Umělci dávají druhou šanci elektroodpadu

Když doslouží elektrospotřebič, většinou ho čeká už jen ekologická likvidace. Některé ale mají to štěstí, že se stanou „obětí“ umělců a stane se z nich dekorace nebo dokonce šperk. A co je pozitivní, takové výrobky se mimo jiné vyrábí i v ČR.

Před třemi roky byl prezentován unikátní projekt, který se zaměřuje na výrobu designových předmětů jako jsou šperky nebo módní a bytové doplňky. Využívá k tomu pak materiály z nejrůznějších elektrospotřebičů.

Výrobky Trash Made postupují dopředu stejně rychle jako vývoj moderních technologií a ve většině kolekcí proto bývá jen nízký počet kusů, designérky a umělkyně Anna Kozová, Jana Krovová a Linda Čihařová mají co dělat.

Kromě nich se na výrobě podílí i grafici a lidi zabývající se recyklací. Cíl mají všichni stejný – nápaditá a originální, kvalitní kolekce.

Výrobu obstarávají také zaměstnanci a klienti chráněných dílen. „Precizní přístup chráněných dílen nám umožňuje jedinečnou a inspirativní spolupráci a dává jejich zaměstnancům radost z možnosti uplatnit svou zručnost a kreativitu,“ říká manažerka projektu Lenka Drápalová.

Šperky z odpadu

Jednotlivé produkty se liší svým určením, použitým materiálem a také svých duchem, který pojí jejich minulý a nový život.

Tlačítka z telefonních budek se tak mohou stát náušnicemi, folie z LCD monitorů tvoří kryt u lampiček, plošné spoje manžetovými knoflíčky, zdroje z nefunkčních počítačů lampami a z drátů lze vytvořit originální mísu.

V kolekci Trash Made lze nalézt brože i náušnice vyřezané z nepovedených desek plošných spojů nebo z jiných „neviditelných“ součástek počítačů, náhrdelníky jsou třeba z počítačových hliníkových chladičů, náramky tvoří vysloužilá tlačítka z telefonních budek a stejnou základní surovinu mají i prsteny.

U přívěsků se pak nachází „od každého trochu“. Základem jsou vedle telefonů často součástky počítačů či serverů, které nemají po skončení své životnosti jiné smysluplné využití.

I pro pány

Kromě šperků je v kolekci Trash Made také několik výrobků pro pány nebo do domácnosti. Pro muže jsou například nože, flash disky nebo otvíráky na pivo.

„Snažíme se připomenout, že i věci, které se stanou odpadem, mohou najít další využití a překvapit svou krásou, originalitou i funkčností,“ vysvětluje Anna Kozová, která vloni se svým návrhem Duhových hodin získala 6. místo v prestižní soutěži Czech Grand Design.

Každý předmět má své jméno a vztahuje se k němu i krátký příběh, který vypráví o jeho minulosti, o době, kdy byl ještě elektrospotřebičem.

Vzhledem k tomu, že množství elektroodpadu neustále roste, mají tvůrci dostatek materiálu bez nutnosti plýtvat přírodními zdroji.

Kolekce jsou také značně originální a počty kusů v nich limitovány. Není se tedy čemu divit, že se ceny jednotlivých výrobků pohybují v řádech stokorun.

Celý projekt zaštiťuje společnost REMA Systém, která se zabývá sběrem a recyklací vysloužilých elektrozařízení. Jak se zdá, našel tento kolektivní systém vskutku originální způsob, jak recyklovat elektroodpad.

Umělecké projekty však probíhají i v rámci jiných kolektivních systémů. Kolektivní systém Asekol třeba poskytl elektro pro umělecko-vzdělávací projekt Křemínkové nebe, který v Ostravě realizuje parta mladých lidí.

„Výsledkem workshopu, kterého se budou účastnit mladí lidé se zájmem o umění odpadu, bude vyhotovení přibližně 10 soch z nepotřebných elektrospotřebičů a dalšího odpadu, které se poté stanou součástí výstavy v prostorách Černé louky,“ říká Michaela Davidová, vedoucí projektu a dobrovolník centra pro podporu současného umění Cooltour.

Organizátoři si slibují, že díky projektu dojde k šíření osvěty v oblasti ekologie a mladí lidé se aktivně zapojí do procesu třídění odpadu. Rovněž by měly pak apelovat na rodiče i jiné příbuzné ohledně recyklace elektroodpadu.

Další kolektivní systém, Elektrowin, v tuto chvíli neuvažuje o uměleckém zpracovávání elektroodpadu.

„Elektrospotřebiče ze sběrných míst jsou transportovány do recyklačních zařízení, kde jsou zpracovány na jednotlivé materiály, které se dále využívají – např. na výrobu poklic aut, zatravňovací dlaždice, ramínka, novinkou je PUR HELP, který je používán jako sorbent,“ poodhaluje Taťána Pokorná, tisková mluvčí kolektivního systému. 

Kromě toho přichází ke slovu lidová tvořivost. Starý elektrospotřebič, na kterém se nepodepsal zub času, často slouží jako skvělá „retro“ dekorace, domácí kutilové si umí pohrát i se součástkami, zde jde ale spíše o praktickou než estetickou stránku věci.

I ve světě

Podobné snahy o umění samozřejmě neprobíhají jen u nás. Například Američan Gabriel Dishaw vyrobil výhradně z elektroodpadu boty, židle z recyklovaných cédéček je pak dílem Belen Hermosy.

Občas se někde objeví i modelka oblečená v šatech z elektroodpadu a tak je třeba jen otázkou času, kdy se podobná móda objeví i v obchodech.

Průmyslová designérka Brenda Guyton pak z elektroodpadu vyrábí unikátní sochy. Jsou však podstatně menší než WEEE Man vážící 3,3 tuny, kterou vytvořili členové britské Royal Society of Arts a stojí v Cornwallu. Podobně působivá je si socha obřího mobilu v Rumunsku. Sestává ze stovek vyřazených mobilů.