Philips vymýšlí farmaření pod střechou

Společnost Philips nedávno představila své revoluční pojetí zemědělské produkce přenesené do interiéru. V holandském technologickém středisku, spadajícím pod univerzitu v Eindhovenu, spustili naplno projekt inovativního farmářského centra GrowWise City.

„Výzkum a vývoj na poli zemědělského farmaření v interiérech by mohl proměnit svět.“ Zdroj: Philips.com
„Výzkum a vývoj na poli zemědělského farmaření v interiérech by mohl proměnit svět.“ Zdroj: Philips.com

Zařízení poslouží jako provozní model k testování a vývoji high-tech technologií udržitelné produkce potravin v městském prostředí.

Zajistit vyváženou produkci potravin, bez ohledu na výkyvy počasí či faktickou nepřítomnost zemědělské půdy. Zhruba tak by se daly popsat motivy týmu inženýrů z Eindhovenu, který vede Udo van Slouten.

Nespokojili se ale s prostými skleníky: nejrůznější poživatelné rostliny pěstují na ploše 234 metrů čtverečních v několika patrech, přímo uvnitř budovy. Optimální sluneční osvit dávkuje rostlinám výkonný počítač, a zajišťuje jej série úsporných LED světel.

Podobně je zajištěna i vláha, vlhkost ovzduší i půdy, přísun živin i kvality substrátu. A hlavně, využit je zde skutečně každý centimetr půdy.

Van Slouten připravoval projekt, který měl za cíl urychlit a optimalizovat produkci potravin, dlouhá léta, ale teprve s technickým zázemím společnosti Philips se GrowWise City uvedl do pohybu.

Součástí výzkumu není jen urychlení růstu rostlin dodržováním určitých postupů, ale také snaha o minimalizaci vzniku odpadů a omezení spotřeby vody.

Lidé z jeho týmu jsou už dnes schopni vyváženou kombinací živin a působením světla o určité vlnové délce měnit tvar listů, velikost plodů či obsah esenciálních olejů podle zadání. A jaké jsou další výhody sofistikovaného přístupu k laboratornímu zemědělství?

Především je to ohromné množství biomasy produkované na jednotku plochy. Z metru čtverečního dokáží výzkumníci v Eindhovenu „vytlouct“ 900 květináčků bazalky ročně. Vzhledem k tomu, že jednotlivé pěstební plošky jsou hygienicky uzavřené, není zapotřebí aplikovat žádné pesticidy, a substrát se neznehodnocuje ani hnojivy.

Nicola Kimm, která se na projektu podílí jako supervizor z Philips, zdůrazňuje význam úspor vody. „Na kilo rajčat vypěstovaných ve španělském skleníku spotřebujete přibližně 60 litrů vody,“ říká Kimmová. „Holanďané zvládnou to samé s třiceti litry. A tady to dokážeme s pěti.“

Sdílet: