Izolace po španělsku: papírové cihly

Vyřešit dva problémy najednou – zbavit se staré buničiny z papíren a snížit podíl ukládaného odpadu na skládkách. A jako příjemný bonus současně vyprodukovat i vůči přírodě šetrnou stavebninu. To vše zvládli během svého novátorského projektu inženýři ze španělské univerzity v Jaen. Tenké cihly vyráběné z husté papírmaše a směsi jílů navíc potřebují jen velmi málo energie ke své výrobě.

„Inženýři se zabývali výzkumem „primitivních“ stavebních materiálů, které lze získat jako součást recyklačního procesu,“ píše se v žurnálu Gizmag, který o španělském objevu referoval.

Cihla sama má skutečně velmi skromný původ. Mezi dvě hlavní výrobní součásti totiž patří celulóza z papírenského závodu, kalová sedlina z čističek odpadních vod.

Tyto dvě komponenty se posléze mísí v daném poměru s jílem, a po dosažení patřičné hustoty jsou pod tlakem vytlačeny z nádrže v podobě dlouhé nudle. Ta je následně „naporcována“ a vypalována v peci. Komu daný výrobní postup nápadně připomíná hru s tvarovátkem na plastelínu, není daleko od pravdy, což připouští i sami Španělé.

Pochopitelně, že „papírové“ cihly nikdy nedosáhnou stejného významu jako ty konvenční, pálené, ale díky své tepelné konduktivitě se zdají být ideálním izolačním materiálem.

Prozatím jsou profilovány na rozměry 3 x 1 x 6 centimetrů, ačkoliv se španělští technici stále snaží o produkci větších exemplářů. Problém, kterému čelí, je totiž poměrně značná křehkost, která dle legislativních měřítek pro stavební materiály nevyhovuje.

V rámci svého praktického výzkumu se teď vynálezci soustředí i na využití dalších příhodných a netradičních materiálů: mláto po výrobě piva, výlisky z oliv a další odpady z čističek odpadních vod.