Plasty hrají stále významnější roli v automobilovém průmyslu. Řeč není jen o výliscích dílů pro standardní karosérie a nových konstrukčních řešeních elektromobilů. Plasty činí auta lehčí, levnější a dostupnější.
BMW Vision EfficientDynamics, sportovní auto budoucnosti, podle kterého dnes vzniká plug-in hybrid BMW i8, foto: BMW
Vánoční svátky nutí každoročně k zamyšlení nad vztahem jedince vůči okolí a blížící se Nový rok je mimo veselí i časem bilancování. Příkladem realizace jednoho takového „zamyšlení“ a trochy ekologického účtování je i jeden skutečně originální vánoční stromek v litevském Kaunasu. Exemplář, který si postavili na náměstí, určitě nebude největší v celé Litvě, natož pak v Evropě. Rozhodně ale upoutá svou podezřele světlou barvou. Teprve při bližším pohledu si všimnete, že třináct metrů vysoký nazdobený vánoční stromek je vyroben z plastových lahví.
Vánoční stromek z PET lahví můžete vidět na náměstí v Kaunasu v Litvě, foto: Jolanta Šmidtienė
Jednoduchost hraničící s dokonalostí. Tak by se dala popsat myšlenka realizovaná v nigerijské vesnici Yelwa. O tom, že bytovou situaci, přebytek plastových odpadů a nedostatek financí na rozvoj vzdělání je možné vyřešit jedním elegantním tahem, se zde přesvědčili místní obyvatelé.
Stavba domu z PET lahví. Zdroj: GreenMuze
Kromě klasických křemíkových solárních článků existují také solární články založené na plastické hmotě. Tzv. plastické solární články jsou nejen mnohem levnější na výrobu, ale jsou navíc lehce tvarovatelné. Podle nejnovějšího vyjádření britských odborníku na solární problematiku, by právě plastické solární články mohly hrát první housle v solární energetice.
Každoročně se na celém světě zrecykluje několik milionu tun PET lahví. Ale mnohém více se jich bez užitku vyhodí. Tento negativní stav by rád pomohl zvrátit Dr. Naji Khoury z Tample University of Philadelphia se svým novým materiálem „Plastisoil“.
Každý rok se po naší planetě začne prohánět více než 500 miliard nových plastových pytlů, pytlíků, sáčků, saklů, prostě plastikového humusu, jehož poločas rozpadu je asi tak tisíc plus jedna let. Zaplňují nejen města, skládky, parky, lesy, ale i vody a oceány. Šestnáctiletému studentovi biologie Danielu Burdovi se aktuálně podařil naprosto přelomový kousek, když dokázal izolovat mikrob, která plastikové pytlíky požírá. Žádný div, že za svůj objev získal na kanadském vědeckém festivalu v Ottawě cenu 10 000 dolarů a stipendium dvakrát vyšší. Burd chce studovat dál a uskutečnit masové nasazení svého objevu v praxi. Mikrob při své „práci“ produkuje pouze vodu a malé množství oxidu uhličitého, recyklace je tak zcela nezávadná.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
