Italské Alpy nabízejí svým návštěvníkům úžasná přírodní panorámata. Mont Blanc, nejvyšší hora Evropy, byla nedávno ozvláštněna novou chatou společnosti LEAPFactory pojmenovanou Gervasutti. Má tvar futuristického tubusu.
Alpská chata Gervasutti, která momentálně trůní na nejvyšší hoře Evropy Mt. Blanc v italských Alpách. Foto. LEAPFactory
Italští designéři Francesco Colarossi, Giovanna Saracino a Luisa Saracino přišli v soutěži s ojedinělým návrhem. Vysoké italské viadukty navrhují přeměnit ve veřejný prostor a obnovitelný zdroj zároveň. Mezi pilíře viaduktu umístili větrné turbíny.
Italská energetická společnost Enel se činí seč může. Alespoň v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nedávno spustila první vodíkovou elektrárnu. Na Sicílii zas rozjela projekt Archimédes – koncentrační solární elektrárnu využívající jako médium tekutou sůl. pokračování…
Italská energetická společnost Enel SpA, zodpovědná mimo jiné za desítky milionů chytrých elektroměrů, spustila poblíž města Fusina světově první vodíkovou elektrárnu. Má výkon 16 MW a využívá vodíku vyráběného jako odpadní produkt v nedaleké chemičce. pokračování…
V Itálii vyroste nová solární elektrárna. S výkonem 7,6 MW půjde o (prozatím) největší fotovoltaický systém v zemi. O dodávku solárních panelů se postará Sanyo. pokračování…
Sportovní svatostánky se těší neutuchající oblibě jak architektů, tak jejích konzumentů. Italský návrhář Gino Zavanelia aktuálně odhalil své nové dílo v podobě solárního stadionu pro Řím. Sportovní stadion Franco Sensi je celý obalen solárními panely. Uvnitř stadionu pak najdeme muzeum římského fotbalového klubu, lóže, restaurace i bar.
Vnější zinko-titanová membrána stadionu je v jedné vrstvě pokryta fotovoltaickými panely. Druhá vrstva je průhledná a umožňuje přirozené osvětlení propouštěním až 80% světla, zabraňuje přitom tomu aby návštěvníci stadionu zmokli. Solární články poslouží minimálně jako zdroj energie pro obrovské LED informační panely táhnoucí se jako prstenec kolem celého stadionu.
V italské Padově vyroste na střeše logistické společnosti Interporto di Padova největší střešní solární elektrárna světa. O její výstavbu se postará německá společnost Solon. Solární elektrárna pokryje 250 000 m2 střechy logistického centra, což by mělo dát celkový výkon 15 MW a každoročně vyrobit 17 milionů kWh elektřiny. S konstrukcí elektrárny se začne už příští měsíc, celkem by měla zaměstnat asi 450 lidí. Ti budou mít za úkol nainstalovat 67 500 solárních panelů. Celkový výkon nové elektrárny pak bude stačit k pokrytí spotřeby 5000 domácností a ušetří tak emise 9000 tun CO2 či 3200 m3 ropy.
O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti „vyjádřily o projekt zájem“. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.
Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. „Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,“ komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky „co by kamenem dohodil“. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.
Společnost Sharp a největší italská energetická společnost Enel SpA (dále jen „Enel“) založí na jaře 2009 společný podnik, který bude nezávislým producentem a distributorem solární energie a do konce roku 2012 postaví v Itálii solární elektrárny s celkovou kapacitou 189 megawattů. Solární elektrárny budou postaveny převážně v jižní Itálii a mají využívat tenkovrstvé solární články, které jsou podle tiskové zprávy Sharpu „nejúčinnější v oblastech s horkým klimatem“. Obě společnosti počítají s budoucím rozšířením svých aktivit i na další země v oblasti Středozemního moře a plánují dále posilovat své obchodní vztahy v této oblasti.
Co se týká spolupráce při výrobě tenkovrstvých solárních článků plánují Sharp, Enel a třetí evropská společnost postavit v Itálii továrnu na jejich výrobu s potenciálem budoucího rozšíření produkční kapacity na přibližně 1 gigawatt za rok. V první fázi bude do konce roku 2010 uveden do provozu systém výroby s roční kapacitou 480 megawattů. Všechny tři společnosti nyní dolaďují detaily uzavření dohody o společném podniku na výrobu tenkovrstvých solárních článků v Itálii a v prosinci je naplánován podpis společného memoranda.
Itálie geograficky leží v centru projektu přijatého na summitu zemí Středozemní unie, který se konal v červenci 2008. Tento projekt nazvaný „Středozemní solární plán“ má za cíl do roku 2020 vyvinout kapacity pro výrobu elektrické energie o objemu 20 gigawattů (souvislost s projektem TREC a tím, že „Slunce pokryje 12% spotřeby Evropy do roku 2020„?). S ohledem na tento záměr plánují společnosti Sharp a Enel v budoucnu spolupracovat na strategickém rozšiřování využití obnovitelné energie v Evropě, včetně oblasti Středozemního moře.
Navázáním úzké spolupráce s energetickou společností podniká Sharp jako první na světě kroky k realizaci tzv. „solárního obchodního modelu“ – pokrývajícího celé spektrum aktivit od výroby tenkovrstvých solárních článků až po distribuční a prodejní aktivity – a aktivně směřuje k naplnění záměru stát se společností poskytující kompletní řešení založené na solární energii.
Ve Španělsku před pár dny skončilo setkání zástupců společností zaměřených na využití sluneční energie – Evropská konference o fotovoltaice a solární energii. Byli zde všichni hlavní světoví hráči – SunPower, Suntech Power, First Solar i Trina Solar, a samozřejmě také řada menších evropských i amerických společností (které čmuchají v Evropě velkou příležitost).
Ačkoliv se většina zástupců společností shodla, že v příštím roce budou ceny fotovoltaiky a solárních panelů klesat, nikdo nedokázal samozřemě přesně říci o kolik – odhady se různí od 5% do 20%. Co naopak klesalo už během setkání byly ceny akcií společností zaměřených na solární energii, ale to nebylo nic výjimečného – klesaly celé světové burzy. Analytici navíc předpovídají, že měnící se priority světových vlád, potenciální přebytek křemíku a hype kolem nových výnosných trhů by mohl v roce 2009 řádně pročistit trh s fotovoltaikou. „V roce 2009 by se společnosti v solárním sektoru mohly začít dělit na dlouhodobé vítěze a ‘já-taky’ společnosti,“ napsal například analytik společnosti Lazard Capital Markets. Zazněla také upozornění, že zdaleka ne všechny země, o kterých marketingové týmy tvrdí, že jsou budoucími zlatými doly (jako například Itálie nebo Česká republika), se dostanou tam, kam předpovídají. Například podle některých odhadů má mít ČR v roce 2009 i 300 MW až 500 MW solární energie, přitom v roce 2007 neměla ani 1 MW a neexistují projekty, které by mohly zvednout tuto hodnotu byť i na 300 MW v roce 2009. Ani v Itálii není apetit po obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solární energii, tak dravý. I přes to všechno se ale členové Evropské asociace fotovoltaického průmyslu shodli, že do roku 2020 by Evropa mohla pokrývat svou spotřebu elektřiny sluneční energií až z 12%, což vůbec nezní špatně.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
