Švýcarsko: vědecký kampus poslouží jako obrovský tepelný výměník

V roce 2006 rozhodl Gerhard Schmitt, zodpovědný za plánování a logistiku v kampusu Honggerberg Science City ve Švýcarsku, že při renovaci centrálního vytápění půjde úplně novou cestou. A to ukládáním přebytečné energie v létě pod zem a jejím opětovným využitím v zimě. pokračování…
Švýcarsko - Honggerberg-Science Campus

První část renovačního projektu se odehrává za budovou HCL, která je zasvěcena chemii. Tam probíhají výkopové práce, při kterých bude do země vloženo 100 plastových trubek o celkové délce 200 metrů. Každých pět metrů má být do země vložena jedna trubka. Všechny jsou pak připojeny k vytápěcímu systému v samotné budově.

Během léta, kdy je třeba budovu ochlazovat s pomocí klimatizace a kdy veškeré teplo produkované lidmi, servery a dalším vybavením, až dosud nenávratně mizelo ve vzduchu, jej nyní nově budovaný systém odvede pod zem, kde jej „uloží“. Podzemní trubky tak budou sloužit de-facto jako obrovský tepelný výměník.

Díky cirkulaci vody v celém systému bude přebytečné teplo odvedeno pod studenou zem, kde se teplota pohybuje od 8 do 18°C. V zimě bude teplo opět „vyčerpáno“ pomocí stejného cirkulačního systému a využito k vytápění budovy. Samozřejmě bude třeba poněkud „přitopit“, a to za pomoci elektrických tepelných čerpadel. Postupně má být tento systém využit v celém kampusu, přitom však bude decentralizovaný a řídící počítač v každé budově sám rozhodne o tom kolik tepla je třeba.

Cílem je zajistit tak dokonalou výměnu, aby tepelná čerpadla poháněná elektřinou doplňovala pouze jednu dvanáctinu energie. Zbytek má být extrahován z podzemí. Kolem kampusu jsou k dispozici rozsáhlé plochy, které mohou takto posloužit.

Celková kapacita celého systému by podle inženýrů mohla být až 15 GWh, což se rovná zhruba 1500 tunám ropy.

Výhodou takového způsobu vytápění je nízká cenová náročnost jak samotné instalace, tak i provozu. Navíc není třeba v takovém případě zbytečně utrácet na zateplení, důležitější je podle manažera projektu Thomase Gautschiho správné „zasíťování“. Profesor Hansjürg Leibundgut z Zurichu navíc věří, že tento systém se stane ve Švýcarsku standardem.

zdroj: PhysOrg.com
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

4 komentáře: „Švýcarsko: vědecký kampus poslouží jako obrovský tepelný výměník

  • 23. 7. 2010 (11.56)
    Permalink

    No a ještě jsem si vzpomněl, že před léty (nejspíš je to už víc než 20 let), tuším, že ve Švédsku, zkoušeli něco podobného. Tam to bylo tak, že akumulovali přes léto teplo ze solárních kolektorů do obrovských izolovaných (asi podzemních), akumulačních zásobníků (do nemrznoucí kapaliny). A z nich pak v zimě odebírali teplo a přes tepelné čerpadlo vytápěli byty. Jak to dopadlo, to už nevím, ale asi nic moc, protože už jsem o tom nikdy neslyšel a nevím ani, že by se to nějak rozšířilo.

    Reagovat
  • 23. 7. 2010 (11.41)
    Permalink

    Přibližně stejná délka plastových trubek (20 km)je na každém zimním stadionu, kde se chladí nepřímým způsobem chlazení pomocí teplonosné kapaliny (např. solanka, ale i jiné). Tam ovšem není vzdálenost mezi trubkami 5m, ale někde mezi 5 až 10cm.

    Reagovat
  • 21. 7. 2010 (19.30)
    Permalink

    jaký hliník? cituji „100 plastových trubek o celkové délce 200 metrů. „

    Reagovat
  • 21. 7. 2010 (13.47)
    Permalink

    Take riesenie urcite nie je ekologicke. Uz len vytazit hlinik na tie trubky spotrebuje viac energie, ako sa bude dat uchovat pomocou toho zariadenia, ktore by som ale urcite nenazival vymenikom. Vymenik teplo odovzdava, toto zariadenie ho ma uchovat. Tiez by som rad videl taky material, ktory dokaze uchovat teplo mesiac, nie to este pol roka. Ak sa im to podari, tak si zasluzia minimalne dve Nobelove ceny naraz.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.