Studentské koleje v tom nejmodernějším hávu chce mít do roku 2011 Londýn. Ve Wembley, poblíž stejnojmenného stadionu, vyroste pod taktovkou londýnského architektonického studia CZWG několikaúrovňová věž sloužící jako ubytování pro studenty. Dvacetipatrová budova má obsahovat 435 pokojů. Dvě jižní fasády budou proloženy solárními panely. Fotovoltaika má budovu částečně zásobit elektřinou, ovšem zatím není jasné z jak moc velké části energetickou spotřebu pokryje. „Navrhovaná budova vyniká architektonickou kvalitou a dobře zapadá do rázu města,“ komentoval návrh jeden z inspektorů, kteří její stavbu schvalovali.
10.
Dub
13.
Úno
Zpomalovací prahy neboli „retardéry“ jsou dnes běžnou součástí městských center, najdeme je kolem škol a vůbec všude, kde je třeba snižovat rychlost provozu. Zároveň ale představují potenciální zdroj energie, alespoň podle britských návrhářů. Peter Hughes vymyslel retardéry, které dokáží generovat energii – v podstatě tak obrátil myšlenku studentů MIT, kteří vymysleli tlumiče generující energii. „Zelené retardéry“ se prozatím zkoušejí v pilotním programu v Londýně, ale brzy by se mohly dostat do celé Británie. Energetické retardéry stojí od 20 000 do 55 000 liber, ale zároveň dokáží při rovnoměrném zatížení dopravou generovat 10 až 36 kW energie, což za rok dělá od 5840 do 21 024 liber v cenách energie. Náklady by se tak měly poměrně rychle vrátit. Energie, která z nich není okamžitě využita – například pro veřejné osvětlení, semafory, silniční značení, může být skladována nebo přenášena do národní rozvodné sítě. „Elektro-kinetické silniční prahy,“ jak je sám Hughes nazývá se podle něj mohou stát alternativou větrných turbín. Navíc je lze na silnicích integrovat tak, aby buďto sloužily skutečně jako retardéry, anebo naopak zcela neviditelně, bez významnějšího efektu pro řidiče. Odhaduje se, že jen v Londýně je přes 30 000 zpomalovacích prahů.
Zatímco Praha možnost v roce 2016 pořádat Olympijské hry ztratila, Londýn má rok 2012 jistý. Mimo jiné proto také chystá nové budovy a jednou z nich je i olympijský stadion. Zbrusu nová budova má být snadno rozebratelná, aby mohla být po skončení Olympiády odprodána. Mluví se totiž o tom, že Olympijských her by se mohlo stát něco jako „kočovný cirkus“, a tak i tento stadion by bylo možné převážet. Londýn proto úzce spolupracuje s Chicagem, které má hry hostit v roce 2016. Zatímco základ stadionu, který i posléze zůstane na místě, je betonový, ostatní části jsou na něj „namontované“ a vyrobené z velmi lehkých materiálu, například recyklovatelného polymeru či konopí. Také sadáda má být pokryta konopím, tedy biologicky snadno zpracovatelným materálem.
Nedávno v Londýně otevřel své brány nový noční klub pojmenovaný The Barcode. Jeho architekt Woods Bagot využil staré viktoriánskou železniční budovu a přeměnil ji v moderní noční klub. Co je ale nejzajímavější, celý jej nasvítil pomocí LED diod, takže osvětlení výrazně šetří energii, stejně jako použitá zvuková aparatura. „Celé to sežere to méně než ohřívací konvice,“ dušoval se architekt. LED diody navíc neprodukují žádné teplo, takže v létě není v klubu takové vedro a klimatizace spotřebuje méně elektřiny.
V Londýně právě vyrůstá nová obytná budova o 42 patrech, jejímž unikátem budou větrné turbíny integrované přímo ve střeše.
Tři turbíny, každá s průměrem devíti metrů, budou poskytovat energii pro vnější i vnitřní osvětlení budovy.
