Odpadky mohou být cennými zdroji surovin

Odpadky, běžně končící na skládkách nebo ve spalovnách, mohou posloužit i jako druhotná surovina. O cestě k přeměně odpadů na zdroje hovořila na konferenci Going Green 2012 Pavlína Kulháková, která má na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) pod sebou politiku druhotných surovin ČR a je tedy tou nanejvýš povolanou osobou.

Podobné aktivity samozřejmě probíhají na úrovni celé Evropské unie a první zmínky sahají do roku 2008. V souladu s EU je Surovinová politika ČR, která se skládá ze dvou částí a kromě politiky nerostných surovin ČR jí tvoří také politika druhotných surovin ČR.

Stále více surovin

Kulhánková připomněla, že průmyslu druhotných surovin patří v ČR historicky mezi tradiční obory hospodářství a s inovacemi se zvyšuje nejen spotřeba surovin, ale i poptávka po netradičních surovinách. To pak přináší pestřejší spektrum využitelných druhotných surovin.

MPO dnes rozlišuje celkem desítku komodit druhotných surovin: papír, plasty, sklo, kovy, vedlejší energetické produkty, stavební a demoliční hmoty, vyřazená elektrická a elektronická zařízení, autovraky, baterie a akumulátory, pneumatiky.

A všechny tyto suroviny se vybírají k zpracování a opětovnému využití. Výkup je u všech těchto komodit (s výjimkou stavebních a demoličních hmot) zdarma, v některých případech (akumulátory, papír) může člověk dokonce i pár korun dostat. Při výkupu či sběru se pak zohledňuje hmotnostní produkce, potřeba a potenciál využití v ČR, významnost využití a podobně.

Inovace ženou oblast kupředu

Mezi strategické cíle Politiky druhotných surovin ČR patří zejména snaha zvyšovat soběstačnost ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, pokud je to technicky možné a ekonomicky rentabilní.

Je ale nutné nadále pracovat na inovacích, které zabezpečí získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu.

To se týká například oblasti zpracování autovraků. „Pokud by se nám podařilo dostat druhotné suroviny z autovraků znovu do výroby aut, uspořilo by se 43 % nového skla, 61 % oceli, 95 % zinku a dokonce 97 % hliníku,“ uvádí k této problematice Miroslava Tomiková z MPO.

Je zde ale také ekonomický rozměr – třeba dát na skládku tunu pneumatik je stále finančně výhodnější než je odvézt do Ostravy, kde se zrecyklují.

Využívání druhotných surovin je zároveň nástroj pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí.

Kolektivní systém Elektrowin uvádí, že pro získání 1 kilogramu železa je třeba vytěžit 200 kilogramů železné rudy nebo zrecyklovat 2 kilogramy elektrozařízení.

Nejsme nijak skvělí

Před několika dny vydala Evropská komise novou zprávu, která se zabývá tím, jak členské státy nakládají se svými odpady. V čele žebříčku je Rakousko, nejhorší je Řecko a ČR si nevede zrovna nejlépe, informoval portál EurActiv.

Evropská komise také před čtyřmi lety přijala rámcovou směrnici o odpadech. Zde je vymezená hierarchie nakládání s odpady, prevence vzniku a mimo jiné nařizuje, aby státy to roku 2020 recyklovaly polovinu odpadů z domácností. To by podle EU přineslo roční úspory ve výši 72 miliard eur.

„Jsou nenávratně ztraceny cenné zdroje, mizí ekonomický zisk, v odvětví nakládání s odpady se nevytvářejí pracovní příležitosti a trpí zdraví lidí i životní prostředí,“ řekl eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik.

Podle Evropské komise by se měla ČR zlepšit v oblasti předcházení vzniku odpadu, celostátním omezení ukládání komunálního odpadu na skládky, či snížení množství recyklovaného komunálního odpadu a biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky.

Podle studie pak mají nejlépe propracované systémy sběru odpadu Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko, v nichž končí na skládkách méně než 5 % odpadů.

Pro docílení dobrých výsledků v politice nakládání s odpadem zde došlo k propojení právních, správních i ekonomických nástrojů. Významnou roli hrají i fungující recyklační systémy, dostatečné zpracovatelské kapacity a nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. ČR tedy má kde se inspirovat…