Ve většině českých rodin se pod stromečkem o Vánocích objevily nové elektrospotřebiče. Logicky tak nahradily ty staré. Podle neziskové společnosti Asekol přibylo po Vánocích až 2000 tun elektroodpadu. Většina se ale dočká recyklace až za pár let. Nebo nikdy.
Elektroodpad do běžné popelnice nepatří. O svoz starých elektrospotřebičů se starají specilizované firmy, případně patří do sběrných dvorů. foto: REMA Systém
Koncem minulého roku byla spuštěna zajímavá nová česká webová služba. Najdete ja na adrese www.nevyhazujto.cz, která zároveň přesně vystihuje její náplň. Cílem webu je zprostředkovat lidem místo kam budou moct vkládat inzeráty na věci, které už nepotřebují – ale místo toho, aby je vyhodili, najdou pro ně nové majitele. Zdarma, za odvoz.
Greenpeace už od konce roku 2006 vydávají „Průvodce zelenou elektronikou“. Jde o přehled 18 největších výrobců spotřební elektroniky, tedy počítačů, LCD televizí, herních konzolí, mobilů atd. Výrobci jsou v něm řazeni od červené po zelenou škálu podle toho, jak moc toxické a šetrné jsou jejich výrobky.
Dnes už každý z nás má doma určitě alespoň jeden nepoužívaný mobil, elektrický zubní kartáček nebo MP3 přehrávač. Zbavovat se staré elektroniky není snadné, přitom elektroodpad představuje obrovský problém. Originálně se rozhodli tento problém řešit v americkém městě Omaha v místním obchodním domě.
Přístroj funguje tak, že přinesete nějaký nepotřebný elektronický výrobek, vhodíte jej do něj, ten automaticky zjistí o co se jedná a vydá vám za něj poukázku na nákup zboží v obchodě takové hodnoty, za jak hodnotný považuje váš „odpadek“. O instalaci těchto zařízení se stará mladý start-up ze San Diega jménem EcoATM.
Aktuálně jde o pilotní fázi projektu, který by se brzy měl rozšířit do všech koutů země nebo státu. Časem by měla být zařízení schopna rozpoznat také jiné druhý „gadgetů jako jsou MP3 přehrávače, foťáky, notebooky, dokonce i tiskárny nebo úložná zařízení.
Otázka samozřejmě zní, zda automatický přístroj dokáže odhadnout hodnotu vyřazené elektroniky lépe než člověk. Nicméně v konečném důsledku je využití stroje mnohem levnější. Vždyť jen ve Spojených státech se každý rok vyhodí 100 mil. nepoužívaných mobilních telefonů. Elektroodpad zde předstvuje zásadní problém, který USA „exportují“ do zámoří, zejména rozvíjejících se zemí jihovýchodní Asie.
Záplavy malých i velkých elektronických gadgetů postupně plní svět elektroodpadem. Stovky milionů mobilních telefonů, foťáků, GPS navigací a všemožného dalšího haraburdí obsahuje kromě řady vzácných a drahých kovů také podstatnou část ropy přeměněné v plasty. Není proto od věci nápad designéra Jakoba Kumara, který přišel s digitálním fotoaparátem vyrobeném z recykovaných plastů. Navíc je foťák vybaven kolečkem „Smart-Eco Wheel“ pro regulaci zátěže baterií, a tedy prodloužení jejich životnosti. Prozatím jde pouze o koncept a zda se někdy vůbec foťák objeví v prodeji je ve hvězdách.
Už dříve jsme psali, že na skládkách v Japonsku se válí tolik vyřazené elektroniky, že by se v nich dalo těžit zlato, stříbro a další cenné kovy s větší výtěžností, než v klasických dolech. Každý den je údajně vyřazeno z provozu přes 400 000 mobilních telefonů na celém světě, což znamená při průměrné váze 150 g na jeden mobil asi 61 tun odpadu. Výrobce mobilní telefonů Motorola se rozhodl proti tomuto trendu bojovat, a tak na veletrhu spotřební elektroniky CES 2009 představil světově první í karbonově neutrální mobilní telefon na trhu Renew W233, který je navíc vyroben 100% z recyklovaných materiálů, konkrétně PET flašek. Je tedy opět 100% recyklovatelný. Dokonce i krabice je vyrobena z recyklovatelného papíru, je menší, skladnější, takže snižuje nároky na přepravu. Navíc v krabici najdete návratovou obálku se zaplaceným poštovným, takže jakmile vám mobil doslouží, prostě ji do něj vložíte a odešlete k recyklaci. Víc takových!
Odpadky se nejspíš stanou jednou z cenných surovin 21. století. Podle magazínu Times Online se na skládkách v Japonsku, přetékajících starou elektronikou a dalším elektroodpadem, dají vytěžit obrovské zásoby zlata, stříbra, platiny a dalších cenných kovů. Desítky milionů nefunkčních mobilních telefonů, odložených televizí, počítačů i MP3 přehrávačů obsahují tyto prvky ve stopovém množství – vynásobeno deseti- a stamiliony, dává to už velmi slušná čísla. Takovéhle obrovské skládky se v zemi vycházejícího slunce povalují za každým větším městem – a kolik jich ve více než 130 milionové zemi je! Podle odhadů japonského Národního institutu pro materiálové vědy ve měste Tsukuba nashromáždila země třikrát tolik zlata, stříbra a india, než kolik celý svět spotřebuje během jednoho roku. V případě platiny dokonce až šestkrát tolik.
Pokud by stará elektronika byla náležitě zpracována, vyhouplo by se Japonsko rázem mezi země jako je Austrálie, Kanada nebo Brazílie, které patří k největším světovým producentům některých těchto cenných prvků. Přitom Japonsko je proslulé tím, že jeho zásoby nerostných surovin jsou minimální.
Nashromáždit tak obrovské množství surovin v odpadech se podařilo jen proto, že Japonci až neuvěřitelně rychle mění svá elektronická udělátka za nová. A pouze 13% z nich, zhruba 550 tun, je ročně recyklováno. Už nyní se proto japonské Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu zabývá rojížděním celonárodních programů sběru staré elektroniky a vymýšlením nápadů na to, jak z obrovských skládek po celé zemi co nejjednodušším způsobem dostat obrovské bohatství. Kromě toho už v zemi funguje několik továren na „umělou rudu“, které elektroodpad zpracovávají.
Problém elektroodpadu začíná být čím dál tím palčivější. Aktuálně.cz přináší zajímavý článek „Kam mizí elektrošrot? Greenpeace vyhlásilo pátrání„:
„Z aktuální studie mezinárodní organizace Greenpeace, která mapovala osud elektrošrotu po celém světě, vyplývá, že dokonce i v Evropské unii, kde platí přísná pravidla pro nakládání s odpadem, chybějí informace o 75 procentech vysloužilých elektrozařízení. Ve Spojených státech je to dokonce více než 80 procent.“ (celý článek)
Podobně zaměřený článek nadepsaný „Došly vám baterky? Recyklace nutná!“ se před několik měsíci objevil také v nezávislém enviromentálním magazínu studentů FSS:
„Zpracování elektroodpadu se, stejně jako běžné třídění odpadu, přímo dotýká každého z nás. Elektronická zařízení využíváme stále častěji, a stále častěji tak musíme zacházet i s těmi, která už nepotřebujeme. Všechny tyto výrobky lze z velké části recyklovat a zpětně využít. Takže až se budete příště rozmýšlet co se starým mobilním telefonem nebo klávesnicí, nezapomeňte, že do popelnice rozhodně nepatří!“
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
