Kalifornské sucho stojí miliardy, a bude hůř

Prozatím na $2,2 mld. vyčíslila americká vláda hospodářskou ztrátu způsobenou následky sucha v Kalifornii. Čísla ale zdaleka nejsou definitivní a dopady spojené s nedostatkem vody se budou přenášet i do ostatních odvětví, spolu s dalším očekávaným finančním propadem. Už nyní se například hovoří o ztrátě 17 100 pracovních míst, především v sektoru zemědělství.

Vysychající půda na hranicích Sonorské pouště v Mexiku. Dopadne Kalifornie stejně?  Zdroj: Tomas Castelazo/ en.wikipedia.org/ CC BY 3.0
Vysychající půda na hranicích Sonorské pouště v Mexiku. Dopadne Kalifornie stejně? Zdroj: Tomas Castelazo/ en.wikipedia.org/ CC BY 3.0

Sucho, které v průběhu roku sužovalo Kalifornii, způsobilo nejvýraznější snížení dostupnosti vody, jakou místní zemědělci vůbec pamatují. Úřad kalifornského guvernéra Jerryho Browna zatím soustrastně řeší celou situaci, ale je si současně dobře vědom, že z probíhající krize není možné vinit jen nepříznivé klimatické podmínky.

Loňská teplejší zima sice neumožnila vytvoření dostatečné sněhové pokrývky v horách Sierra Nevada, ze které by se na jaře táním oživily toky řek, jenže dosavadní počínání zemědělců nelze považovat za hospodárné. S vodou, která před dvěma lety ještě nikomu nechyběla, se tu citelně plýtvalo.

Zatímco dříve, v „letech hojnosti“, spoléhali kalifornští zemědělci na čerpání vody z řek, a podzemní vrty si nechávali na suchá léta, v posledních letech hromadně přecházeli na vrty. Důvod byl jednoduchý. Než se snažit prodražovat vlastní produkci náklady na pohonné hmoty čerpadel a pojízdných cisteren, nebo budováním závlahového systému, z vlastního vrtu mohli vodu sát prakticky bez omezení přímo na vlastním pozemku. Jenže přírodní mechanismus, který fungoval dříve, a umožňoval rezervoárům podzemní vody epizodně obnovit svou hladinu, se tím narušil. A když přišlo pořádné sucho, rázem není voda ani v řadě dříve vyhloubených vrtů.

To strhlo kaskádu navázaných jevů. Bez patřičné zálivky nemohou fungovat zemědělci ani farmáři. Pole nemohou dávat úrodu, a hospodaření pěstitelů či chovatelů končí ve ztrátě. O pěstování výnosnějších, ale na závlahu náročnějších plodin, teď nikdo nechce ani slyšet.

Snižuje se cena půdy, rančeři prodávají své farmy, propouštějí zaměstnance. Chovná stáda dobytka jsou odprodávána rančerům na severu. Sucho prostě nastartovalo regionální kolaps, přičemž podmínky k jeho propuknutí byly už dlouho připravovány. Krizi zatím chybí řešení.

Guvernérská rada se například uvolila ke snížení dopadů sucha tím, že výrazně snížila povolené limity pro odběr vody z povodí řek v deltě San Joaquin – Sacramento. Z výsledku už ale teď nemají radost rybáři, kterým nadměrné odčerpávání vody likviduje byznys, a pochopitelně ani ryby, kterým v savicích mizí životní prostředí.

„Celkem 810 milionů, to jsou čisté ztráty na produkci potravin,“ říká Karen Ross, tajemnice kalifornského odboru pro zemědělství a potraviny. „Ztráty v celém úseku, dané i poklesem pracovních míst, pak činí 2,2 miliardy. Rozloha letos oseté půdy se snížila o 60 %, přičemž největší, sedmdesátiprocentní ztráty jsou situovány v regionu San Joaquin Valley, kde je také koncentrováno nejvíce zemědělských usedlostí.“

Rossová připomíná, že tato krize jednou pomine, ale varování by mělo zůstat. „To, že není etické brát si kolik vody chceme, a hlavně víc než potřebujeme, by mělo v naší paměti zůstat. Pak by tahle krize možná nebyla zbytečná.“

Reuters.com

4 komentáře: „Kalifornské sucho stojí miliardy, a bude hůř

  • 29. 7. 2014 (4.24)
    Trvalý odkaz

    Před 20 lety se ke mě dostalo motto: Až zemře poslední strom, poslední řeka bude otrávená a poslední ryba chycená až potom si uvědomíme, že peněz se nenajíme. Všichni počítají jen korunky a jaké to má dopady na ekonomiku. Ale že v budoucnu zdechnem žízní to je jedno?? Ale bude to krásná smrt, rakev ze zlata a plněná bankovkama…

    Většina lidí přemýšlí jak tu vodu ze země získat, ne jak ji tam zadržet a udělat tak z pouští zase zelené ráje. Vytváříme pouště a pak se divíme že nemáme vodu. Jsme národ blbců s chytrými telefony…

    Reagovat
  • 29. 7. 2014 (4.21)
    Trvalý odkaz

    Před 20 lety se ke mě dostalo motto: Až zemře poslední strom, poslední řeka bude otrávená a poslední ryba chycená až potom si uvědomíme, že peněz se nenajíme.

    Většina lidí přemýšlí jak tu vodu ze země získat, ne jak ji tam zadržet a udělat tak z pouští zase zelené ráje. Vytváříme pouště a pak se divíme že nemáme vodu. Jsme národ blbců s chytrými telefony…

    Reagovat
  • 28. 7. 2014 (16.51)
    Trvalý odkaz

    Viděl jsem dokument asi tak před seseti lety, kde na nadměrný odběr spodní vody upozorňovali. Prostě jsme se dostali na určité limity, které už nejde překračovat. Někdo moudrý řekl, že tato planeta je schopná uspokojit naše potřeby, ale ne naší chtivost.

    Reagovat
  • 24. 7. 2014 (10.21)
    Trvalý odkaz

    Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
    Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (tj. 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 68 000 Kč). To je o 1/3 víc než celostátní průměr.

    Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě (kromě indického Bollywoodu). Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (1,9 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles, čtvrti Hollywood.
    Zdroj Wikipedie

    Reagovat

Napsat komentář: poskolnik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *