New York: Energy Star pro budovy potřebuje úpravy

Vznik certifikátu Energy Star pro budovy trochu připomíná pohádku. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) potřebovala účinný nástroj pro měření a hodnocení kvalit budov. Nedostávalo se jí však referenčních zdrojů.

„Budovy s hodnocením Energy Star mají v průměru o 10 % nižší spotřebu energií, než budovy certifikované LEED.“ foto: Energy Star
„Budovy s hodnocením Energy Star mají v průměru o 10 % nižší spotřebu energií, než budovy certifikované LEED.“ foto: Energy Star

Vycházeje z portfolia o provozovatelích administrativních budov, doplněno o základní statistické modely z databáze výzkumu o průměrné spotřebě energií komerčních budov, kde se vzala tu se vzala, první verze kritérií Energy Star byla na světě. Nápad sám o sobě jistě nebyl špatný, jenže s výsledky už to bylo horší.

Myšlenka, že ti kdož neefektivně nakládají s energiemi, budou jednoduše platit více, byla novátorská v mnoha ohledech. Města jako New York nebo Washington, které svou „zelenou politiku“ budují už léta, takový přístup přivítala s nadšením, ale jinde hleděli na parametrizaci Energy Star s nedůvěrou.

Jedním z oponentů systému eko-hvězdiček je i Constantine Kontokosta, profesorka Polytechnického institutu na Newyorské univerzitě, a také ředitel Centra pro studium rozvoje měst.

Kamenem úrazu je podle ní především to, že za první dvě léta „fungování“ původní certifikace, vycházela veškerá referenční data z modelu pouhých 44 nových administrativních budov, které ne zcela odpovídají svými energetickými výdaji celostátnímu průměru.

Různé hodnotící systémy pracují s odlišnými daty, a rozdílnými přístupy hodnocení,“ podotýká Kontokostová. „Obhájci navrhovaného systému věří, že když provozovatelé administrativních budov zapracují na zvýšení efektivity spotřeby energií, zvýší se tím i hodnota těchto objektů.“ Toto tvrzení však podle Kontokostové naráží na rozdílné chápání pojmů „hodnota“ a „cena“.

Největší spotřeby energií se týkají zpravidla těch největších administrativních budov, které svému účelu slouží už několik desetiletí. Jejich rekonstrukcí se dosáhne jen průměrného zlepšení stavu, ale nikdy nebudou natolik úsporné, jako nově vystavěné administrativní budovy. Je tedy otázkou, zda se vyplatí investovat nemalé peníze do zvyšování efektivity objektů na hranici své životnosti.“

Srovnáním tří dalších podobných databází energetické efektivity, včetně 648 objektů certifikovaných LEED pak došla k závěru, že hodnocení Energy Star je v zásadě ovlivněno i řadou dalších „nepostihnutelných“ faktorů.

Například budovy stojící na rohu ulice nebo osamoceně spotřebovávají v průměru o 9 % více energie, než ty v přímé zástavbě,“ podotýká Kontokostová. „Těch devět procent už ale může pro řadu provozovatelů budov znamenat nemalý problém, protože je může definitivně vzdálit od dosažení Energy Star. To, že spotřebovávají skoro o desetinu víc energie, je výsledkem fyziky, kterou stavitelé budovy neovlivní ani náročnými úpravami.“

Podle ní vyžaduje celý systém certifikace budov Energy Star víc, než jen kosmetické úpravy. „Není to jen otázka metrického vyčíslení,“ dodává. „Když se podíváte na newyorskou Helmsley Building, která je držitelem zlatého certifikátu LEED, v Energy Star dosahuje jen 78 %. Je zapotřebí vytvořit takový systém hodnocení, který by dokázal zapracovat nejen nároky konstrukční a materiálové, ale také ty týkající se energetické efektivity, včetně nejrůznějších proměnných.“

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.