Dubajské souostroví Svět klesá ke dnu

Dubajské uměle vytvořené ostrovy v resortu Dubai World si moře nemilosrdně bere zpět, a pramálo se stará o to, co to udělá s podnikáním zřizovatele, společnosti Nakheel, a desítkami nešťastných celebrit.

Výstavba umělých písečných přesypů stála na nejistých základech už od samého počátku, ale teprve nyní je jasné, že projekt za 25 miliard klesá doslova na samé dno.

Společnost Nakheel, spolu-vlastněná královskou rodinou, iniciovala a realizovala v Dubaji hned několik ambiciózních projektů. Například „Palm Jumeirah“ apartmánový resort z vilek vytvořených na písečném přesypu ve tvaru palmy, který je patrný i při pohledu z družice. Ten se zatím nad hladinou drží, což už se ale nedá říct o Dubai World.

Na 300 jednotlivých soukromých ostrovů byly v prostoru vymezeném mořem a hrází rozmístěny tak, aby jejich společná silueta evokovala mapu světa. A v závislosti na svém přání jste si tu za pár desítek milionů dolarů mohli jeden takový ostrov koupit, nebo levněji pronajmout.

Problémy ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Systém hrází začal být záhy vlnobitím narušován, a kanály, prohloubené v mělkém dně a sloužící jako spojnice mezi jednotlivými ostrůvky se začaly zanášet pískem.

Překvapivě tu ale nezačala vznikat komplexní pevnina: namísto toho se začaly kousky souše rozplývat v moři jako kostky ledu. „V současnosti je už 70 % z 300 ostrovů Dubai World pod vodu,“ říká Richard Wilmot-Smith, vedoucí společnosti Penguin Marine.

Jeho společnost zajišťuje přepravu majitelů a nájemců ostrovů na jejich sídla z pevniny, ale vzhledem k tomu, že z většiny zákazníků se v posledních letech stali „bezdomovci“, rozhodla se žalovat společnost Nakheel. Dosud je totiž vázána smlouvou o přepravě, a ta se s ubývajícími obyvateli ostrovů stává stále nevýhodnější.

Soudní proces poukázal na to, že společnost Nakheel je v červených číslech už od roku 2009, a to že založila své podnikání na nejbohatších obyvatelích planety Země, se jí rozhodně nevyplatilo. Miliardáři totiž mají v dnešním rychlém světě krátkou životnost.

Například John O´Dolan, který si koupil za 24 milionů dolarů ostrůvek „Irsko“ spáchal sebevraždu, a Safi Quarashi, majitel ostrůvku „Velká Británie“ za 43 milionů dolarů, dostal sedm let za padělání šeků.

Když se rozšířila zvěst o tom, že ostrovy mizí v moři, ubylo rapidně nových zájemců. Dávat desítky milionů za brození ve slaném písku se nikomu nechce.

Projekt společnosti Nakheel definitivně klesá ke dnu, a je jen otázkou, jestli se ostatní investoři z Blízkého východu z vývoje situace poučí. Stavět písečné ostrovy uprostřed moře, zasněžené sjezdovky v poušti nebo pralesy ve vyprahlé pustině se prostě dlouhodobě nevyplácí.