Minerální vlnou se v Česku izoluje už 70 let

Minerální izolace mají u nás díky vyspělému sklářskému průmyslu dlouholetou tradici. Vedle budov je však v současnosti najdete i tam, kde byste je třeba vůbec nečekali.

Manipulace s minerální vlnou je velice snadná. foto: Knauf Insulation
Manipulace s minerální vlnou je velice snadná. foto: Knauf Insulation

Minerální vlny a izolace úspěšně se používají například v domácích spotřebičích, automobilech, ale i na zelených střechách či v zemědělství. Minerální vlna má dlouhou životnost, je ekologická a zcela nehořlavá.

Většina spotřebitelů využívá výhod minerální izolace každý den, aniž si to uvědomuje. „V budovách strávíme 90 % svého života a nejméně 30 % ze všech zateplených nemovitostí v České republice je izolováno právě minerální vlnou. Kromě zateplení budov má však minerální izolace v současnosti daleko širší a méně známé využití,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Díky rozvinutému sklářskému průmyslu v bývalém Československu byla výroba prvního čedičového vlákna zahájena už v roce 1954, a to ve sklárně Nová Baňa. Jako izolační materiál ve stavebnictví se minerální vlna používá už déle než 70 let, výrobci však své produkty neustále inovují, aby byly využitelné v co nejširším spektru odvětví.

Na minerální izolace tak dnes narazíte i v případě, že cestujete autem nebo autobusem, svezete se výtahem, zatopíte si v krbu nebo si večeři ohřejete v troubě a dáte si k ní zeleninový salát.

Tichá auta, úsporné a bezpečné spotřebiče

V automobilovém průmyslu se minerální izolace využívá především jako tepelný a akustický izolant – zabraňuje přehřívání, tlumí zvuk motoru i vnější dopravy a zlepšuje také brzdný výkon. Lze ji snadno tvarovat i řezat. Minerální izolaci proto najdete v osobních automobilech, motocyklech, autobusech i nákladních autech.

„Konkrétně se minerální vlna používá například jako výplň dveřní a střešní karoserie, k izolaci autobaterií, brzdových destiček, do tlumičů výfuku aut i motocyklů, ale třeba i do barev a nátěrů pro zvýšení jejich pevnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

Vzhledem ke stále rostoucímu důrazu na snižování energetické náročnosti a ekologický provoz nejen budov, ale také domácích spotřebičů, dnes nehořlavá minerální izolace tvoří nedílnou součást kuchyňských sporáků, pečících trub, akumulačních kamen nebo krbů.

„Minerální vlna zvyšuje jejich energetickou účinnost, zabraňuje přenosu tepla ze spotřebičů do okolí a zároveň je účinnou prevencí před vznikem požáru – splňuje totiž nejpřísnější požadavky na požární odolnost. Na rozdíl od polystyrenu minerální izolace nehoří a díky tomu ani nevytváří nebezpečný jedovatý kouř nebo plyny,“ konstatuje Marcela Kubů.

Zelenina nehnije, střechy unesou celou zahradu

Minerální izolace našla uplatnění také v zemědělství a zahradnictví, kde se neustále hledá nový a efektivní způsob pěstování rostlin a zeleniny. Běžný substrát v pěstebních sklenících po celém světě nahrazují speciálně upravené desky minerální izolace, která má – na rozdíl od běžné stavební minerální vlny – vysokou jímavost vody.

Hlavní výhodou tohoto způsobu pěstování je, že semínka či sazenice dostávají správné množství vody a živin a rostou bez herbicidů a fungicidů. „Díky svému anorganickému původu pěstební desky nepodléhají hnilobě a nejsou napadány houbami ani bakteriemi,“ upozorňuje Marcela Kubů. Tímto způsobem se běžně pěstují například rajčata, okurky nebo papriky.

Zásadní podíl mají minerální izolace i na masivním rozvoji zelených střech, které v současnosti zdobí řadu průmyslových objektů, továrních hal či obchodních a administrativních center.

„Běžné skladby vegetačních střech se zeminou bývají kvůli vysoké hmotnosti často nerealizovatelné, proto se volí lehčí materiál – minerální izolace,“ říká Marcela Kubů.

