Šindelový most svedl břehy řeky Sávy dohromady
Šindele jsou tradiční střešní krytinou lidových staveb, ale jejich užití v moderní architektuře je slušně řečeno upozadněno. Nevšední kouzlo umě zpracovaného dřeva nyní oživil zajímavý projekt fasády nového mostu u slovinské vesnice Bohinjska.
Architekti ze studia DANS Architects zde vzdali hold lidové architektuře, a historickému odkazu starých tesařů. Důvod? Památek, jejichž střecha by byla v okolí jezera Bohinj pokryta šindeli je už bohužel pomálu.
Stopy kdysi tolik tradičního řemesla mizí, a lidé ztrácí kontakt s minulostí. Naštěstí navržený projekt mostu přes Sávu tento narůstající nedostatek vyrovnal. Stavba, určená primárně pro pěší turisty a cyklisty, je šindeli v celé délce 54 metrů po svém obvodu kompletně obložena.
„Most vytváří nové prostorové vztahy, a dal vzniknout cestě tam, kde dříve nebyla,“ popisuje projekt jeden z pěti návrhářů DANS Architects, Vlatko Ljubanovic. „Mosty obecně jsou neskutečně symbolickou stavbou. Spojují lidi, vytváří přechod mezi dvěma břehy. I tady je to podobné.“
Konstrukce zbudovaná přes řeku Sávu umožňuje lidem z vesnice dojít bez obtíží k břehům jezera, což bylo dříve možné jen s velkou zacházkou přes jiný, auty hojně využívaný most. Architekti navíc most zasadili do lokality, která širší využití přímo podporuje.
„Je to jeden z mála rovných úseků kolem řeky, svah je zde jen velmi pozvolný,“ říká Ljubanovic. „Místo se proto skutečně záhy stalo oblíbené cyklisty.“
Při pohledu na široce rozkročenou siluetu mostu se vnucuje otázka, jestli vlastní designové zpracování nebylo přeci jen moc štědré. Ljubanovic to ale pohotově vysvětluje: „Řeka Sáva je známa vysokou fluktuací průtoků. Nejde jen o jarní tání nebo zimní trhání ledů, průtok se mění i v závislosti na vypouštění vody z přehrady.“
Tomu všemu musela být podřízena geometrie stavby, tak aby zvládla i násobky běžného průtoku. Lehce problematické bylo řešení zatížení fasády. Jeden čtvereční metr šindelové krytiny váží až 25 kg.
„Naštěstí jsme nemuseli na materiálu šetřit,“ prozrazuje Ljubanovic. „Po zimních polomech je na Slovinsku nevyužitého dřeva víc než dost.“
