Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Ač si to mnoho lidí možná neuvědomuje, výroba cementu je sama o sobě velmi neekologická. Odhaduje se, že na celkové světové produkci oxidu uhličitého se podílí celými 5 %. Není proto divu, že v dnešní době, kdy zelená ekonomika stojí v popředí společenského zájmu, se hledají způsoby jak jeho produkci udělat šetrnější k přírodě. A zdá se, že se to nakonec podařilo britské firmě Novacem. Společnost nedávno obdržela ocenění pro svůj nový typ cementu, jehož výroba neprodukuje oxid uhličitý, ale naopak ho absorbuje.  

Některé cesty ke snížení spotřeby elektrické energie můžou být vskutku jednoduché a přitom účinné. Například jako nejnovější produkt firmy Emerald Cities, která přišla s technologií nanášení speciálního zeleného povlaku na asfaltový či betonový povrch. Díky této úpravě se dopadající světlo lépe odráží a zbytečně se v povrchu neakumuluje ve formě tepla. Teplota okolního vzduchu tak klesá až o 30 % oproti místům s klasickým asfaltovým či betonovým povrchem.  

Obor komplexních systémů na Univerzitě v Newcastlu přišel se zajímavým objevem. Vědci vyšlechtili bakterie, které jsou schopné zacelovat praskliny v betonu. To by mohlo znamenat revoluci v oboru stavebnictví.  

Stavby budoucnosti údajně budou moct měnit barvu, ale zdaleka nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou stavby za několik let dokonce i měnit tvar či geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. „Architekti, kteří se trendu zažehnutému chytrými materiály umožňujícími stavět adaptivní a kinetické struktury nepřizpůsobí zůstanou pozadu,“ řekl Axel magazínu Architecture and Design.

Axel mimo jiné pracuje například na budovách, které budou reagovat na dešťovou vodu – zmenšováním nebo zvětšováním. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály dokáží získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy vnější přívod energie. Fungují zároveň jako senzory, ale i jako aktivní činitel. Není třeba je proplétat dráty a podobně.

Už před lety se v rámci Evropské unie začalo pracovat na projektu PICADA. Jde v něm o výzkum inovativních stavebních a konstrukčních materiálů, které mohou pomáhat v boji proti znečištění. Beton nebo omítka by pak mohla dokázat pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření. „Nové materiály mají pomoci i ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen,“ píše magazín Ekolist. O inteligentních stavebních materiálech se dočtete také na Českém rozhlasu.

Britský magazín The Guardian informuje o tom, že podle vědců z Americké národní laboratoře v Los Alamos, kde byla vyvinuta první atomová bomba, budou do pěti let na trhu miniaturní jaderné reaktory schopné dodávat elektřinu až 20 000 domácností. Vláda technologii na jejich výrobu již licencovala soukromé společnosti Hyperion, která již přijímá první objednávky a hodlá začít masovou produkci právě zhruba do pěti let. Miniaturní jaderné reaktory budou už v továrně zapečetěny, nebudou obsahovat žádný vojensky zneužitelný materiál a bude je prakticky nemožné ukrást, protože budou zapuštěny v betonu v zemi a navíc budou velmi horké. Svými rozměry se mají blížit malým zahradním boudám na nářadí.

John Deal, výkonný ředitel Hyperionu, řekl „Naším cílem je generovat elektřinu za cenu 10 centů za kilowatthodinu kdekoliv na světě. Reaktory budou stát zhruba 25 milionů dolarů. Pro komunitu o 10 000 domácnostech to znamená 2500 dolarů za jednu.“ Podle něj má už dnes Hyperion přes 100 firemních objednávek, zejména od naftařských a energetických společností. Jednou z prvních firem, která si malé nukleární reaktory objednala, je česká investiční skupina TES Group. Ta se zajímá o nákup šesti miniaturních jaderných reaktorů o výkonu 27 MWe pro své projekty v Evropě, například v Rumunsku, a na Blízkém východě. Pokud se osvědčí, TES zvýší počet objednaných reaktorů až na padesát. Hyperion chce vybudovat tři továrny, které mají v letech 2013 až 2023 vyrobit na 4000 reaktorů. Reaktory budou na místo dodávny nákladním truckem a utopeny v podzemní nádrži s betonem. Každých 7-10 let pak budou muset být odeslány zpět do továrny, kde budou znovu naplněny.

Co se týká bezpečnosti, Deal tvrdí, že „Událost podobná té v Černobylu by nemohla nikdy nastat – reaktor neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Potřebovali byste navíc rozsáhlé zdroje na to, aby bylo možné obohatit využitý uran.“ Hyperion není jediná firma, která se vývojem malých jaderných reaktorů zabývá, mezi dalšími je to například Toshiba. Miniaturní jaderné reaktory jako je například zmíněný Hyperion Power Module by se mohly stát nástrojem k nezávislosti na ropě, ale i celkové energetické nezávislosti některých komunit. Navíc mohou být využity ve velmi odlehlých oblastech či při přírodních katastrofách. Nabízejí dodávk energie 24 hodin denně 7 dní v týdnu, nepřetržitě, a to za cenu nižší, než klasické elektrárny, ale i než obnovitelné zdroje energie. Nebo se naopak mohou stát doplňkem bohatého mixu alternativních zdrojů, jako je solární, geotermální, větrná či vodní energie.

Bojovat s globálním oteplováním a klimatickou změnou a zároveň šetřit vlastní peněženku může být někdy neuvěřitelně snadné. Los Angeles Times informují, že konference zaměřená právě na výzkum klimatické změny, přišla s jednoduchou radou, která může znamenat výrazné zlepšení celkového stavu. Pokud by budovy ve 100 největších městech USA natřely své střechy bílou barvou odrážející teplo, mohlo by to časem znamenat ušetření až 1 mld. dolarů ročně. Světlejší materiály by bylo výhodné používat nejen na střechách, ale například i na silnicích – namísto asfaltu třeba použít beton, protože střechy zabírají 25% městských ploch a cesty a chodníky 35%. Americký stát Kalifornie vyžaduje bílé střechy na komerčních budovách už od roku 2005, nicméně od příštího roku už budou muset mít bílou (resp. teplo-odrážející) střechu i obytné budovy. Pro obyvatele i firmy to bude výhodné – bude to znamenat o něco nižší výdaje za elektřinu, protože mnoho budov v USA využívá klimatizaci. Celkové schlazení měst by pak mohlo znamenat také redukci smogu a zlepšení kvality ovzduší. Mimochodem, v zemích jako je Turecko, Izrael apod. už dávno vědí, že střechy se mají dělat pokud možno z materiálu, který nejlépe odráží sluneční paprsky. Haha, prý „vyspělá země“ ty USA…

Kanadská konzultační společnost Carbon Sense Solutions přišla se zajímavým nápadem jak částečně vyřešit současný problém emisí oxidu uhličitého. Představila totiž zcela nový typ betonu, při jehož výrobě je oxid uhličitý pracováván a ukládán. Podle zástupců firmy by tak mohlo být každý rok odstraněno z ovzduší až 500 megatun CO2. Výroba je prý levná a výsledný beton má lepší vlasnosti než beton klasický. Proces karbonace betonu není nový, nicméně kanadská firma jako první vyřešila různé problémy s tímto procesem spojené, zejména co se týká defektů betonu. Vzhledem k tomu, že beton je nejčastěji využívaným stavebním materiálem na zemi, mohlo by masivní využití nového typu betonu výrazně přispět ke každoročnímu snižování emisí oxidu uhličitého.