Rozhovor: Viktor Karlík & občanské sdružení Baobaby
S Viktorem Karlíkem z občanského sdružení Baobaby jsme si povídali o přírodním stavitelsví, domech ze slámy a samořezjmě o tom, jak Baobaby vznikly a kam směřují. Zároveň se s námi Viktor podělil o zajímavou novinku – rostoucí slaměné domy, které jeho tým připravuje.
Viktor Karlík šest let pracoval jako streetworker v K-centru Zlín, kdy poskytoval služby drogově závislým. Už tam podle svých slov začalo jeho směrování k nezávislosti, které pokračuje i nyní ve vztahu k bydlení a přírodnímu stavitelství v občanském sdružení Baobaby, které založil.
Co tě přimělo začít se zajímat o slaměné domy a přírodní stavitelství obecně?
Viktor Karlík (V.K.): První co mě na tom uchvátilo byly ty organické tvary. Úplně nový přístup, uvědomění si lehkosti takovýchto staveb. Líbila se mi představa, že dům v podstatě vyroste na poli, protože je do velké míry tvořen slaměnými balíky a navíc lze využít hlínu z vlastního pozemku, takže to minimalizuje dopravu. Tento systém umožňuje svépomocnou výstavbu a dává obrovský prostor individuální kreativitě. Vytváří minimální ekologickou zátěž. Je velmi příznivý pro zdraví člověka a je možné vytvářet nízkoenergetický, až pasivní standard. Strávil jsem rok probádáváním informací z této oblasti na internetu. Setkával jsem se a diskutoval s lidmi, kteří se daným oborem zabývali. To co jsem viděl a slyšel mě přesvědčilo.
Jak to pokračovalo dál?
V.K.: Jsou to asi tři roky, co jsem se odhodlal postavit si vlastní rodinný slaměný dům. V té době ale bylo v ČR minimum dostupných informací. Byl problém sehnat architekta, který by vytvořil projektovou dokumentaci, balíky vhodné pro stavbu, řemeslníky, kteří by uměli tímto způsobem stavět. Na základě této situace mě napadlo založit sdružení Baobaby, které se slaměným domům a přírodnímu stavitelství bude věnovat, jako hlavnímu tématu. Oslovil jsem tříčlenný tým – Daniela Grmelu, který na toto téma psal doktorandskou práci, Lídu Temelovou, která se zajímala o výtvarné využití přírodních materiálů v rámci prostorové tvorby, a Martina Dřímala – architekta, který se zajímal o nízkoenergetické stavby z přírodních materiálů. Jako hlavní aktivity jsme si stanovili vzdělávání se v daném tématu, vytváření modelových staveb, vytváření mezioborové spolupráce – architektů, projektantů, stavebních řemeslníků a výtvarníků, vytváření stavebních inovací, zajišťování osvěty pro širokou veřejnost a asistence nejen svépomocným stavebníkům. Dan i Martin mi pomáhali s vymýšlením mého domu, tam jsme začali pořádat workshopy – prakticky, ale i teoreticky vzdělávací víkendy pro širokou veřejnost. Za tři roky jsme uspořádali celkem už 15 workshopů, kterých se zúčastnilo asi 180 lidí. Uspořádali jsme přes 30 přednášek pro veřejnost. Naší důležitou osvětovou aktivitou je pořádání Komponovaného Hostišovského Festivalu, který zprostředkovává téma přírodního stavitelství široké veřejnosti prostřednictvím přednášek odborníků, projekcí tematických filmů a workshopových dílen.
Daří se vám získávat i nějakou finačí podporu?
V.K.: Ano, v roce 2010 se nám podařilo získat první finanční podporu z grantu Mládež v akci. V rámci toho jsme uspořádali devítidenní kurz zaměřený na přírodní stavitelství, permakulturu, úsporné technologie a výtvarným využitím přírodních materiálů. Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvoření a nastartování synergické mezioborové spolupráce. Stěžejním tématem byl experimentální domek z nosné slámy. Stanovili jsme si kritéria, ke kterým jsme chtěli směřovat už při projektování – nízká cena, možnost svépomocné výstavby, dosažení nízkoenergetického standardu, minimalizace provozních nákladů, zajímavé výtvarné provedení.
Jak to dopadlo?
V.K.: Domek dnes stojí v malé vesničce Hostišová. Jeho velikost je 25 m2 zastavěné plochy a 18 m2 užitné vnitřní plochy. Což je domek malý, ale jeho velikost spočívá v příběhu spojených lidských dlaní, mozků a snad nebudu moc nasládlý, když řeknu, že i srdcí a duší prvních slaměno-hliněných nadšenců. Domek není zatím definitivně dokončen, ale už během letošního jara plánujeme jeho finalizování. Chtěli bychom ho potom nabízet zájemcům o tento tip stavění, aby si vyzkoušeli pobyt na vlastní kůži v takovéto stavbě. Myslím, že je dobré mít možnost věci si i vlastnoručně a vlastnotělně osahat, než je jen vidět na obrazovkách monitorů.
Vraťme se teď na chvíli ještě k tvému slaměnému domu. Můžeš nám ho trochu přiblížit?
V.K.: Je to rodinný slaměný dům s dřevěnou konstrukcí vyplněnou slaměnými balíky. Venkovní i vnitřní omítky jsou hliněné. Celou stavbu, kromě pokrývky střechy, jsme si zajišťovali svépomocí. Užitná podlahová plocha je 150 m2 + s přiléhající 30 m2 zimní zahradou. Dům se nachází v malé obci Hostišová u Zlína, kde má sídlo i naše sdružení. V domě bydlíme rok a jsme se stavbou spokojeni. Hlavně s tepelně-izolačními vlastnostmi, příjemným vnitřním klimatem a tepelnou setrvačností hliněných omítek, které jsou schopné akumulovat teplo a zároveň regulovat vlhkost. Letošní zima byla prověřovací, topíme jenom krbovými kamny s vestavěnou krbovou vložkou. Za tuto zimní sezónu jsme spálili čtyři kubíky měkého dřeva. To jsem pořídil samotěžbou za 600 Kč. Návštěvy si u nás chválí atmosféru domu. Cítí tam harmonii a klid.
Jakým směrem se bude občanské sdružení profilovat do budoucna?
V.K.: Chceme se nadále zabývat nízkoenergetickými domy z přírodních materiálů. Toto téma dále prozkoumávat a rozvíjet tak, aby bylo dostupné a zároveň zajímavé, bezpečné, trvanlivé a dostatečně funkční pro současného „moderního“ člověka. Chtěli bychom vytvářet asistenci stavebníkům, kteří se rozhodnou tímto způsobem postavit si vlastní dům. Takže budeme pomáhat s projektováním domů a vytvářením projektových dokumentací pro stavební povolení, vyrábět kvalitní slaměné balíky pro stavbu (protože ty jsou základem toho všeho), můžeme pomoci s analýzou hlíny z vlastního pozemku a taky můžeme pomoci i se stavbou samotnou, nejen prostřednictvím uspořádání workshopu pro veřejnost. Výhledově bychom chtěli půjčovat i stroje, které umožňují urychlení stavebních procesů. V našem případě je to především míchačka na hlínu a výhledově i omítačka. V týmu máme architekty, projektanty, výtvarníky a řemeslníky. Aktuálně pro tento rok jsme připravili sérii šesti workshopů, které proběhnou v květnu až červenci. Témata workshopů jsou – Permakultura, Výtvarné využívání přírodních materiálů, Nízkoenergetické domy z přírodních materiálů, Práce s kamenem a Venkovní prostorové hliněné objekty. Na všechna témata se nám podařilo sehnat velmi šikovné lektory. Více informací o těchto kurzech, ale i o nás – můžete nálézt na našich webových stránkách www.BAOBABY.org. Do kurzů je jěště stále možné se přihlásit.
Nedílnou součástí vašich staveb – a viděli jsme to i nedávno v sérii videí – je i výtvarná stránka. Proč ji považuješ za důležitou?
V.K.: Myslím si, že výtvarno k přírodnímu stavitelství přirozeně patří. Nás osobně láká organická architektura, která umožňuje přiznání různých křivostí a zaoblených tvarů. Současný lidský svět je symetrický a rovný. Tyto tvary jsou samozřejmě rozumné, funkční a maximálně efektivní. Ale cítím, že někudy ve společnosti zespod prosakuje lidská touha po propojení se s přírodou a příroda ve svých přirozených tvarech je fraktální. Tvary řek, pobřeží, stromů, lidských cév, lidí samotných, živočichů a rostlin. Jak jsem už zmínil, rovina je maximálně efektivní pro výstavbu, ale rádi občas ve stavbě provedeme nějakou vybouleninku, zakřivenost, či amébovitý patvar
Jak se díváš na téma permakultura?
V.K.: Myslím, že je to paralelní téma, které se snažíme propojovat i s naším stavebním stylem. Spolupracujeme s Tomášem Svobodou, který propaguje permakulturu jako systém inteligentního hospodaření na pozemku. Nesměřuje zahrady k anglickým trávníčkům, ale k tomu, aby zahrady byly co možná nejvíce „jedlé“, aby zachytávaly vodu a vytvářely prostor i pro živočichy. Permakultura se zabývá také postupy výsadby rostlin, které se vzájemně podporují.
A na závěr, chystáte nějaké novinky?
V.K.: Aktuálně připravujeme inovační řešení – rostoucí nízkoenergetické domy z přírodních materiálů. Základní myšlenka tohoto projektu spočívá v tom, že chceme doporučovat lidem, aby si stavěli spíše malé domy, které budou vhodně dipozičně řešené a s řibývajícími dětmi, potřebami a finančními možnostmi si ho můžou kdykoliv rozšířit. Jako výhody přijetí takovéhoto systému vidíme malý rozměr – je svépomocně postavitelný během jednoho roku, sníží zadluženost stavebníka a počáteční provozní náklady. Naši architekti řeší studie „mateřských buňek“ do rozměru 50 m2 podlahové plochy a jejich ideální dispoziční řešení. Je to v podstatě takové 2+1 loftového charakteru. Svépomocnou výstavbou je možné postavit takovýto dům v nízkoenergetickém standardu do 500 000 Kč. Takto je možné stavě domy čtvercové, obdelníkové i jinak tvarované se sedlovou, pultovou, ale i rovnou střechou.
Teda, pánové – klobou dolů. Jsem velmi, velmi rád, že máte tak praktické a hezké myšlení. Já jsem si připadal kolikrát jako hlupák, když jsem místo „krásné“ dlažby chtěl záhonky . A navíc se velmi vymykáte konzumní společnosti. Nakonec stejně brzy budeme muset umět žít jen z toho, co nám příroda nabízí. A také musíme změnit konzum za lidskost !