Jak omezit tepelné ztráty? Přes sklo!

Budovy mají velkou spotřebu energie a mnohdy také velké energetické ztráty. Jednou ze zásadních možností, jak celkem snadno srazit účty za energie, je použít lepší skla. O zasklení pro udržitelnou architekturu se hovořilo na konferenci Šetrné budovy 2012.

Sklo zajišťuje v moderním rodinném domě řadu funkcí - slouží jako zdroj světla, tepelná izolace i dekorační prvek. foto: ColinBroug/sxc.hu
Sklo zajišťuje v moderním rodinném domě řadu funkcí – slouží jako zdroj světla, tepelná izolace i dekorační prvek. foto: ColinBroug/sxc.hu

Zasklení plní v budovách několik funkcí. Patří mezi ně obstarávání přirozeného osvětlení, kontakt s okolím, ochrana proti větru a dešti a také ochrana proti hluku.

Kromě toho obstarávají tepelnou izolaci a poskytují ochranu přes sluncem v létě nebo naopak solární zisky během chladných zimních dní. Samozřejmé je, že dvojsklo izoluje lépe než jednoduché sklo, ještě lepší pak je trojsklo a „top“ je sklo s vakuem.

Sklo může sloužit jako inovativní zdroj energie, úspor, ochrany životního prostředí a klimatu, uvědomuje si také Alain Jardinet z AGC Glass Europe. Budovy totiž spotřebují 40 % z celkové celosvětové spotřeby energie a sklo zde hraje klíčovou roli.

Sklo se stříbrem izoluje

Řešením pro domácnosti může být izolační zasklení s povlaky, které obsahují stříbro. S tepelnou izolací je standardní tepelná vodivost skla 1,35 W/m3 snížena pod 0,04 W/m3.

Nabízí se povlaky s jednou vrstvou stříbra, které jsou vhodné u izolačního zasklení pro rezidenční výstavbu nebo s dvěma až třemi vrstvami stříbra, ty se používají na komerčních budovách.

V souvislosti s eko-efektivitu jsou požadavky na stále nižší U-hodnotu (základní měrná jednotka při stanovení tepelných ztrát). David Kelich ze společnosti AGC zabývající se výrobou nejen izolačních skel říká, že trh je sice spokojený, ale polemizuje, zda je to opravdu správná cesta.

Sklo jako izolace

Je třeba zvážit, že pro dokonalejší izolování musí být použito více základních surovin, rostou emise i spotřeba energie při výrobě a v budoucnosti bude nutné zrecyklovat více materiálu.

Proto se AGC Glass Europe zaměřilo právě na dopady své činnosti na životní prostředí. Zvyšuje se podíl recyklovaného skla při výrobě a to do té míry, že jde nula procent odpadu na skládky, zároveň se také snižuje spotřeba energie a CO2 emise.

Nižší je i spotřeba vody. Je možné rovněž efektivně využívat odpadní teplo vznikající při výrobě skla.

Eko-efektivita vládne světu skla

„Jak sladit obchodní prosperitu a pozitivní dopad na životní prostředí,“ zeptal se Kelich a vzápětí si odpověděl: „Eco-efektivitou.“ Klíč k řešení totiž prý tkví v zaměření se na inovace a důležitosti pokroku. „Kolem 70 % z budgetu R&D je přiděleno na vývoj nových produktů a technologií s cílem chránit životní prostředí,“ potvrzuje Marc Van Den Neste, viceprezident AGC.

ACG má za cíl, aby množství CO2 vyprodukované při výrobě bylo porovnané s množstvím emisí CO2 ušetřených díky použití těchto produktů. Zejména tedy izolačních zasklení.

A výsledek? Zatímco vypuštěné emise CO2 za rok 2009 jsou 3 228 882 tun CO2, ušetřených je 28 942 470 tun. Z toho 98,5 % díky použití izolačních skel.

Recyklace skla

Kelich hovořil také o recyklaci skla. Pro výrobu skla se používají základní suroviny jako písek, dolomit a podobně a střepy. Průměrné použití střepů do vsázky je prý asi 30 %.

Střepy lze dělit na ty z vlastní výroby (ty nelze považovat za recyklované materiál podle LEED), střepy z vlastních zpracovatelských závodů a střepy z rekonstrukcí, případně demolicí nebo z automobilového průmyslu (ty se ale pro recyklaci využívají jen s obtížemi, resp. vůbec).

V součtu je za rok recyklováno asi 700 000 tun střepů, což ušetří 80 000 tun základních surovin a 200 000 tun CO2 emisí.

Sdílet: