V New Yorku obnoví starou říčku
Při pohledu na mapu dnes téměř desetimilionového New Yorku se nám obvykle nevybaví, že celé město v podstatě stojí na mokřinách, bažinách, řekách a potocích. I když už dávno všechny tyto drobné vodoteče zmizely pod asfaltem a betonem. Skupina nadšenců ze skupiny Přátel Van Cortlandtova parku by jednu z nich ráda znovu oživila.
Časy, kdy kolem průjezdní Minetta Street lemovala stejnojmenná říčka, nebo kdy Canal Street skutečně vedla podél širokého melioračního kanálu, si už dnes místní nepamatují.
Proč by také, když se prakticky všechny drobné vodoteče schovaly pod asfalt a beton, aby udělaly místo lukrativním stavebním parcelám.
Už od počátku dvacátého století platilo, že si každý majitel pozemku může se svým majetkem naložit, jak uzná za vhodné. A proč si na vlastním pozemku „trpět“ potok, když po jeho zatrubnění je možné prostor zpřístupnit výstavbě?
Takový byl ostatně i osud Tibbetts Brook, potoku který protékal Van Cortlandtovým parkem. Na jeho místě dnes stojí garáže, obchody a křižuje jej i dálnice. Pohřbení Tibbettsova potoka pod zem ale neznamenalo jen pozitiva: i když je po valné části své délky zatrubněn, je napojen na městskou kanalizaci. I za suchý den jím proteče na 15 milionů litrů vody.
A když přijdou vydatné deště, smísí se čistá voda z potoka spolu s tou odpadní, z kanalizací, a společně pak zahltí čistírnu odpadních vod. Ta pak musí přílivovou vlnu vypustit bez čištění přímo do Harlem River.
A tady vstupují do hry Přátelé Van Cortlandtova parku. Ti by se rádi podíleli na návrhu a spolu-financování projektu, který by vyvedl Tibbetsův potok zpět z temnoty na denní světlo.
Jistě, už by sice neběžel ve svém původním korytě, ale v uměle vyhloubené strouze napříč parkem. Samotný park by tímto krokem výrazně zvýšil svoji atraktivitu: tůňky rozlivy, říční kaskády, i malebné malé vodopády.
Rozhodně by tu vzniklo něco, na co nejsou Newyorčané právě zvyklí. „Chtěli bychom, aby si potok mohl zase téct přirozenou cestou až do řeky Harlem,“ říká Christina Taylor, vedoucí celé iniciativy.
Město nyní řeší studii proveditelnosti a ekonomické náročnosti záměru. Pokud vše půjde podle plánu, mohly by být stavební práce zahájeny v červnu 2017.
Takových toků i u nás je, třeba Ponávka v Brně, nebo část Botiče v Praze. Samozřejmě že je, pokud to není zásadní problém, vést toky povrchově, jen vyžadují lepší regulaci před městem, aby nedošlo k povodním, ale na druhou stranu otevřené koryto je schopno zpomalit odtok vody, což je a bude důležité.
Otevřené koryto je nejen krajinotvorný prvek, ale i místem výskytu vodního ptactva a ryb. Nevím, jestli v té jejich stoce nějaké ryby budou, nejspíše asi ani moc ne. Dalším aspektem je, že potok funguje jako přirozená pračka vzduchu. Je toho mnohem víc. Američani objevují Ameriku. Pozdě, ale přece…
Jen blbec si muže chtít natáhnout Ziku až do města mezi obytné domy. Ať to je v USA nebo třeba v Brně. Krajinotvorče.
Takže jaké je vaše řešení? Zatrubnit všechno? Velké podzemní nádrže, záchyt pak distribuce za pomoci elektřiny do závlah? Vytvořit kompletně umělou krajinu i s řízeným a uniformním lesem?
Ne že by to nešlo, a možná by to mělo i benefity, ale budou lidé opravdu ochotni v něčem takovém žít?
problém je že tu ziku vám do města dotáhne jakákoliv dlouhodobější vodní plocha, klidně to může být barel, fontána, cokoliv. Pak stačí už jenom špatný druh komára a jeden infikovaný člověk aby se to rozjelo.