Města lze chápat jako živý organismus, jehož kondice se odvíjí od zdraví všech jeho součástí. Na mapách můžeme hledat „zelené plíce“, sledovat vnitřní metabolismus a energetické toky, vidět růst i zánik jednotlivých soustav. Narazíme na zdravá a živá města, ale také na sídla, která se dusí, škrcena vlastními chapadly asfaltových dálnic a nadjezdů. Příkladem měst zmíněného druhého typu byla ještě před pár lety metropole čínského Harbinu.
Rozloha 32,4 hektarů činí z Qunli parku největší souvislou zeleň v plánech habrinského města. foto: Turenscape
Rádi byste zahrádku, nebo aspoň kousek zeleně, ale prostorové dispozice vašeho obydlí nic takového neumožňují? Možná naleznete inspiraci v modelu „nástěnné zahrady“, kterou vyrábí firma Norcross z Georgie v USA. V jednoduchosti je totiž nečekaná síla, a chytře vyrobený kapsář na květiny může krásně sedět i tam, kde není moc místa.
Vertikální pruh zeleně, nebo celostěnný vodopád listů? Vybrat si můžete sami. foto: © Plants on Walls
Brazílie, to není jen fotbal, slumy nad Rio de Janeirem a měsíce pečlivě připravovaný výlet papeže. Uvnitř města Porto Alegre totiž můžeme spatřit nevšední klenot, který je současně „obyčejný“ a přitom tak krásný. Alej stromů na ulici Rua Gonçalo de Carvalho tu vytvořila zelený tunel, který si zamilovali nejen místní. Údajně nejhezčí městské stromořadí na světě je také důkazem, jak moc dokáží stromy pozvednout estetickou hodnotu rušných center.
Za stromy lemující Rua Gonçalo de Carvalho v Porto Alegro se místní museli bít. foto: licence Creative Commons
Edenwald je malou čtvrtí ztracenou uprostřed newyorského Bronxu, známého spíše z kriminálních seriálů. Navzdory své „špatné“ pověsti zde však místní začali pracovat na mimořádném projektu, který má zlepšovat kvalitu říční vody a současně snižovat vtok dešťové vody a nápor na čističky v době dešťů.
Záhonky, které díky štěrkovému podloží umožňují zasakování dešťové vody tlumí nápor znečištění na řeku a přístavní oblast. Zdroj: Nature of Cities/GWAPP.org
Japonský designér Makoto Azuma se stal v oblasti „zelených“ bytových trendů hotovým pojmem. Jeho poslední práce, vystavená na tokijské výstavě Tokyo´s House Vision Expo, však vzbuzuje spíše rozpaky. Lidem se na „zelený záchod“ moc nechce.
“Oáza věčné blaženosti”, zajímavá alternativa a nebo jen šílený nápad? Názory se mohou lišit. Zdroj: Makoto Azuma
Rádi cestujete a čtete? Tak to určitě nevynechejte procházku po berlínské třídě Prenzlauer Berg, kde možná na vás čeká zajímavá kniha. A když už tam budete mít cestu, vezměte si i jednu s sebou navíc, na výměnu. Ulici zde totiž zdobí kiosky na výměnu knih, stylově provedené ve vydlabaných kmenech stromů.
Nejmenší, ale možná nejzajímavější knihovna v Berlíně se nachází na adrese Sredzkistraße 48 Ecke Kollwitzstraße, 10435 Berlin. Kdokoliv může přijít a vypůjčit si knihu, případně dát do stromu vlastní, foto: ApoloniaX, flickr
Programy s leteckými a družicovými snímky typu Google Earth nemusí sloužit jen ke hraní. Tim DeChant na základě porovnání snímků jednotlivých městských částí velkých metropolí tvrdí, že přítomnost zeleně přímo odráží sociální situaci obyvatel „tam dole“.
Městská zeleň je jasný indikátor sociální nerovnosti. Tahle čtvrť Chicaga zvaná Ukrajinská vesnice s jedným nuzným parkem uprostřed zcela jistě není pro obyvatele střední nebo vyšší vrstvy, foto: Google Maps
Omer Arbel je talentovaným návrhářem netradičních bytových doplňků. Takových by se jistě našlo vícero, jenže ne každý je současně schopným kreslířem-malířem, foukačem skla, soustružníkem a kovářem. Jeho nová kolekce „.38“ však vzbudila velký zájem nejen spojením uvedených technik, ale také zapracováním kusu přírody tam, kde bychom ji tak úplně nečekali.
Nová kolekce Omera Arbela přináší současně světlo i zeleň do vašeho pokoje. Zdroj: Bocci.ca