Kromě toho, že zelené střechy dobře vypadají, zároveň fungují jako ekologická klimatizace. Ochlazují stavbu a zvlhčují okolní vzduch a v neposlední řadě narušují vznik takzvaných městských tepelných ostrovů.

Vlhká minerální vlákna totiž mají desetkrát lepší tepelný odpor než běžná zemina a udržují v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. Naopak suchá hydroizolace střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak v budovách zajišťuje příjemné klima.

„Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 °C, a je tak až o 55 °C nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 °C. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci,“ konstatuje Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

S minerální izolací by přitom bylo možné, a to i dodatečně, ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů.

Minerální izolace zajistí ticho ve škole, kanceláři i nemocnici

Lékařské a statistické studie dokazují, že nadměrný hluk zvyšuje stres, negativně působí na koncentraci, produktivitu a také na celkový zdravotní stav. Komplikuje komunikaci i proces učení.

Z průzkumů přitom vyplývá, že školáci neslyší až 70 % souhlásek vyslovovaných učiteli a tři čtvrtiny zaměstnanců se domnívají, že jejich produktivita by byla větší, kdyby bylo prostředí méně hlučné.

V nemocnicích může nežádoucí hluk zvýšit srdeční tep, krevní tlak a rychlost dýchání. Hluk v interiéru lze snížit montáží vhodných oken nebo obložením stěn a stropů.

„Akustické stropní podhledy a stěny pomáhají hluk v interiéru eliminovat. V současnosti se bez nich neobejde téměř žádný administrativní, obchodní, průmyslový nebo školský prostor. Stropní podhledy vyrobené ze stlačené minerální izolace mají velmi dobré akustické, mechanické i protipožární vlastnosti a jsou snadným a efektivním způsobem, jak vysokou hladinu hluku v budovách snížit,“ uzavírá Vlastimil Kolman, zástupce společnosti ROCKFON.

tisková zpráva
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

1 komentář: „Minerální vlnou se v Česku izoluje už 70 let

  • 9. 10. 2015 (13.06)
    Permalink

    Pěkný PR článek. Určitě zateplovat je dobrá věc. Článek poukazuje na to, že není jen polystyrén, ale jsou i alternativy. Nemluví však nic o nevýhodách a to je škoda. Našel jsem zajímavý článek, kde se mluví o ekologickém hledisku. Cituji:

    Zora Kasiková vyjmenovává důvody, proč je podle Arniky lepší dát přednost přírodním materiálům a těm konvenčním se vyhnout. „Polystyrenové izolace zpravidla obsahují zpomalovač hoření hexabromcyklododekan, což je látka, která má negativní vliv na nervovou soustavu a hormonální systém. Při výrobě uniká do prostředí styren, který je podezřelý z karcinogenity,“ říká Kasiková. „U minerálních vln se při výrobě používají fenolformaldehydové pryskyřice, formaldehyd je karcinogenní látka. Oproti přírodním materiálům mají nepřírodní materiály horší možnosti likvidace.“ Jak dodává její kolegyně Hana Gabrielová, některé firmy kromě klasických izolací nabízejí už i izolace z přírodních materiálů.

    níže dodává, že existují i vaty varáběné bez formaldehydu např. některé výrobky spol. Knafu nebo Ursa.

    Článek je z roku 2010, chtěl bych věřit, že dnes se už používají hojněji neškodné vaty.
    Odkaz: http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zateplujte-ale-myslete-i-na-zdravi-a-ekologii-radi-arnika

    Zajímalo by mě, jak jsou na tom tyhle materiály s recyklací. Dělám si legraci, že až budu chtít zlikvidovat roubenku po babičce, tak stačí jen škrtnou sirkou a zbyde jen popel, hlína a pár hřebíku (samozřejmě pominu-li problematický eternit na střeše). Dnešní kompozitní nebo kombinované materiály mě spíš děsí. Skleněná vlákna se pridávají do barev, omítek (viz perlinka), železo, beton, plasty, lepidla… no co s tím jednou budou dělat třídičky stavebního odpadu opravdu netuším.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.