Onemocnění dýchacího ústrojí stojí evropské státy 82 miliard eur ročně
Nová studie německého výzkumného institutu Fraunhofer Institut für Bauphysik (Fraunhofer IBP) odhalila, že 84 milionů Evropanů žije v příliš vlhkých domácnostech, což u nich způsobuje onemocnění dýchacího ústrojí.
TISKOVÁ ZPRÁVA
Výdaje evropských států na astma a CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), pokud jde o hospitalizace, ztrátu produktivity a lékařskou péči, činí každý rok 82 miliard eur. Skupina VELUX vyzývá k tomu, aby se otázka renovací vedoucích k ozdravění domů a bytů začala řešit na politické úrovni.
Výzkum Fraunhofer IBP odhalil socioekonomické náklady přinášené astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN, známá také jako „kuřácké astma“). Mezi prokázané příčiny těchto nemocí patří také život ve vlhkých a nezdravých budovách.
Náklady dosahují ročně 82 miliard eur a zahrnují přímé výdaje evropských států na lékařskou a následnou péči o pacienty v nemocnicích i mimo ně stejně jako nepřímé náklady způsobené ztrátou produktivity.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Podle průzkumu až 84 milionů Evropanů žije ve vlhkých nebo plísní postižených domácnostech, což u nich zvyšuje riziko onemocnění respirační nemocí nebo celoživotní alergií o 40 %.
V případě České republiky se jedná každého desátého občana. To dokazuje, že bydlení v nezdravých domech stále zůstává podstatným tématem, a to i přes nedávnou zvýšenou pozornost ke spojitosti mezi vnitřním prostředím domů a lidským zdravím.
„Velmi nás znepokojuje, že tak mnoho lidí tráví své každodenní životy ve vlhkých a nezdravých domovech. Nový výzkum navíc poprvé ukázal, že 2,2 milionů lidí trpí astmatem právě proto, že žijí v nezdravých budovách,“ říká prof. Dr. Gunnar Grün, ředitel oddělení energetické efektivity a klimatu uzavřených prostorů na Fraunhofer IBP.
Řešení? Změna legislativy
Výzkum institutu Fraunhofer byl založen na průřezovém výzkumu, dotaznících a podrobných případových studiích ve 32 evropských zemích.
Vyplývá z něj odhad, podle kterého by bylo možné do roku 2050 snížit počet Evropanů žijících ve vlhkých a nezdravých budovách o 50 %, což by vedlo k poklesu počtu onemocnění s tím spojenými respiračními chorobami o 25 %. V případě astmatu by pokles mohl činit 550 000 osob.
„Jsme přesvědčeni, že rozvoj respiračních onemocnění v důsledku vlhkosti v budovách může být zastaven. Nyní je více než kdy předtím jasné, že stavební legislativa by měla podporovat zdravé prostředí v uzavřených místnostech, a to jak v existujících, tak v nově postavených budovách. Tímto způsobem by se nejen zlepšila kvalita lidských životů, ale bylo by to prospěšné i ekonomicky,“ říká Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.
Klára Bukolská zároveň poukazuje na chystanou novelizaci Předpisů pro energetický výkon budov (EBPD) na půdě Energetické unie, která stanoví rámec pro stavební legislativu v jednotlivých zemích. Klíčové v tomto případě je, že součástí agendy jsou i nároky na prostředí v uzavřených místnostech.
Jak se bránit vlhkosti v domácnostech
Podle institutu Fraunhofer je vlhkost jedním z hlavních nedostatků budov v celé Evropě. Především je zapříčiněna nevyhovujícími parametry budov a zanedbáváním dostatečného větrání ze strany jejich vlastníků.
V důsledku toho se šíří plísně. Riziko zasažení plísní lze však podstatně snížit volbou vhodných stavebních materiálů při rekonstrukcích.
V dubnu 2016 završila skupina VELUX v Belgii projekt na renovace budov RenovActive, založený na zásadách aktivního domu se zaměřením na architektonické kvality budovy, lidské zdraví, komfort a kvalitu života, energetickou efektivitu a ekologický přínos.
Klíčovým prvkem v modernizaci je předcházení vnitřní vlhkosti a plísním, které zabezpečuje přirozené a nepřetržité proudění čerstvého vzduchu v budově. O projektu RenovActive se můžete dočíst více zde.
VELUX = VE (ventilace, větrání) + LUX (světlo)
Výzkum dostatečného větrání interiérů s pomocí oken VELUX je příkladem, jak pojímá tato společnost odkaz svého zakladatele Villuma Kanna Rasmussena, který měl vizi vytvořit tzv. modelovou společnost. Tedy firmu, která pracuje s výrobky užitečnými pro společnost a jež jedná se svými zákazníky, dodavateli, zaměstnanci všech kategorií a akcionáři lépe než většina jiných společností.
Vlastníkem společnosti VELUX je skupina VKR Holding A/S, jejíž akcie drží několik nadací založených rodinou zakladatele Villuma Kanna Rasmussena. Většina zisků skupiny je určena na výzkumné, ekologické a kulturní účely.
V roce 2015 nadace společnosti VELUX a její mateřské skupiny VKR Holding A/S na tyto účely věnovaly 545 příspěvků v celkové výši přes 111 milionů eur.
Tak ale komu těch 82 miliard Euro chybí? Mám takové podezření že lidé by z nich viděli, je to jen 1000€/zasažený člověk, možná tak desetinu. Zvlášť pokud je těch 42 mld ve výdajích na léky. Pochybuji o tom že bz se nějak výrazně v případě nápravy zmenšilo pojistné.
Prvním krokem, pokud budou chtít měnit něco kolem budov, je to že upraví normy pro zateplování, špatně provedená izolace sice zmenší spotřebu energie ale právě zvedne vlhkost v budově.
Myslím že celý problém je komplexnější, máme vysoké množství všemožných dalších a dalších zdrojů znečištění, které se na vzniku problémů podílejí. Zejména jde o silniční dopravu, zde zejména uvnitř města. Emise látek z motorů a otěr pneumatik produkují látky, které se na problémech mohou podílet. A bylo by asi lepší zbavit se tohoto, než se snažit osekat CO2 z elektráren. Problém je v tom že elektrárny jsou snadnější cíl.
Jde o způsoby vytápění, kdy se dnes spaluje plyn, bylo by zajímavé nechat zjistit, jaký vliv má toto na vlhkost ve městech a tedy i budovách. Víme že města jsou tepelnými ostrovy, bylo by tedy zajímavé nechat spočítat jaký vliv by měl přechod na tepelná čerpadla.
Podle mne by lidem více posloužilo zaměřit se na problémy s dopravou, které mohou mít také svůj podíl. Na rozdíl od USA neexistuje příliš mnoho dopravců na dráze, kteří by operovali s celokontinentálním rozsahem, to činí tuto alternativu neefektivní vůči dopravě silniční. Sice se to mění, ale dokud tu nebude možnost poslat s jednou společností vlak z Vilniusu do Paříže, pokud možno bez zastávek, bude se často volit kamion. V případě osobní dopravy je situace možná ještě horší. I když i tam se pomalu mění.
Hezké PR. Jen jestli to není komplexní problém, třeba venkovní exhalace, nezdravý životní styl (sedět u tv a cpát se hamburgrem)atd.