Stockholm bude mít zelený chodník nad celým městem
Otázku, jak dalece je možné zahustit zastavěný sídelní prostor a přitom neubírat lidem kontakt s přírodou, nyní zajímavým návrhem řeší švédští Anders Berensson Architects (ABA).
Města bojují o prostor pro vlastní existenci, ale pod příběhem o urbánní rozpínavosti se táhne ještě jedna podstatná linka – o důstojný prostor pro kvalitní život v městech totiž bojují především sami lidé.
Nutno podotknout, že i když by se nikdy nepodařilo návrh projektu ABA realizovat v plném rozsahu, sám nápad je natolik inspirativní, že se jej jistě brzy chopí další. Čeho se kreativní dílo ABA týká?
Ničeho menšího, než restrukturalizace centra Stockholmu. A to prosím podél parcel, které jsou z realitního hlediska velmi horké zboží.
„Bydlet na Klarastaden, takříkajíc na břehu řeky, s překrásnými výhledy na pásmo hor a hladinu jezera Mälaren, to by chtěl jistě každý. Chodit na procházky do parku, být obklopen zelení a přitom žít v centru… i při sebevětším zahuštěním bytů na jednotku plochy to prostě možné není.“ A přece, určitý prostor se tu otevírá.
ABA soustředili svou pozornost na „nevyužité plochy“, které v každém městě představují střechy domů. Pokud by se totiž podařilo je transformovat do podoby střešních zahrad a parků, a propojit je sérií teras a visutých mostů, získalo by město i při maximální koncentraci zastavěného prostoru ohromné otevřené zelené prostory. Těžko se pochopitelně začíná „v hotovém“ městě.
Jenže připravovaná výstavba ve stockholmském Klarastaden se k takové změně nabízí. ABA svým návrhem usilují o to, aby 90 % obyvatel této rodící se čtvrti (a to včetně 8000 kanceláří, 5800 apartmánů a 300 obchodů) mělo vlastní přístup k parkové zeleni. Aniž by se přitom ubíral prostor pro vlastní výstavbu.
Jak na to? Střešní zahrady a mosty posazené na čtyřpatrových pylonech, které propojí celou čtvrť sítí visutých chodníků. A také komplexní plán výškového limitu budov, tak aby mohlo přirozené světlo prostupovat mezi jednotlivé budovy, a navzájem se nestínily.
„Mohla by to být z hlediska hustoty obyvatel na jednotku plochy nejosídlenější část Stockholmu, a přitom by mohla mít největší pokryvnost zelení v rámci celého města,“ říkají ABA.
