Izolace po španělsku: papírové cihly

Vyřešit dva problémy najednou – zbavit se staré buničiny z papíren a snížit podíl ukládaného odpadu na skládkách. A jako příjemný bonus současně vyprodukovat i vůči přírodě šetrnou stavebninu. To vše zvládli během svého novátorského projektu inženýři ze španělské univerzity v Jaen. Tenké cihly vyráběné z husté papírmaše a směsi jílů navíc potřebují jen velmi málo energie ke své výrobě.

Izolační materiály vyráběné z odpadních surovin se stávají populárnějšími, a Španělé představují v tomto vývoji světovou špičku. Zdroj: C. Martinez, University of Jaen
Izolační materiály vyráběné z odpadních surovin se stávají populárnějšími, a Španělé představují v tomto vývoji světovou špičku. Zdroj: C. Martinez, University of Jaen

„Inženýři se zabývali výzkumem „primitivních“ stavebních materiálů, které lze získat jako součást recyklačního procesu,“ píše se v žurnálu Gizmag, který o španělském objevu referoval.

Cihla sama má skutečně velmi skromný původ. Mezi dvě hlavní výrobní součásti totiž patří celulóza z papírenského závodu, kalová sedlina z čističek odpadních vod.

Tyto dvě komponenty se posléze mísí v daném poměru s jílem, a po dosažení patřičné hustoty jsou pod tlakem vytlačeny z nádrže v podobě dlouhé nudle. Ta je následně „naporcována“ a vypalována v peci. Komu daný výrobní postup nápadně připomíná hru s tvarovátkem na plastelínu, není daleko od pravdy, což připouští i sami Španělé.

Pochopitelně, že „papírové“ cihly nikdy nedosáhnou stejného významu jako ty konvenční, pálené, ale díky své tepelné konduktivitě se zdají být ideálním izolačním materiálem.

Prozatím jsou profilovány na rozměry 3 x 1 x 6 centimetrů, ačkoliv se španělští technici stále snaží o produkci větších exemplářů. Problém, kterému čelí, je totiž poměrně značná křehkost, která dle legislativních měřítek pro stavební materiály nevyhovuje.

V rámci svého praktického výzkumu se teď vynálezci soustředí i na využití dalších příhodných a netradičních materiálů: mláto po výrobě piva, výlisky z oliv a další odpady z čističek odpadních vod.

TreeHugger.com
Sdílet:

1 komentář: „Izolace po španělsku: papírové cihly

  • 1. 1. 2013 (21.50)
    Permalink

    Stará buničina a odpad? Přinejmenším je to palivo pro samotnou papírnu. Při výrobě papíru je zapotřebí dost tepla, ona se výroba totiž neobejde bez páry a elektřiny, oboje se dá získat z papírenského odpadu.
    Mláto a výlisky z oliv jsou také zdrojem energie, nebo plynu, navíc po vyhnití je z nich hnojivo. Tyto suroviny jsou tedy mnohem cenější v zemědělství, než ve stavebnictví.
    Jsou dvě možnosti co s plynem, který vzniká při hnití, dělat. Buď jej můžeme všechen přímo na místě spálit na elektřinu, nebo energii vyrobit jen pro potřeby BPS, plyn přečistit ochlazením na asi -80°C, aby bylo odstraněno CO2 (s tím ať naloží jak je libo), a dodávat do plynových rozvodů.
    Na ČR chodí stížnosti z Mikronésie jen kvůli asi 2% účinnosti elektrárny, přitom možná na území EU se zbytečně spalují fosilní paliva v podnikových elektrárnách, které by klidně mohly zpracovávat odpadní produkty z výroby.
    Nedivil bych se, pokud bychom po EU takto dali dohromady alespoň jeden další Prunéřov.
    Ponechme teď stranou, že ani superkritické parní elektrárny nedosahují účinnosti paroplynových elektráren.
    To by teprve bylo něco pro CO2 maniaky. Kdyby to totiž mysleli opravdu vážně, tak při stavbě každé uhelné elektrárny budou požadovat přehodnocení na elektrárnu paroplynovou s výrobou plynu z uhlí, tak jako ve Vřesové

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.