Evropa má 100 GW výkonu ve větrných elektrárnách. Co bude dál?

Kapacita instalovaných zařízení pro využívání energie větru dosáhla v Evropské unii pomyslného milníku. EU „slavně“ překonala mez 100 GW, což nadšenci srovnávají s výkonem ekvivalentním 39 jaderných elektráren, nebo „vlaku plného uhlí, dlouhého od Buenos Aires po Brusel“. Jak ale jedním dechem upozorňují méně optimistické zdroje, panují zde jistá finanční rizika, která by mohla ohrozit další rozvoj tohoto segmentu obnovitelných zdrojů energie.

Stavba první 6MW pobřežní větrné turbíny Siemens. SWT-6.0-120 výrazně snižuje náklady na instalaci větrných elektráren v pobřežních vodách. foto: Siemens
Stavba první 6MW pobřežní větrné turbíny Siemens. SWT-6.0-120 výrazně snižuje náklady na instalaci větrných elektráren v pobřežních vodách. foto: Siemens

„Před několika týdny jsme oficiálně překročili hranici první stovky gigawatt, pokud jde o instalovanou výkonovou kapacitu v Evropě,“ říká s jistým uspokojením Christian Kjaer, výkonný ředitel Evropské asociace pro větrnou energii (EAWA).

S netajenou obavou ale dodává:„Přidávali jsme prakticky každý rok k výkonu deset GW, až doteď. Ale o tom, zda zaznamenáme očekávaný nárůst i v příštím roce, bych tak přesvědčený nebyl. Evropa je teď místem “politických a ekonomických nejistot“.“

„Segment průmyslu zabývající se větrnou energií je kapitálově velmi náročný,“ popisuje Kjaer problém. „A proto teď většina velkých bankovních domů zkrátila splatnost úvěrů a dlouhodobých půjček a zvýšila i míru nákladů pro jednotlivé věřitele.“

Aby se s tím mohl průmysl vyrovnat, je zapotřebí „nových, schopných investorů, kteří by zajistili dlouhodobé financování projektů.“ Otázkou je, jestli se na finanční kampani pro větrnou energii chtějí podílet investiční a penzijní fondy, nebo pojišťovny.

Finanční opatření bank a politika Evropské unie jsou evidentně spojité nádoby, protože spolu s narůstající ekonomikou krizí i EU mění naplnění své energetické koncepce. Pro následující rok je naplánována „jen“ instalace pobřežních elektráren na pobřeží Dánska o výkonu 400 MW, a 48 MW v Polsku. „Tvrdit tedy, že za další desetiletí dosáhneme druhé stovky, si rozhodně netroufám,“ dodává Kjaer.

Přitom není bez zajímavosti, že opatrní investoři nyní rozhodně raději financují projekty pobřežních větrných elektráren, než těch vnitrozemských. Souvisí to s celkovou návratností investicí i pořizovacími náklady. Na jeden megawatt generovaný při pobřeží potřebujete přibližně 1,2-1,4 milionů euro, zatímco ve vnitrozemí je to třikrát tolik.

Kjaer připouští, že k tomu aby byli investoři pozitivně stimulováni, je zapotřebí jasných „politických kroků“. „Pokud by EU nastavila rámec pro podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 %, a vytvořila jednotnou mezinárodní energetickou síť prostřednictvím trhu, stal by se segment větrné energie mnohem atraktivnější.“

Sdílet:

2 komentáře: „Evropa má 100 GW výkonu ve větrných elektrárnách. Co bude dál?

  • 11. 1. 2013 (22.23)
    Permalink

    Oni jen potřebují jedinné blbce co jim to budou platit…

    Jen tak pro zajímavost 100GW při ročním využití 20% = výroba zhruba 175TWh. Tj el. energie pro 30 mil lidí , jenže v EU žije 500 milionů lidí. Tímto způsobem nelze zajistit podstatnou část výroby el. energie ani fyzikálně natož pak ekonomicky.
    FV panely jsou tonm fyzikálně možné lépe , protože dávají ve špičce , ale ekonomicky mnohem hůře než vítr. Jedinný zdoj , který je reálně schopen pomoci evropě v energetické samostatnosti je jádro. OZE jsou cestou k dovozům.

    Reagovat
    • 30. 1. 2013 (19.20)
      Permalink

      Ročné využitie 20% je v strednej európe, ale v pobrežných miestach ako je severné more a západná hranica atlantického oceánu je % využitia aj na úrovni 40-50%.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.