Největší pasivní dům na světě roste v New Yorku

Na úzké špici Rooseveltova ostrova obtékaného řekou East River v současnosti vyrůstá zatím největší pasivní dům na světě. Pokud se stavba bez zdržení podaří, může si město New York hrdě připsat další unikátní technickou památku. Celá budova totiž bude dosahovat výšky 26 pater.

„Šestadvacet pater má být doslova nabito prvky udržitelnosti a energetické efektivity.“ Zdroj: Handell Architects
„Šestadvacet pater má být doslova nabito prvky udržitelnosti a energetické efektivity.“ Zdroj: Handell Architects

Rozsáhle pojatý projekt je dílem studia Handel Architects, a ve své podstatě slučuje tři již existující budovy kampusu university Cornell Tech (Bloombergovo centrum, ubytovací zařízení a most) do jednoho komplexního prostoru.

Celý záměr by však nebylo možné realizovat bez profesionálů z řad stavebníků. V těžkém výběrovém řízení nakonec požadavky univerzity splnily zástupci stavební společnosti Hudson Companies, kteří dosud spíše prováděli stavby přehrad, průplavních komor a vodních elektráren.

Přizvání Hudson Companies k realizaci rozhodně není náhodné. Celý budovaný objekt totiž z hlediska provedené izolace a utěsnění vnější obálky připomíná sovu nepropustností spíše přehradu, než patrový věžák s apartmány.

Tento prvek se má ale promítnout do snížení spotřeby energie o 60-70 %, v porovnání s ostatními budovami takových proporcí.

Podle mluvčích univerzity Cornell Tech má stavba sloužit nejen jako prosté ubytovací zařízení pro studenty, ale hlavně má být: „Odrazem filozofie, kterou vzdělávací instituce Cornell Tech zastává.“ Má se tedy jednat o navýsost moderní, spolehlivou a současně maximálně udržitelnou budovu.

Ve svých šestadvaceti patrech bude skrývat užitnou plochu 25 200 metrů čtverečních, rozdělených do 352 obytných jednotek. Ty budou nabývat podoby jednolůžkových pokojů a dvou a třílůžkových apartmánů.

Celkem tu bude ubytováno 536 studentů, kteří si kromě maximálního komfortu budou moci dopřát i dechberoucí výhled ze svrchní terasy na okolní město. Celý objekt přitom bude díky prvkům energetické efektivity a termální rovnováhy šetřit na 885 tun emisí oxidu uhličitého. Hotov by měl být v polovině roku 2017.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.