Ruský vědec chce těžit elektřinu z mraků
Vítr, voda a slunce jsou poměrně dnes známé zdroje obnovitelné energie, ale můžeme dostat nějakou „šťávu“ i z mraků? Ruský vědec Andrej Kazancev o tom nemá pochyb.
Andrej Kazancev vypracoval se svým petrohradským týmem odvážnou vizi projektu, který může lidem v odlehlých oblastech zajistit dostatek vody i slušné množství elektřiny.
Základním pilířem jeho projektu je zařízení nazvané AirHES. Jde vlastně o hydroelektrárnu připoutanou k balónu. K povrchu stabilně ukotvený balón využívá řadu plastových proužků ke kondenzaci vodních par, a takto získanou vodu z ovzduší shromažďuje v zásobníku.
>>> ČÍST CELÝ ČLÁNEK <<<
EkoBonus.cz
Podle nadpisu jsem čekal, že půjde o statickou elektřinu (o tom psal už Jules Verne – Tajuplný ostrov – používali tam draka) a on jde o hydroelektrárnu. Na ostrovech, kde není pramenitá voda by to byl i dobrá zásobárna vody.
Také jsem si to původně myslel, dokonce jsem si to i prakticky ověřil za bouřky anténa pod garnýží, kondenzátor a zemění na topení, až ke 100mV se podažilo nashromáždit když byla bouřka nejsilnější, ale vzhledem k .
O té vodě píši výše v komentáři.
Jestli vládnete angličitnou tak jsem našel zajímavý text o tom jak získávali elektřinu z atmosféry, 0,75kW kontinuálního proudu je myslím dost pro spotřebu domu na den, pokud máte baterie, které kryjí výkyvy spotřeby akorát při bouřkách by to zařízení mohlo hodně trpět a být nebezpečné.
http://www.rexresearch.com/plauson/plauson.htm
Přečteno do konce budu sikutovat zde:
pokud zvládá zařízení 5l za hodinu, pak je to 1,38ml za sekundu, pracuje-li ve výšce 3000m, pak je to stejné jako 4,14 l/s z jednoho metru. pokud chceme výkon v kW, pak to máme (4,14/1000)*9,81*0,6 (celková účinost výroby proudu malé generátory jsou na tom bídně, tak i turbínky) tedy máme 0,024kW = 24W.
Pokud bychom chtěli získat nějaký rozumný výkon třeba 1kW, pak by bylo třeba získat (1/0,7/9,81*1000) l/s ekv. 1m, to je asi 146 l/s, při výšce 3000m je to 0,049l/s, tedy 177l/h, to je asi 36x více než teď.
Každopádně by však tato zařízení mohla být spíše vhodná pro získání PITNÉ vody v suchých oblastech, kdy by i současný výkon zvládal pokrýt potřeby asi 24-48 lidí (nevím kolik toho vipijí v Africe), nebo by mohl pomoci v oblastech se silným znečištěním vody splašky a chem látkami (za přepokladu že vzduch je ne tom lépe)
Masivní nasazení v řádu desítek či stovek MW by mohlo ale způsobit vážné problémy s počasím, minimálně lokálně. Takto sesbíraná vláha z Atlantiku by totiž chyběla v Evropě či USA (nevzpomínám si teď jak to stáčí coriolisova síla)
Na druhou stranu pokud vezmeme v úvahu tzv. malý cyklus, tedy vypaření z moře a napršení do moře, pak by tato zařízení mohla být vhodná pro pokrytí potřeb vody a části energie u malých ostrovních komunit.
Ovšem dříve se asi dočká využití energie mořských proudů, která je násobně více koncentrovaná než tato.
Nicméně pokud bychom byli schopni nějak vysledovat odkud kam se zejména pohybují srážky, nebo co předchází, jaké atmosferické změny, hurikánům, nebo bouřím, mohli bychom je jich ničivost omezit. Létající větrné elektrárny, které mohou mít asi vyšší výkon, nicméně nevím, by mohly značnou část energie ubrat ještě dříve než se vůbec bouře vytvoří a tato zařízení by mohla odebrat část vody.
Pokud zařízení pod takovýmto malým balonem dodá 5l za hodinu, kolik by jí asi zvládlo dodat zařízení pod něčím tak velkým jako byl Hindenburg, navíc pokud se oprostíme od všech zbytečností, které staticky upoutaný stroj, na rozdíl od stroje pro zaoceánský let, nepotřebuje.
Takováto úpravna vody by možná zvládla zásobovat menší město.
Na Kanárech (myslím, že je to nejmenší ostrov La Palma) získávají vodu pomocí soustavy sítí a žlabů z mlhy a mraků a funguje to dost dobře. Jenže to jde ostrov s velkým výškovým rozdílem, kde se tvoří každý den z termiky spousta mraků.
Někde jsem četl, před mnoha a mnoha lety o tom že někde v jižní americe to tak také kdesi dělají.
Ale toto by možná mohlo pracovat kdekoliv na světě. Ostrovy počínaje po oblasti po přírodních katastrofách a válečných konfliktech.