Německo sleduje písečné bouře, narušují výkon fotovoltaiky

Výkonu solárních farem neovlivňují jen mraky či proměnlivá síla slunečního záření. Technologický institut v Karlsruhe se ve stále větší intenzitě věnuje i dalším faktorům, které mohou pro solární energetiku představovat komplikace – např. saharským písečným bouřím.

„Jaké je počasí nad Saharou? To trápí meteorology a inženýry z Technologického institutu v Karlsruhe.“  Zdroj: Sandra Göttisheim/KIT
„Jaké je počasí nad Saharou? To trápí meteorology a inženýry z Technologického institutu v Karlsruhe.“ Zdroj: Sandra Göttisheim/KIT

Ačkoliv Německo leží vzdušnou čarou nějakých 2000 kilometrů od afrických pouští, ohromné masy jemného prachu zvednuté do atmosféry během velkých bouří umí dovát až nad střední Evropu. Následkem jsou mimo jiné tzv. krvavé deště, kdy se s částečně načervenalým deštěm zbarveným pískem můžeme setkat i u nás.

Němečtí inženýři význam tohoto efektu nepovažují za okrajový. Už dříve si totiž všimli, že se pozorovatelný pokles výkonu solárních farem dá počítat na celá procenta. Ve vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů od epicentra bouře je pak dočasný pokles výkonu vyčíslen třemi procenty.

Přesně kvantifikovat okamžitý a dlouhodobý vliv pouštního prachu, a také mnohem přesněji tyto bouře předpovídat, má nyní projekt zvaný PerduS.

Během výzkumu se inženýři Technologického institutu v Karlsruhe soustředí na objem a dráhu prachu atmosférou, a také místa jeho nejčastější depozice.

Nedílnou součástí jejich práce je také průzkum toho, jak dlouho znečisťující částice prachu na panelech setrvají. Podle Bernharda Vogela, šéf-meteorologa výzkumné skupiny, je větrem unášený prach jen částí problému.

„Přímá depozice prachu je odpovědná jen za malé snížení výkonu solárních elektráren. V souvislosti s velkými písečnými bouřemi ale dochází v následujících dnech k výraznému navýšení koncentrace atmosférického aerosolu, o 10-20 %. A ty už výrazný problém představují.“

Saharské písečné bouře zasahují do bilance výkonu německých solárních elektráren několikrát za rok. Jak říká Vogel: „V dlouhodobém časovém horizontu můžeme hovořit o zhruba čtyřech dnech na přelomu jara a léta. Někdy má ale tato epizoda podobu devítidenního výpadku.“

A to už je na celkovém výkonu elektráren „v nejlepší sezóně“ patrné. Německo v roce 2015 disponovalo instalovaným výkonem 39 GW, což je množství ekvivalentní dvacítce středních jaderných elektráren. Nezávislost na jádře s sebou ale přináší komplikace, které dřív Němce trápit nemusely. Třeba to, jaké je počasí nad Saharou.

ScienceDaily.com
Sdílet: