Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
9. 10. 2013 v rubrice Větrná energie

Diskuze o škodlivosti větrných elektráren zatím nekončí. Syndrom větrných turbín (Wind Turbine Syndrom, WTS) byl znovu podroben důsledné vědecké analýze, tentokrát v Austrálii. A hlavní závěr? Infrazvuk vycházející z rotujících listů větrných turbín není hlasitější, než tlukot lidského srdce.

Lidem v USA a Austrálii (a nejen tam) vadí větrné elektrárny jako takové, ne hluk, který vydávají. Větrné turbíny v okolí Vídně. foto: Jan Horčík

Lidem v USA a Austrálii (a nejen tam) vadí větrné elektrárny jako takové, ne hluk, který vydávají. Větrné turbíny v okolí Vídně. foto: Jan Horčík

Seznam zdravotních komplikací, připisovaných coby následků působení WTS, jako by nebral konce. Tělo prý může trpět fyzicky i psychicky. Srdeční onemocnění, poruchy trávení, malátnost, bolesti hlavy a závratě.

S tím, jak se větrná energetika prosazuje se stále větší intenzitou mimo jiné i v Austrálii, se pochopitelně množí i počet lidí stěžující si na příznaky WTS. Skupina inženýrů se proto rozhodla znovu prozkoumat „akustické“ pozadí této záhady. Jejich závěry obyvatele stižené WTS nepotěší.

„Hladina hluku produkovaného větrnými elektrárnami, je silně pod lidským vnímatelným prahem, a také i pod limity, stanovenými ze zdravotnického a hygienického hlediska, pro zdroje infrazvuku,“ zaznívá ve zprávě akustiků. „Jistě, hlasitost větrných elektráren se zvyšuje s rychlostí proudění větru, ale pořád zaniká v přirozeném pozadí, například šumění listů, trávy nebo povětří.“

Akustikové dále uvádějí, že lidské tělo je prakticky neustále obklopeno „infrazvuky“, jejichž přítomnost si často ani neuvědomujeme. Patří sem šumění moře, větru, nebo jen obyčejný „hluk“, způsobený našimi výdechy a nádechy.

Jsou tu i umělé, mechanické, zdroje infravzuku – vzdálené silnice a dálnice nebo hučení důlních strojů pod zemí. Hlasitost těchto zdrojů hluku je však vzhledem k lidskému vnímání značně relativní. Zvuky vycházející zvenčí nám prostě přijdou hlasitější, než naše vlastní přirozené hlukové pozadí.

Na výsledky práce australských akustiků navázali zdravotníci z USA, konkrétně těch najatých massachusettským Ministerstvem ochrany životního prostředí. I tady totiž s „chorobou“ zvanou WTS bojují.

Poslední takovou bitvou byla právnická pře, kdy několik obyvatel žalovalo výrobce energie, že střídavé záblesky (“flickers“) komíhajících se rotorových lišt jim způsobují těžké bolesti hlavy. Neuspěli, ale soudních jednání na toto téma čeká v  ještě dlouhá řada.

Zdravotníci zaměření na klinickou psychologii provedli sérii testů. Na dobrovolnících zkoumali následky působení infrazvuků (pravých i falešných), aby se dobrali k jednoznačnému závěru. Infrazvuk sledovaným subjektům neškodil, a mnozí jej ani neodkázali odlišit od jiného, přirozeného pozadí. Pozorovaní například netušili, že právě teď například naslouchají zvukům rotoru. Problém nastal teprve tehdy, když byl zvukový vjem doplněn o živý obraz.

Ze studie vyplývá, že to, co lidem tedy vadí, jsou spíše větrné elektrárny jako takové, nikoliv však produkovaný hluk, způsobující údajný syndrom větrných turbín. Massachusetší zdravotníci razí pro tento pocitový efekt pojem „nocebo“ (podobně jako „placebo“). „Lidé prostě nemají pocitově něco rádi, aniž by jim to nějak škodilo. Je to bezdůvodná nevraživost, která jim kazí život.“

Stephen Colbert, americký satirik, komentoval výsledky výzkumu v jednom ze svých příspěvků slovy: „Měly bychom prostě dál pokračovat ve spalování fosilních paliv. Lidem by zmizel problém s WTS z hlavy, a zůstal by normálně dál, v jejich plicích.“

 Radomír Dohnal
Diskuse
  1. envi:

    Propaganda je mocná. Projaderná i ta protizelená. Myslím, že řešením pro větrníky je německý model. Také se tam jejich výstavba ne vždy setkává s pochopením, ale když jsou budovány komunitně za finanční spoluúčastí lidí v okolí elektráren, přestává jim jako mávnutím kouzelného proutku vadit viz http://www.kommunal-erneuerbar.de/

    • Pad:

      V životě jsem se nesetkal byť s jediným mítinkem na podporu dostavby jaderných elektráren, nikdy jsem taky neviděl v médiích pět chválu na JE. Přesný opak je pravdou! Vždy a bez výjimky jsou to jen zelené loby a jejich jediný správný názor a projekty placené z peněz nás všech.

