Plovoucím jaderným elektrárnám by tsunami nevadilo

Tragické události roku 2011, které odstartovaly nehodu v jaderné elektrárně Fukushima Daiči, nedají stále lidem spát. Snaha najít řešení jak předejít opakování podobné situace se nesla celým Symposiem modulárních reaktorů, které letos už tradičně pořádala Americká společnost inženýrů mechaniky (ASME) pro technické obory prestižních amerických univerzit.

Veškeré procesy by probíhaly pod hladinou moře, nad jeho úrovní se nachází jen kontrolní místo a údržba.“ Zdroj: Jake Jurewicz/MIT-NSE
Veškeré procesy by probíhaly pod hladinou moře, nad jeho úrovní se nachází jen kontrolní místo a údržba.“ Zdroj: Jake Jurewicz/MIT-NSE

Příspěvek, který zde prezentovali výzkumníci z Massachusettského technologického institut (MIT), oslovil svou teoretickou jednoduchostí většinu přítomných. Optimální bezpečnostní pojistkou, která by mohla omezit riziko katastrofických momentů v případě tsunami i zemětřesení, by podle nich mohlo být přenesení reaktorů jaderných elektráren na hladiny moří.

„Hlavní poškození jaderného zařízení ve Fukushimě nemělo na svědomí zemětřesení, nebo samotné obří vlny tsunami,“ zaznělo zde. „Ty nejvýraznější škody způsobily až dodatečné efekty, které jsou nejvíce odpovědné za odstavení, narušení a kontaminaci celého komplexu.“ Hlavním spouštěčem celé katastrofy byl především fakt, že Fukushima neměla, v důsledku výpadku elektrárny, dostatečné chladící kapacity.

Lidé z  následně představili model plovoucí plošiny, ne nepodobné těm těžařským, která by byla schopná nést celé jaderné zařízení na hladině moře.

„Taková plovoucí elektrárna by se díky svému designu automaticky chladila okolní vodou, a v případě nejčernějšího scénáře by zabránila tavení palivových tyčí nebo nežádoucího úniku radioaktivního materiálu,“ popisoval princip ochrany profesor Jacopo Buongiomo.

Mimo jiné uvedl, že by takovéto elektrárny mohly být umístěny 7-10 kilometrů od pobřeží, ukotvené ke dnu lany, a propojeny s pevninou kabelem. „Není to zcela nový koncept, je to jen rozšíření stávajícího modelu o nové prvky aktivní ochrany.“

CleanTechnica.com

12 komentářů: „Plovoucím jaderným elektrárnám by tsunami nevadilo

  • 22. 4. 2014 (18.45)
    Trvalý odkaz

    Na moři hrozí jiná rizika. Bude to velmi drahé a riskantní. I když jsou OZE nespolehlivé, co se týče vlastní výroby, tak přece jen začínají postupně vytlačovat tyhle rizikové zdroje.

    Reagovat
  • 22. 4. 2014 (11.09)
    Trvalý odkaz

    není to vcelku špatné řešení z problému bezpečnosti se to podle mě dá srovnat s elektrárnou na pevnině pokud terorista dokáže zaútočit na pevnině pak i na moři, a na moři nejsou žádná zemětřesení ani vlny tsunami které na pobřeží vystupují do výšek i několika desítek metru na volném moři dosahují pouze jednotek metrů, další přírodní pohromy jako jsou cyklony,bouře a jiné se dají srovnatelně předvídat jak pro pevninu tak pro moře takže včasné odstavení není problém, jediného čeho bych se možná obával je utržení kotvících lan a následné netlačení na pobřeží vlivem vln a přílivu a pak by vznikly problémy s chlazením odstaveného nebo běžícího reaktoru a se samotným provozem na druhou stranu asi to nebude kotvit jedno nebo dvě lana asi jich tam bude několik takže ani tato varianta není moc reálná

    Reagovat
    • 23. 4. 2014 (8.20)
      Trvalý odkaz

      Je tam toho víc, bouřlivé počasí znemožňuje přistání vrtulníku nebo příjezd plavidla, vlnobití poškozuje stavbu jako takovou, koroze ve slaném prostředí je velmi vysoká. Doprava osob, výměna směn atd. všechno je to v takovém případě problém. Udržovat bezpečnostní zónu (proti neoprávněným osobám) je v dost iluzorní. V případě havárie není jak odpad zachytávat. Všechno by to šlo přímo do moře. Nedej Bože, že by se protavil reaktor. Bude to rovnou na dně a bude to zamořovat široké okolí.

      Reagovat
    • 24. 4. 2014 (7.26)
      Trvalý odkaz

      Vypnutí jaderné elektrárny nic neřeší. Elektrárna ve Fukušimě byla již také odstavená v době kdy tam dorazilo tsunami a stejně do nedopadlo moc dobře, ale mohlo být i hůř.

      Reagovat
  • 22. 4. 2014 (10.12)
    Trvalý odkaz

    mě by zajímalo co bude s radioaktivní vodou to jako budeme zamorovat zbytky oceánu,?

    Reagovat
    • 22. 4. 2014 (10.04)
      Trvalý odkaz

      Nechybí, chlazení probíhá pod vodou.
      Jen by mě zajímala bezpečnost před teroristy.

      Reagovat
      • 22. 4. 2014 (10.19)
        Trvalý odkaz

        Jaderné elektrárny nemají komín kvůli chlazení. Na to slouží chladící věže.

        Reagovat
    • 22. 4. 2014 (10.27)
      Trvalý odkaz

      Komín který je u našich JE vidět slouží především pro klimatizaci místností elektrárny a pro nic jiného. Pro chlazení slouží chladící věže a ty by v tomto případě asi byly nahrazeny přímým výměníkem s mořem jako to mají elektrárny ve švédsku.

      Reagovat
      • 22. 4. 2014 (10.46)
        Trvalý odkaz

        Komín u jaderných elektráren neslouží ke klimatizování místností, na to jsou klimatizace.
        Tímto komínem se odvádějí plynné radionuklidy vznikající při jaderných reakcích a které se uvolňují z chladící vody v odplynovači primárního okruhu.

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *