Slavnost ptačích budek v Luhačovicích – ve znamení zpěvu a krmítek

Lázeňské město Luhačovice se dnes dostává do středu pozornosti zájmů médií. A ne jen pro své chutné lázeňské oplatky či vynikající minerální prameny, které napomáhají s léčením dýchacích obtíží či poruch trávení. Město Vincentky, respektive jeho šikovní obyvatelé, tu totiž myslí i na své opeřené zvířecí spoluobyvatele. Netradiční pojetí tradičního krmítka. Autor: Radka Vlčková

Originální nápad se zrodil v hlavě Františka Petráka, profesora střední umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti. Kultura, umění, okrasa města a zpívající opeřenci si tu v jednoduché myšlence podávají ruce (a křídla).

Mezinárodní den ptáků sice připadá na první duben, ale v Luhačovicích k němu aprílově přispějí od třetího a pátého května, Slavností ptačích budek. Ve spolupráci s luhačovickým okrašlovacím spolkem Calma zde otevřou stezku, vyzdobenou ptačími budkami a krmítky nejrůznějších proporcí a ztvárnění.

Na vybudování umělecké expozice, otevřené lidem a ptákům, se podílí řada umělců, ale také žáci místních škol a ostatně, přispět k ní může každý domácí kutil. Odvážný novátorský projekt běží vlastně už od června 2012, a za tu dobu se podařilo pořadatelům nastřádat nemálo funkčních ptačích obydlí i opravdových uměleckých artefaktů, které zkrášlí stezku.

Pro odpovědi na zvědavé otázky jsem se ale raději obrátil přímo na nositele ptačí myšlenky, pana Petráka.

Kde se zrodil tak báječný nápad? Jak dlouho to trvalo, než se z „myšlenky“ stala „skutečnost“?

Nápady se rodí, nebo objevují nepoznatelným způsobem po nějakém zákvasu, pnutí, na základě okamžitých podnětů. Pravda je, že k něčemu podobnému jsem směřoval delší dobu. Dozrálo to zhruba před rokem, na jaře 2012. Od té doby do projektu investujeme mnoho času. A musím říci, že toho času vůbec nelituji. Máme v Luhačovicích okrašlovací spolek a kromě hlavní činnosti, kterou je pořizování replik historických kostýmů a pořádání historických přehlídek a promenád, máme zájem vytvářet kulturní projekty a vracet se k původním myšlenkám okrašlování z doby před sto lety. A tehdy šlo nejen o okrašlování veřejného prostoru, ale také o zárodky ochrany přírody. Původně jsme měli na mysli uskutečnit v místě tematické výtvarné sympózium, při kterém by vznikaly artefakty sloužící k výzdobě ulic města a lázní, což nese ale řadu úskalí a především jsou k tomu zapotřebí finance. Všechny jmenované impulsy se nakonec spojily do myšlenky výtvarného sympózia z „domova“, při němž tvůrci přispějí již hotovými objekty. Konkrétní nápad s ptačími budkami byl shodou mnoha náhod. Díky tomu, že jsem sám výtvarník, byl okruh oslovených výtvarníků daný v první fázi tím, že jsem se obracel na lidi, které osobně znám. Napřed jsem udělal drobný osobní „předprůzkum“, jestli je do toho pár lidí ochotno vůbec jít. Protože hned první ohlasy byly nečekaně pozitivní, mohl jsem myšlenku postupně rozšířit a oslovil jsem další výtvarníky, ale i architekty, domácí kutily, školy a vůbec veřejnost. Teď se scházejí budky a krmítka i od lidí, které jsem osobně neoslovoval, dověděli se o naší akci prostřednictvím osobních kontaktů, facebooku či zpráviček v tisku a to je samozřejmě potěšitelné.

Která část realizace vašeho plánu byla/je asi nejtěžší?

Víte, když do něčeho takového jdete, musíte mít aspoň částečnou představu o tom, co budete muset udělat a kolik to bude přibližně stát energie. Takže nemohu říct, že něco je těžší či naopak lehčí. Myslel jsem si, že se budu muset obíhat úřady a trávit tam spoustu času přesvědčováním, aby nám projekt dovolili uskutečnit, ale musím říci, že k nám všichni byli vstřícní a byli nám nápomocní. Naším cílem původně bylo uskutečnit ten projekt bez finančních nároků, svépomocí. Ve chvíli, kdy jsme se rozhodli udělat aspoň nějakou informační kampaň o připravované Trase uměleckých ptačích krmítek a budek, vytvořit informační tabule a reklamní leták s mapou, už to ale nešlo bez finančních prostředků. Manželka našla nějakou grantovou výzvu a pustila se do vyplňování formulářů. Pracovala na tom několik dní a po vyplnění vypadala nějak bledá. Tak to bylo asi obtížné – pro ni. Já jsem vůbec nepochopil, o čem to je.

Bylo těžké nalézt pro realizaci vhodné partnery? Jaký je asi vztah luhačovických a uherskohradišťských vůči ptactvu ve městě?

Do představy o potencionální podpoře jakékoli takové akce musíte jít s velkým pesimismem a se znalostí lokální situace. Když vám potom lidé nevyjdou vstříc, tak zbytečně neslzíte, když vám někdo pomůže, tak jste mile překvapen. Paušálně nemohu odpovědět, jak se ten či onen staví k ptactvu. Jeden vás naoko podpoří, ale jste mu v podstatě k smíchu, druhý to považuje za dobrý nápad, třetí neříká nic, čtvrtý vám pomůže, aniž byste to od něho očekával. Ukazuje se ale, že se obecně moc nedá spoléhat na ty, o kterých si myslíte, že by to mělo být náplní jejich práce. Podpořila nás řada obyčejných lidí a nadšenců, ale také mnoho podnikatelů a firem, od nichž jsme třeba získali dárky pro výtvarníky z místních zdrojů a v neposlední řadě služby (občerstvení, ubytování), kterým se jim můžeme odvděčit.

O čem všem bude Slavnost ptačích budek 2013?

Slavnost ptačích budek bude vítáním ptačího zpěvu v podobě multikulturní akce s podmínkou, že se bude týkat výhradně ptactva a všeho kolem ptactva. Filmy, přednášky, přírodovědný program v muzeu, výstavy, gastronomický minifestival „ptačí hody“, módní přehlídka „Všude samé peří“, křest překrásného CD „Na ptačí notu“, prodej artefaktů s ptačí tematikou atd. Koukněte na program www.ptacibudky.theconnex.com.

Co přinese vybudování ptačí stezky městu, co lidem a co ptákům?

Luhačovice jsou městem turistického ruchu, takže externí galerie uměleckých ptačích krmítek a budek by se mohla stát jedním z řady místních lákadel, oživením a zušlechtěním veřejného prostoru. Doufáme, že napomůže zpěvnému ptactvu, které má stále méně možností k přirozenému hnízdění. A budeme rozdávat a prodávat náš speciální Ptačí zobec, kterým hosté naše ptactvo budou krmit a spojí se tak zábavné s užitečným.

Máte doma na zimu krmítko?

Mám krmítko na parapetu za oknem a pravidelně ho doplňuju slunečnicovým semínkem. Nestačím dosypávat. Teď jsem dal čirok, o kterém mi někdo říkal, že je taky ok, ale zatím ho nechtějí žrát, potvory.

Jak vás mohou naši čtenáři podpořit? Jak je to s těmi slunečnicovými semínky?

Nijak nás nepodporujte, máte svých starostí dost, ale jestli se vám nápad líbí, udělejte si něco podobného (třeba s veverkami) u vás, a jestli budete pořádat taky nějaké slavnosti, tak mě pozvěte a dáme pivo nebo párek. Víte, jsem výtvarník, nejsem ornitolog, ani obzvlášť zvídavý přírodovědec. Když jsem ale začínal tuto akci organizovat, musel jsem získat spoustu informací, shromažďovat rešerše, vyhledávat inspiraci na webu atd. Zjistil jsem, že nejen výtvarní umělci a okrašlovací spolky, ale např. i ornitologové jsou velmi svérázná komunita, žijící svým vlastním životem. Seznámil jsem se řadou zajímavých lidí, narazil jsem na spoustu pozoruhodných věcí od webové on-line kamery na krmítko např. www.makov.cz, či na činnosti spoustu organizací a záchranných stanic. O budkách jsem se poučoval např. na www.stanicebuchlovice.ic.cz. Tito lidé dělají a budou dělat účelnou práci, stejně jako lidé z jiných oblastí, bez ohledu na to, jestli je někdo podporuje, nebo ne. A to je velmi radostné zjištění. Krmte ptactvo!

ptacibudky.com
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.