovat další PVE a ani by to příliš nemuselo nikomu vadit. Například by se jdna dala připojit k VD Vrané, Další by šla postavit mezi Orlíkem a Kamýkem, nebo paralelně ke každé z přehrad zvlášť. Pak by se tu nabízelo využití i Znojemské přehrady, byť nádrž by už byla v NP Podyní, ale snad by to nějak šlo, k Brněnské přehradě by šla také připojit PVE.
Už mě to také napadlo. Dokonce jsem slyšel, že se už i uvažuje/uvažovalo o využití vltavské kaskády jako přečerpávacích nádrží. Měl jsem tu odvahu, že jsem napsal Pačesovi asi před 3 roky na komisi, aby se tím vážně zaobírali, stajně jako ostatními OZE. Nedostal jsem vůbec žádnou odpověď. Pak vyšla jejich energetická předpověď. Pochopil jsem, že myslí úplně jinak. Oni nechtějí jít cestou nějakých experimentů a/nebo podpory malovýrobců i kdyby mělo padnout hospodářství. Půjdou hezky vyšlapanou cestičkou dlážděnou samými „dobrými“ úmysly (a tučnými prebendami).
To se dalo taky celkem čekat, bohužel.
Myslím, že to co vymýšlí ČEZ není ideální řešení, jestli jsem se správně dočetl, tak by se mělo jednat o výměnu dvou turbín na Orlíku, myslím, že by bylo lepší, kdyby se postavila úplně nová elektrárna, která by zlepšila i bezpečnost při povodni, pokud by byla vybudována tak, aby se do ní voda nemohla dostat a zaplavit ji.
Taky by bylo možná dobré, kdyby se podobná elektrárna postavila i na Slapech, Ale to by asi muselo dojít ke snižení hladiny na VD Štěchovice, aby tam byl prostor pro přečerpávání, spád by se nejspíš neztratil, jelikož by vzrostl ten na Slapech, bohužel si nemůžu vzpomenout do kterého souboru jsem si poznámky o tom uložil, možná že jsem to psal sem do diskuse, ale nejsem si tím teď jistý. Ale můžu to případně zkusit zpětně dopočítat