Proplaceno již bylo skoro 4500 žádostí o kotlíkové dotace

V prvním kole takzvaných kotlíkových dotací bylo do druhé poloviny září schváleno přes 22 000 žádostí, proplacených jsou jich už téměř 4 500. Čísla do konce roku ještě porostou, protože v jednotlivých krajích aktuálně proplácení žádostí probíhá.

Kotelna či servisní místnost nechybí v žádném moderním domě. foto: Viadrus
Kotelna či servisní místnost nechybí v žádném moderním domě. foto: Viadrus

Většina regionů s ohledem na velký zájem o výměnu starých kotlů už požádala stát o navýšení příspěvků o dalších 10 %. Původně chtěl stát v první vlně programu poskytnout na výměnu kotlů 3 mld. Kč, jak vyplývá z informací Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Domácnosti mohou z dotace na výměnu kotle získat 70 až 80 % nákladů z maximální částky 150 000 korun, přičemž celková výše je odstupňována podle typu kotle. Dalšími pěti procentními body jsou pak zvýhodněni žadatelé z obcí s překročenými imisními limity.

Do roku 2020 by mělo být ve třech vlnách rozděleno devět miliard korun a vyměněno až 100 000 kotlů. Měla by tak být nahrazena až třetina nejvíce znečišťujících kotlů v tuzemsku.

Podle tiskové mluvčí SFŽP Lucie Früblingové jsou v současné době nejméně žádaným zdrojem vytápění kotle na uhlí. „Z celkového počtu podaných žádostí tvoří tyto zhruba 12 procent, což je asi 2 600 žádostí. Dále je nutno podotknout, že se stejně jako u ostatních podporovaných zdrojů – biomasy, tepelných čerpadel či zemního plynu – jedná o kotle plnící podmínky ‚Ekodesignu‘, tedy jde o zařízení s vysokou účinností a nízkými emisními parametry. To ve srovnání se stávajícími zdroji znamená jednoznačný efekt jak v úspoře primárního paliva, tak v množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší,“ uvedla Früblingová.

Třímiliardová alokace první výzvy byla letos v srpnu s ohledem na velký zájem navýšena o dalších 10 %. Všechny kraje tak dostaly šanci požádat o další navýšení původně přidělených finančních prostředků na první výzvu a řada z nich této možnosti již využila.

Prozatím nepožádal pouze Karlovarský kraj a Praha. Jedinou podmínkou je, že tyto prostředky mohou být použity pouze na zdroje využívající obnovitelné zdroje energie, tedy na tepelná čerpadla nebo kotle na čistou biomasu.

V rámci první výzvy kotlíkových dotacích se letos již s dalším navyšováním alokace nepočítá, jelikož druhá vlna, opět s alokací 3 miliardy korun, by měla být spuštěna už v první čtvrtině příštího roku. Podle výkonného ředitele Asociace podnikatelů topenářské techniky Mojmíra Krátkého z kotlíkových dotací zatím neplyne výrazné omezení druhu dotovaných technologií.

Při výběru kotle na biomasu by se však měli lidé ujistit, na jaký druh biomasy je kotel certifikován. Některé kotle například nespalují pelety s příměsí řepky a slunečnice. Dnešní moderní kotle mají též teplotu spalin o 150 °C nižší než ty původní, což má zásadní dopad na funkčnost spalinového systému.

„Často se na to zapomíná a zákazník se pak nestačí divit, že ho bude nová vložka stát 20 až 30 tisíc korun,“ uvedl Roman Švantner ze společnost Enbra. Lidé by podle něj rovněž neměli kupovat kotle třetí nebo čtvrté emisní třídy, protože ty stát brzy zakáže domácnostem používat.

Ti, kteří nestihnout první vlnu dotací, mohou počkat na druhou, která odstartuje v příštím roce. Ministerstvo životního prostředí zatím s Evropskou komisí vyjednává o její podobě.

„Samozřejmě se budeme snažit vyjednat, aby podpora byla na všechny zdroje a ve stejné výši jako v první výzvě, výsledek ale bude záležet také na celkovém vyhodnocení první výzvy. Letos bylo podáno skoro 25 tisíc žádostí. Zájem o dotace převýšil téměř ve všech krajích alokované prostředky na první výzvu. Pro druhou vlnu kotlíkových dotací máme připraveny opět 3 miliardy korun,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

tisková zpráva
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.