  2. Hobit:

    Tahle věta myslím mluví za vše.
    „Měly bychom prostě dál pokračovat ve spalování fosilních paliv. Lidem by zmizel problém s WTS z hlavy, a zůstal by normálně dál, v jejich plicích.“

  3. Jenki:

    Souhlas, většina odpůrců přemýšlí krátkozrace a uznávají jen to, co přímo souvisí z jejich životem. Myslím tím hluk automobilů( většinou nevadí tomu kdo auto používá), dráty vysokého napětí(nevadí tomu kdo je napojen, sami dobrovolně hučí sekačkam, protože jim to přináší přímý užitek. Bohužel větrná energie je brána jen jako doplněk, který vlastně není vůbec nutný. Odpůrci by však rychle změnily názor, kdyby najednou jiné energie nebylo a televize by jim doma nehrála.Zdravotní problém si dokážu vymyslet na cokoliv, i na to že svítí slunce. Jejich zdravotní problémy možná více pramení z nepřijetí toho, že někdo na větru vydělává a oni ne, apod…..

  4. Pad:

    Naprosto souhlasím. Stojící větrná elektrárna nevydává žádný hluk a příznivci větrných elektráren vytváří ve svém okolí bezdůvodnou nevraživost, která nám kazí život.
    K čemu větrníky, které se nikdy nezaplatí, když máme Jaderné elektrárny? K čemu pálit jedovaté uhlí, když JE neprodukují žádné CO2 a vyhořelé palivové články jsou zdrojem paliva pro pokročilé reaktory.

    • Koko:

      Mohu se optat, kde pracují ty pokročilé reaktory, ve kterých sklouží odpad z Temelína a Dukovan jako palivo? Na mapě je nmohu najít…

      • Pad:

        Jsou to pokročilé rekatory IV. generace, které zatím nejsou komerčně nasazené. První jaderné reaktory IV. generace by se měly objevit do 10 let. Typy těchto reaktorů jsou krátce popsány v odkazu

        http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/prvni-jaderne-reaktory-iv-generace-by-se-mely-objevit-do-10-let-1181/

        V současnosti většina států u svých reaktorů uplatňuje pouze jeden cyklus ve využití paliva. Vyhořelé palivo se nerecykluje. Pouze některé státy provádějí přepracování vyhořelého paliva a využívají recyklovaný uran a transurany (hlavně plutonium 239) v palivu typu MOX (používá se v lehkovodních reaktorech). I v tomto případě je však využití recyklace omezené. Klasické reaktory pracující s moderovanými neutrony jsou tak velmi citlivé na složení paliva a ne každý může spalovat recyklované palivo. Pro tyto účely jsou vhodnější rychlé reaktory.
        To, že se v současnosti přepracování vyhořelého jaderného paliva využívá v omezeném měřítku, je dáno hlavně tím, že cena čerstvého paliva je na velmi nízké úrovni. Recyklované palivo tak v současné době vychází dražší.

        • Koko:

          Když zvolíme jádro, budeme se za 10 let mít dobře. To už tu bylo. Jen to bylo v pětiletkách…
          Za desel let bude solární panel a větrná turbína taky na jiné úrovni. Srovnávate realitu a vzdálenou budoucnost…

      • Yuri Oz:

        pracuje v Rusku v Beloyarsku od roku 1980, vola sa BN 600

        • Koko:

          Tak proč od nás Rusko nebere palivo pro svoji elektrárnu. Rádi ho tam zdarma odveme…

          • Pad:

            Výkřiky bez rozumu nikam nevedou. Pokud opravdu nevíte, tak vám napovím, mají vlastní Jaderné elektrárny :). Překvápko.

          • seafire:

            Rusko skutečně projevilo zájem o vyhořelé palivo z našich JE, hlavně z prvních kampaní. Nabízeli ale málo, tak je CEZ poslal tam, kam slunce nesvítí. Darovat vyhořelé palivo zadarmo může chtít jen tvor s IQ chrousta po lobotomii. Takže znovu a lépe. Dnes je to za 5.

        • Pad:

          BN-600 je ale jen pokusný a plně komerční by snad měl být až BN 1200

      • Josef:

        Podívejte se do Ruska tam najdete JE IV generace. Zatím jsou drahé a proto běží jen jeden reaktor a druhý se staví nebo už je ve zkušebním provozu. Budoucnost těchto zařízení je ovšem nejistá neboť jsou to dražší zdroje a i když množství energie ,kterou dokáží tyto zdroje dodat je fakticky nevyčerpatelné , ta energie je dražší proto je docela možné že tyto el. se nikdy v praxi neuplatní neboť lidstvo zatím vymyslí levnější zdroje.

      • Carlos:

        Mělo by se jednat o reaktor BN600 Bělojarské elektrárně, BN800 by měl najet do provozu koncem příštího roku.

        Teoreticky je možné použít palivo z VVER v reaktorech typu CANDU, kterých je v provozu poměrně dost.

        http://en.wikipedia.org/wiki/File:CANDU_fuel_cycles.jpg

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz