Dánský ostrov bude mít vlastní virtuální elektrárnu

Dánský ostrov Bornholm (42 000 obyvatel) v Baltském moři bude mít díky projektu EcoGrid sponzorovaném Evropskou unií svou vlastní virtuální elektrárnu. Ostrov, který byl za 2. světové a později studené války důležitým strategickým bodem, je dnes poklidnou rybářskou komunitou. Dnes tam více než 50 % spotřebované elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Virtuální elektrárna vznikne díky vytvoření rozsáhlé chytré rozvodné sítě (smart-grid).

Klíčovým cílem projektu EcoGrid EU je „demonstrovat efektivní chod distribuovaného systému výroby energie s vysokou penetrací mnoha malých různorodých zdrojů energie“.

Ostrov Bornholm je dnes domovem mnoha různých dánských i mezinárodních experimentů zejména se týkajících právě oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie.

Proč je tak vhodný? Reprezentuje asi 1 % dánské populace, území a spotřeby energie. Zároveň jde o samostatnou komunitu s už tak vysoce rozvinutými energetickými sítěmi. Mimochodem, ostrov je také napojen na švédskou rozvodnou síť 60kV kabelem, který patří mezi nejdelší podmořské elektrické kabely v Evropě.

Novou chytrou sítí bude vybaveno asi 2000 mistních domácností, celkem 28 000 zákazníků. Jejich domy a byty budou vybaveny speciálním zařízením, které dokáže rozpoznat špičku spotřeby elektřiny a podle toho upravit spotřebu každé domácnosti – např. upravit termostat nebo vypnou některé spotřebiče.

Navíc bude tato chytrá síť spojovat dohromady množství menších zdrojů energie – větrné elektrárny (36 MW), bioplynovou stanici (16 MW) a další menší zdroje, např. střešní solární elektrárny, ale také elektromobily, jejichž pilotní testování na ostrově probíhá. Jejich baterie totiž zase mohou sloužit k ukládání přebytečné energie. Jde o prověření tzv. V2G (Vehicle-to-Grid) konceptu.

Co z toho budou mít samotné domácnosti? Pokud ve špičce, kdy je nutné vyrábět nebo dokonce ze Švédska nakupovat velké množství často velmi drahé energie, svou spotřebu dobrovolně sníží, jednak tím sníží vlastní účet za elektřinu a za druhé získají i jistý finanční bonus za své uskromnění, čímž svůj účet za elektřinu sníží ještě víc.

Dlouhodobým cílem je, aby se z Bornholmu stala jakási „zelená demonstrační laboratoř“. Ostatně, už dnes tam působí lidé z IBM či společnosti Siemens, a mnoha dalších soukromých i veřejných výzkumných organizací. To s sebou nese samozřejmě i ekonomický přínos – zvýšení zaměstnanosti, více turistů apod.

Celkové náklady na čtyřletý projekt smart-grid na ostrově Bornholm dosáhnou 21 mil. euro s tím, že část zaplatí Evropská unie. Virtuální elektrárny jako bude ta na ostrově mají podle odborníků v oblasti energetiky obrovskou budoucnost, zejména s probíhajícím rozmachem malých lokálních obnovitelných zdrojů energie jako jsou střešní solární elektrárny, malé větrné elektrárny, kogenerační zařízení apod.

Všechny tyto malé zdroje s výkonem v řádu jednotek kW až jednotek MW mohou být díky chytré síti, tj. specializovanému hardwaru a softwaru, propojeny dohromady a „tvářit“ se navenek jako jedna velká elektrárna o výkonu v řádu stovek MW či jednotek GW.

Siemens kupříkladu provozuje podobné virtuální elektrárny s výkonem až 1450 MW v Německu. Ty spojují (záložní) výrobny elektřiny v komerčních budovách, nemocnicích a továrních provozech. Několik podobných projektů běží už i na jiných místech v Dánsku.

Celosvětová kapacita virtuálních elektráren dosahovala v roce 2011 kolem 45 GW, do roku 2017 už by ale mohla vyrůst až na 105 GW.