Krásné zahrady nemusí pokrývat jen pozemek před rodinným domkem. V současné době není problém mít krásnou zahradu rovněž na fasádě svého domu. Stačí se inspirovat francouzským architektem Patrickem Blanca, který je známý pro své půvabné zahrady na zdech domů. Jako důkaz jeho umění může posloužit úvodní snímek, kde můžeme vidět jeho nejslavnější dílo. Snímek zobrazuje pařížské muzeum Musée du Quai Branly.
Paříž hledá obnovitelnou energii tam, odkud vzešla – v řece Seině. Pod vybrané mosty mají být nainstalovány vodní turbíny, které budou vyrábět elektřinu. pokračování…
Není lepší místo kde vybudovat solární elektrárny než vyprahlá, žhnoucí poušť. Podle nové studie Greenpeace, Mezinárodní energetické agentury a Evropské asociace pro solární termální elektřinu by v roce 2050 mohly pouště zásobovat lidstvo až 25% elektřiny. Předpokládá se především využití koncentračních solárních elektráren, které narozdíl od fotovoltaiky nepřeměňují sluneční energii přímo na elektřinu, nýbrž zahřívají tekuté médium, které následně pohání turbínu generující elektřinu. Předpokládá se, že mnoho takových by mohlo vyrůst na Sahaře a Blízkém východě. Evropa ostatně už dlouho touží po tom zkrotit saharské slunce, plánuje například projekty jako TREC a DESERTEC. Jen letos se do koncentračních elektráren celosvětově investují dvě mld. euro, největší instalace vyrostou v Kalifornii a Španělsku. Optimistický scénář říká, že tyto elektrárny by mohly poskytovat až 7% celkové spotřeby v roce 2030 a 25% v roce 2050. To by znamenalo 21 mld. euro v investicích do roku 2015 a až 174 mld. euro v roce 2050 (výkon 1500 GW). Samozřejmě by se co nejrychleji musela přehnat současná ekonomická krize… Elektrárny by navíc vytvořily statisíce nových pracovních míst. Mnohem střílivější jsou odhady samotné Mezinárodní energetické agentury sídlící v Paříži, která tvrdí, že v roce 2050 bude solární energie zdrojem zhruba 0,2% globální energetické spotřeby.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) aktuálně v Paříži prezentovala zprávu „Gadgets and Gigawatts„, ve které upozorňuje, že spotřeba elektřiny v domácnostech naroste do roku 2030 zhruba trojnásobně. Hlavním žroutem energie má být domácí spotřební elektronika a všelijaké „gadgety“ – plazmové a LCD televize, herní konzole jako PlayStation 3, Wii nebo Xbox 360, případně jejich budoucí následovníci, iPhony, notebooky, prostě všechny ty krásné lesklé blikající vrnící hrající věcičky, které milujeme.
Během následujících sedmi měsíců podle zprávy IEA překročí počt uživatelů domácích počítačů hranici jedné miliardy. Elektrické spotřebiče prý dnes zastávají zhruba 15% celkové spotřeby domácnosti, nicméně jejich podíl rychle roste. Zatímco bílá technika jako jsou chladničky, pračky a další zařízení se postupně novému trendu energetické efektivnosti přizpůsobuje, stále více nových (a většinou zbytečných) „udělátek“ na spotřebu příliš nedbá. Organizace proto navrhuje vládám, aby urychleně přijaly opatření ke snížení spotřeby televizí, notebooků či mobilních telefonů.
V opačném případě se podle IEA energie spotřebovaná informačními a komunikačními technologiemi stejně jako spotřební elektronikou do roku 2022 zdvojnásobí a do roku 2030 ztrojnásobí až na 1700 TWh. Díky takovému zvýšení by mohly přijít vniveč všechny snahy o snížení produkce skleníkových plynů a zvýšení energetické bezpečnosti. Znamenalo by to potřebu vybudování nových energetických zdrojů o výkonu 280 GW, tedy několika desítek až stovek jaderných či uhelných elektráren. Podle zprávy jsou však příležitosti ke snižování spotřeby takřka na každém kroku. Snižování spotřeby a omezování energetické náročnosti je řádově snazší a levnější, než stavba nových energetických zdrojů, ať už těch spoléhajících na fosilní paliva, nebo těch čerpajících z obnovitelných zdrojů energie.
Související články:
Paříž je dnes domovem největšího počtu mrakodrapů v celé Evropské unii. A právě slavná pařížská věžáková čtvrť La Defense získá brzy novou dominantu. Bude jí nový mrakodrap Generali navržený společností Valode & Pistre vzhledem k nejmodernějším trendům udržitelného rozvoje. Kancelářská budova by měla být dokončena v roce 2012 s maximálním důrazem na nové standardy týkající se spotřeby energie a ekologie obecně. Energii bude budově dodávat 18 větrných turbín s vertikální osou, 1700 m2 fotovoltaických článků a dalších 600 m2 solárních panelů. Celková plocha budovy bude 90 000 m2, dovnitř se nacpou vedle kanceláří také auditorium, kluby, restaurace a školka. Navštěvovat každý den takový krásný zelený kolos dozajista zanechá na malých předškolácích svoje následky :). Výška budovy má dosáhnout 318 metrů.
V současné době se sice častěji mluví o znečištění ovzduší v Pekingu, a to pouze u příležitosti nadcházející Olympiády, ale ani evropské metropole na tom s čistotou ovzduší nejsou nijak závratně. Společnost Airparif proto vypustila nad pařížskou oblohu několik heliem naplněných balonů, které Pařížanům vizualizují amotsférickou i městskou kvalitu ovzduší. A to jednoduše tím, že mění barvy – od zelené (velmi čisté) po červenou (nebezpečné). V balonech jsou umístěny projektory, které mění barvu celého balonu podle dat, která do nich připutují z šesti sensorů rozmístěných po celém městě. Kromě toho bude Pařížanům nabídnuta také možnost vyhlídkových letů. Skoro to vypadá, že dopravní prostředky jako balóny a vzducholodě zažívají renesanci.
Už v roce 2011 by druhé největší pařížské letiště Orly mělo více než třetinu tepla pro vytápění svých rozsáhlých budov získávat z geotermální energie. Projekt za 17 milionů dolarů sníží roční emise CO2 o 7000 tun ze současných 20 000 tun. Geotermální systém využije dvou více než 1,7 km hlubokých šachet. Voda ohřátá zemským jádrem vyjde na povrch přirozeným tlakem, na povrch vyvře o teplotě 74°C. Tam se jí ujme systém vytápění letiště a následně ji pošle druhou šachtou zpět do hlubin. Celkem půjde o 250 kubických metrů vody za hodinu, což stačí pro pokrytí 35% vytápění.
Na okraji Paříže v oblasti Gennevilliers by měla zhruba do jednoho roku vyrůst budova nazvaná „Energy Plus“. Stojí za ní společnost Skidmore Owings & Merrill, která mimo jiné staví například Freedom Tower v New Yorku nebo nejvyšší mrakodrap světa Burj Dubai v Dubaji. Energy Plus bude ale z jiného soudku.
Budova o ploše 70 000 m2, která poskytne prostor až pro 5000 lidí, bude první energeticky plně soběstačnou kancelářskou budovou na světě. Bude produkovat veškerou elektřinu potřebnou k vytápění, osvětlení a klimatizaci. Díky využití solárních panelů, které budou pokrývat celou střechu budovy, nebude budova produkovat žádné emise. Společnost Skidmore Owings & Merrill má už dnes údajně další zájemce o podobný koncept v USA, Evropě i na Středním východě. Výstavba projektu Energy Plus bude zhruba o 25-30% nákladnější než by byla výstavba klasické kancelářské budovy. Tyto náklady se ale mají brzy vrátit díky sníženým nákladům na energie a údržbu. Roční spotřeba elektřiny na metr čtvereční by měla být asi 16 kWh. Běžné moderní budovy mají tuto spotřebu mezi 80 a 250 kWh, starší budovy až 300 kWh.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
