Snížení energetické náročnosti je krokem k udržitelnému vývoji

Energetická náročnost našich životů i bydlení je zcela zjevná. Budujeme satelitní bydlení za metropolemi a přitom jsme stále nuceni dojíždět do velkých měst. Obdivujeme zeleň v centru měst, ale zároveň si už neuvědomuje, že právě ona zvyšuje energetickou náročnost našich životů.

Petr Beneš (Sdělovací technika) a Ivo Gajdoš (ČMA)
Petr Beneš (Sdělovací technika) a Ivo Gajdoš (ČMA)

Užíváme techniku, která je vyráběna s cílem plánovaného zastarávání, produkty se nesnažíme opravovat ani recyklovat. Udržitelnost naší budoucnosti z hlediska energetického i environmentálního se tak zdá na hranici možností.

Co je tedy prostředkem k energetické udržitelnosti a jakou roli v ní hrají moderní technologie? Právě těmito otázkami se zabývala konference Smart Life, na níž vystoupili odborníci z oblasti energetiky, architektury i nových technologií.

Konference Smart Life, která se uskutečnila v Praze pod záštitou vydavatelství Sdělovací technika a ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD), se zabývala především tématem udržitelnosti, budoucím vývojem na poli energetiky a energetickým řešením Smart Grid, neboli inteligentních sítí umožňujících regulaci výroby a spotřeby elektrické energie. Celou konferencí provedl vydavatel Dr. Petr Beneš.

Udržitelnost bydlení

Snaha snižovat energetickou náročnost bydlení a stavět takzvané pasivní domy je v dnešní době trendem i nutností. Právě energeticky nenáročné stavby povedou do budoucna k udržitelnosti. „Někdy nám však ve snaze snižovat energetickou náročnost brání i mentální bariéry nebo dlouhá návratnost opatření,“ sdělil na konferenci Smart Life architekt Petr Štěpánek.

Cílem k udržitelnosti bydlení je podle něj implementace nových technologií i environmentální politika vlády, která bohužel mnohdy upřednostňuje krátkodobé cíle před dlouhodobými.

„Energetická náročnost bydlení není jen, to co protopíme, ale i zátěž panelových výstaveb, které jsou energeticky náročné,“ uvedl. Svoji pozornost dále věnoval i satelitům, které vznikají za velkými městy. „Řada obyvatel satelitů dojíždí do Prahy nebo jiných metropolí, čímž energetickou náročnost nesnižuje,“ řekl Ing. arch. Petr Štěpánek.

Objasnil i prvek městské zeleně v souvislosti s energetickou zátěží. „Města by měla směřovat k vytváření krátkých vzdáleností, přes které budou lidé motivováni chodit, protože se budou cítit bezpečně. Ideálně by snahy měst měly vést ke vzniku obchodních pasáží,“ vysvětlil.

A právě zeleň v centru měst je podle architekta prvkem, který do nich z energetického hlediska nepatří. Prodlužují se tak jednak vzdálenosti a lidé se při průchodu zelení necítí bezpečně.

Rizika současnosti

Doba, ve které žijeme je rizikovým obdobím, vzhledem k tomu, že se nacházíme před řadou krizí a pohybujeme se na hranici udržitelnosti. Nezávislý odborník České podnikatelské rady, Ivan Beneš vidí největší problémy současnosti v nedostatku zdrojů a nestabilitě multipolárního světa.

„Žijeme v době, v níž se potýkáme s klimatickými změnami i nedostatkem zdrojů. Je proto nutná inovace a adaptace, i strategická pružnost,“ uvedl, a navázal tak na Mezinárodní ekonomické fórum, které proběhlo v lednu 2014 v Davosu.

Svoji pozornost dále věnoval i tématu digitálního rozpadu. „Díky digitálnímu rozpadu lze snadno dezinformovat a tak ovlivňovat náš každodenní život. Obáváme se problémů kybernetické špionáže a útoků, což narušuje naši důvěru a tak i znemožňuje případné odvrácení těchto hrozeb,“ vysvětlil Ing. Ivan Beneš.

Dále připomněl problém nedostatku zdrojů, kdy zdůraznil, že za posledních 10 let poklesla cena komodit více, než za předešlých 100 let. Podstatná je podle něj i obnovitelnost zdrojů. „V přírodě funguje cyklický proces – vše co zemře, se stává zdrojem, a tento cyklus je nutné dostat i do technického světa,“ vysvětlil.

Technický svět totiž zatím pracuje s principem jednorázového využívání produktů. Převládají snahy, aby se technická zařízení neopravovala a rovnou putovala na skládky, kdy výrobci vyrábí produkty u nich už je využito plánovaného zastarávání. Vzor je v tomto ohledu třeba brát právě z přírody.

Moderní technologie vedoucí k udržitelnosti

Řešení problémů energetické udržitelnosti i energetiky obecně je nutné za pomoci moderních technologií. Podle Ing. Jiřího Poláka je v energetice nutné zavedení standardů, přičemž řešení vidí v užívání IP protokolu.

„I energetika bude mít IP adresu. Zdá se totiž, že je to jediný standard, který vše převálcuje. V budoucnosti například i elektroměr bude mít IP adresu, přes kterou půjdou přečíst údaje o odběrateli,“ vysvětlil.

Konference se dále věnovala novým inteligentním sítím neboli Smart Grid. Zaznělo například, že v energetice se budou v budoucnosti využívat i mobilní technologie, které se už nyní testují.

Vše směřuje k tomu, že elektroměry budou mít v sobě zabudovanou SIM kartu, na níž bude nastavený určitý tarif. Díky těmto nástrojům bude možné reportování, odesílání statistik, například kolikrát došlo ke spojení se serverem nebo kolik bylo posláno dat.

Energetická udržitelnost tak bude muset být postavena na propojení energetické nenáročnosti, využití moderních technologií a dostatečném zabezpečení dat.

tisková zpráva
Sdílet:

1 komentář: „Snížení energetické náročnosti je krokem k udržitelnému vývoji

  • 24. 2. 2014 (17.23)
    Permalink

    Táto veta ma dostala: „A právě zeleň v centru měst je podle architekta prvkem, který do nich z energetického hlediska nepatří. Prodlužují se tak jednak vzdálenosti a lidé se při průchodu zelení necítí bezpečně.“ Tak toto pokladajú za problém ale, že sa už aj rožky, chleba dovážajú z Číny to ich nes..ie. Kam to speje velebnosti…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.