Emise – zabiják nenarozených dětí

Snížit emise skleníkových plynů, to neznamená jen bojovat proti klimatickým změnám. Podle studie publikované na fóru NCC (Nature Climate Change) jsou v sázce každoročně na tři miliony lidských životů jen v USA. Těch ještě nenarozených. Otázkou však zústává nakolik takový argument jen „hraje na city“ a na kolik je ve svých obrysech reálný.

Westova studie pro NCC není zase tak objevná. O rizicích, spojených s nezdravým ovzduším už dříve informovala i NASA, která na základě globálního datasetu vyhodnotila, že na světě se v roce 2010 podílelo nezdravé ovzduší na smrti více než 3,2 milionů nenarozených dětí.

Nová americká studie vychází z dlouhodobého srovnání zdravotního stavu a produkovaných emisí v jednotlivých oblastech světa. A skutečně nás nepřekvapí, že špatný stav ovzduší se podílí na celé řadě zdravotních problémů, které přerůstají do nejrůznějších chronických poruch.

Nejmarkantněji ale na otrlého čtenáře statistik působí údaje o smrti novorozenců a „nenarozenců“. A v roce 2100 by se podle modelových analýz skutečně měly emise, respektive objem polétavých prachových částic a přízemního ozónu, jako negativní faktor prostředí podílet na třech milionech mrtvých „nenarozencích“ v USA ročně.

„Myslím si, že to už je docela slušný doklad o tom, jak může špatné ovzduší ovlivnit naše životy,“ říká Jason West, vedoucí autor studie. „Můžeme teď argumentovat nejen obavami o stav země, pokud jde o působení klimatických změn, ale i čistě zdravotními důvody.“

Ve Westově práci se podrobně řeší dopady zvýšené koncentrace polutantů v ovzduší na lidské zdraví. Se vzduchem pod smogovou pokličkou, přesycenou výfukovými plyny, souvisí narušení činnosti ledvin, srdeční obtíže včetně infarktů, nebo rakovina plic. Představa srovnávání například škodlivosti kouření s dýcháním městského vzduchu se ale zdá řadě lidí cizí.

Problém mají ženy právě tak jako muži, ale těhotné ženy odnášejí nezdravé klima hůře. Navíc v prvních dvou měsících těhotenství se výrazně zvyšuje šance nevratného poškození plodu, včetně vyššího rizika potratů.

Souhrnná data publikovaná ve Westově práci přitom hovoří jasně. Kolem roku 2030 se špatný stav ovzduší v USA promítne do 300-700 000 předčasných úmrtí, v roce 2050 už to bude okolo 1,5 milionu, a trend bude pokračovat, než se kolem roku 2100 vyšplhá na tři miliony. Podle Westa se zlepšením stavu ovzduší také nemálo ušetří.

Ekonomický pohled by prý neměl z podobných statistických studií vypadnout. Například vyčíslení úspor v důsledku snížení emisí by mohlo dosáhnout od padesáti do tří set osmdesáti dolarů na jednu osobu. To jsou přesně ty peníze, které jsou jinak každoročně vynakládané na léčbu onemocnění způsobených nezdravým klimatem.