Čína bude mít problém: nedostatek vody
I přes trvající obrovský rozmach alternativních zdrojů energie v Číně je tato země stále velkou měrou odkázána na fosilní paliva. Pět největších společností spravujích zde většinu tepelných elektráren však před sebou nemá klidnou budoucnost. Podle předpovědí analytiků Bloombergova institutu (BI) se budou staré elektrárny v dohledné době potýkat nikoliv s nedostatkem paliva, ale vody.
Čínská elektrorozvodná síť je druhou nejrozsáhlejší na světě. Elektrárny, které ji zásobují téměř pěti sty gigawatty, přitom převážně patří mezi starší typy uhelných tepelných elektráren.
Jak zmiňuje Maxime S. Bardisa, poradkyně finančních analytiků z BI: „Éra čínského průmyslového růstu narazí na vlastní strop. Velká pětka energetických kolosů – Huaneng, Datang, Huadin, Guodin a China Power Investment – bude muset změnit svou strategii. Ne kvůli nedostatku fosilních paliv, ale vody.“
„Dnes se na produkci čínské elektřiny podílejí z 85 % elektrárny, stojící v regionech s nedostatkem vodních zdrojů,“ shrnuje Bardisová. „Ke všemu ještě 15 % těchto elektráren využívá při generování elektrické energie zastaralejší a na spotřebu vody velmi náročné výrobní postupy. Stávající situace ale nenahrává intenzivní spotřebě vodních zdrojů. Elektrárny se o ní musí doslova poprat s průmyslem, zemědělstvím a rozvíjejícími se městy.“
Klíčová spojení popisující brzký čínský problém jsou prý „sezónní klimatické výkyvy“, „nedostatek kvalitních vodních zdrojů“, „velkoobjemový objem odčerpávaných vod“ a „nadměrné zatížení vodních zdrojů“.
A pozvolna ustupující himálajské ledovce evidentně čínskou situaci nezlepší. Už proto, že velká část tepelných uhelných elektráren „Velké pětky“ stojí v severovýchodních regionech, trpících už dnes středním až vážným nedostatkem vody.
„Čína tedy stojí před volbou, jestli za nemalých finančních nákladů investovat do „ozdravění“ tepelných elektráren a adoptování novějších technologických procesů, které nejsou tolik náročné na spotřebu vody,“ přisazuje si Alasdair Wilson, spoluautor zprávy BI. „Samozřejmě je tu druhá varianta, a to že za peníze, a jsou to celé miliardy dolarů, potřebné na inovace elektráren, raději čínská strana vsadí na obnovitelné zdroje energie.“
Analytikové z BI předpokládají právě druhý zmíněný scénář. „Přechod na OZE Číně zajistí stálý náskok před konkurencí, udrží v chodu průmyslový boom, zajistí i dostatek nových pracovních příležitostí. A především: výrazně sníží tlak na přeexponované vodní zdroje. Pokud by se situace s nedostatkem vody vyhrotila, získala by za své miliardy, vložené do inovací tepelných elektráren stejně jen energeticky neefektivní zdroj elektřiny. A to se jim s OZE nemůže stát.“
Kvůli vodě už obsadili tibet a pořád jim to nestačí. Něco je zde asi špatně :-(
Teoreticky by mělo stačít použít tzv. Suché chladící věže,, ve kterých nedochází ke ztrátám vody, pak taky přesun eelektráren tam, kde je vody dost, k pobřeží, kde je také, nepletu-li se, vyšší koncentrace lidí a dostatek vody k chlazení v podobě mořské vod.
Plynové elektrárny teoreticky vodu nepotřebují, jen je jeich účinnost o něco nižší, to za předpokladu, že běží jen plynová turbína. Její spaliny by teoreticky mohly zahřívat retroty ve kterých by se vyráběl plyn, o něco by mohla klesnout sotřeba paliv, protože je možné je rychle regulovat, nemusí tedy držet točivé zálohy a spalovat zbytečně paliva, navíc umožní větší připojení OZE.
Všichni můžeme jen doufat, že se poadří příští a přespříští rok udělat nějaký pořádný pokrok na stelarátoru W7-X, pulzy by měly být dlouhé až 30 minut, jen při oněco větším objemu by měl dodat až 18x více energie, než Tore Supra. Pulzy mají být skoro 4x delší než u ITERU, přitom objem bude mnohonásobně menší.
Ikdyž by to nebylo zatím energeticky ziskové, myslím, že by se mohla k tomuto zařízení připojit nějaká menší turbína (pár set kW), čistě jen pokusně, mohla by být i jen s nízkovroucí kapainou, asi by se podařilo dosáhnout účinnosti jen pár procent, ale byla by to první elektřina získaná z plazmatu (byť by to nestačilo ani na pokrytí spotřeby zařízení). Pak by zbývalo jen dosáhnout potřebného výkonu, což by mělo zajistit větší zařízení.