Ekocement oprášil dva tisíce let staré postupy

Dva na sobě nezávislé výzkumné projekty, jeden společný cíl. Učinit cement dostupnější surovinou, a současně snížit ekologickou stopu potřebnou k získání této stavebniny. Michiganská státní univerzita (MSU) a Drexelova univerzita (DU) z Philadelphie se pustily do bádání s vervou. Jejich inženýři přišli s jednoduchými nápady, které mohou učinit výrobu cementu pro životní prostředí méně škodlivou.

Inspirace starými stavebními postupy může výrazně snížit emise při výrobě cementu Zdroj: Ekosvet.net
Inspirace starými stavebními postupy může výrazně snížit emise při výrobě cementu Zdroj: Ekosvet.net

V MSU testovali přídavek drceného skla do betonu namísto pětiny cementu. Výsledek byl nepatrně lehčí a světlejší, jinak si ale zachoval původní vlastnosti.

Beton sám po technické stránce vykazoval větší pevnost, tvrdost a lepší voděodolnost. „Křemík obohatil chemickou reakci vápenných hydrátů s výtečným výsledkem,“ říká Parviz Soroushian. „Takže díky „křehkému“ sklu se nám podařilo vyztužit pevný beton.“

„S přídavkem drceného skla beton absorbuje vodu daleko pomaleji než je běžné,“ dodává Soroushian. Neopomenutelnou výhodou je, že do skelného betonu lze přidávat i barevné sklo, jehož recyklace je díky obsahu těžkých kovů trochu problematičtější.

Nový cement může být využit jako stavebnina, která napomáhá snižovat objem odpadu na skládkách. Navíc pro zisk takto upraveného cementu není zapotřebí vysokých teplot, a celkově nižší jsou i emise CO2.

Odborníci z DU se inspirovali historií. Ať už tou opravdu dávnou, pyramidami a starým Římem, i relativně nedávnou, a to několika podobnými stavbami v Rusku.

Soustředili se na vylepšení procesu a snížení emisí při výrobě Portlandského struskového cementu. S využitím alkalicky aktivovaného drceného přírodního vápence a běžně dostupné strusky vytvořili cement, který nepotřebuje tepelnou úpravu.

Nepálená varianta skutečně připomíná spíše starověký římský model, než moderní Portlandský cement. „Oživení technologie staré dva tisíce let se může zdát krokem zpátky, ale dlouhověkost římských antických budov nám dává za pravdu,“ říká Alex Moseson, vedoucí projektu.

Cement z DU nepotřebuje slínek, a je tvořen z 68 % z nepáleného vápence. Malá změna ve výrobním procesu však znamená velké úspory. O polovinu se snižují náklady na energie, a emise oxidu uhličitého poklesnou o 97 %.

www.robaid.com
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.