Dům pojmenovaný Geometrický les se inspiroval u živočichů

Dřevo je v mnoha ohledech fantastický stavební materiál a řadu architektů jeho přírodní linie fascinují. Nenapodobitelnost struktury dřeva, přesné geometrické tvary a práce s přirozeným světlem vedla japonského návrháře Soua Fujimota až k nevšednímu projektu Solo House.

Navzdory užití přírodních materiálů, úchvatnému vizuálnímu konceptu a zasazení objektu do hypotetické krajiny se sice nedá hovořit o výsledku jako o „ekologickém domě“, je však nápaditou ukázkou moderní architektury.

Sou Fujimoto byl vybrán francouzským developerem Christianem Bourdaisem, spolu s dalšími jedenácti architekty, aby zpracovali svůj osobitý návrh vlastního domu snů. Náklady a omezená dostupnost materiálu nehrála v zadání roli.

Ve výsledku by tak lidé mohli spatřit tucet originálních Solo House, které mohou posunout naše vnímání v oblasti konvenčních obytných domů. Fujimoto vsadil na „jemnou transparentnost“, flexibilní využití volného prostoru a spoustu, spoustu dřeva. Rozhodl se vytvořit obytný „Geometrický les“.

Výsledek připomíná trojrozměrné modýlky chemických molekul ze školních laboratoří. Nepravidelně distribuované dřevěné trámy a kmeny, poskládané na sobě jako konstrukce z obřích sirek, vytvářejí vnější kostru a fasádu celého dvoupodlažního domu.

Jeho stěny jsou přitom prosklené, se základy a nosnými prvky z kamene. Sklo, kámen a dřevo tu jsou však propojeny v organický komplex, který vytváří na první pohled nevšední dílo. Výsledná trojrozměrná nepravidelná mřížka z neošetřeného dřeva totiž boří hranice mezi vnitřním a vnějším prostorem.

Uvnitř naleznete zastíněné kouty (vnější obložení totiž působí jako žaluzie), stejně jako prosvětlená jasná místa. Dřevo z vnějšku proniká i do interiéru, jako schody a police.

Při výstavě svého příspěvku do Solo House v galerii Serpentine v Kensigton Gardens se Sou Fujimoto nechal slyšet, že: „Jeho Geometrický les boří hranice mezi vnitřním a vnějším prostorem, je současně izolovaný i otevřený do okolí. Je to ukázka moderní architektury, která vychází z „primitivních modelů“, a čerpá z nejrůznějších příkladů přírodních obydlí živočichů, ať už ptačích hnízd nebo kukel hmyzu.“