Pražané: tablet je více než sporák
Neziskové společnosti Asekol a Elektrowin, které se zabývají zpětným odběrem a recyklací elektrozařízení, udělali zajímavý průzkum. Ptali se, bez jakého elektrospotřebiče se lidé nedokážou obejít.
Bez tabletu ani ránu
Překvapivé odpovědi se sešly zejména u obyvatel hlavního města – Pražanům by nejvíce chyběl tablet. Tedy malá destička, o jejímž smyslu nemá snad ani dosud většina populace ponětí. Hned na druhém místě byly mobilní telefony a až potom sporák a lednice, naopak v hlavním městě vcelku nepotřebují sušičku a faxové přístroje.
Partnerství Zelená úsporám – šetré spotřebiče pro vaši domácnost
V celorepublikovém průměru již lidé odpovídali racionálněji. Čechům by nejvíce chyběla lednička, pak sporák a třetí se umístila pračka. Až za nimi skončily mobil, televize a notebook.
Na opačném konci stupnice se umístily klasický fotoaparát, samostatný LP, CD přehrávač, videopřehrávač nebo DVD přehrávač a elektrické hračky. Paradoxně však právě hračky vyšly z průzkumu jako nejčastěji kupované elektrozařízení, dvě pětiny respondentů koupí ročně alespoň jednu.
V minulosti tyto hračky končily často v popelnicích, letos byla však zaznamenána změna, více lidí „naložilo s elektrozařízením jiným způsobem“. Je tak záhadou, co se s 29 % loni vyhozenými elektrickými hračkami stalo – nejsou používány v domácnosti ani mimo domácnost, nebyly prodané, neskladují se v domácnosti nepoužívané, nebyly odevzdány v obchodě, ve sběrném dvoře ani specializované firmě a rovněž neskončily v popelnici.
Zpětný odběr? Módní výstřelek
Do průzkumu, který udělala agentura Markent, se zapojilo více než 1200 respondentů. Pouze jeden z deseti nepovažuje třídění elektroodpadu za přínosné pro životní prostředí. 71 % dotazovaných si pak myslí, že není složité něco pro životní prostředí udělat.
Zjistilo se však, že oproti zbytku republiky mají obyvatelé Prahy mnohem horší znalosti týkající se nakládání s vysloužilým elektrozařízením. Téměř třetina Pražanů si pak myslí, že zpětný odběr je módní výstřelek.
Zhruba tři čtvrtiny populace mají podle Hany Ansorgové ze společnosti Asekol zájem o informace spojené s tříděním elektra, ale přesto – nebo možná právě proto – třídí elektrospotřebiče jen necelá polovina lidí.
„Co se týče drobných spotřebičů, jako jsou rychlovarné konvice nebo mobily, je aktivita Čechů ještě horší – k recyklaci se jich dostane jen necelých 25 %,“ říká Taťána Pokorná z Elektrowinu. Tyto spotřebiče prý často končí na skládkách.
Sběrné dvory: Jsou moc daleko?
Průměrná vzdálenost lidí od sběrného místa činí 3214 metrů, v Praze je to dokonce o 800 metrů méně. Pražané jsou však rovněž ochotní ujet méně metrů, aby elektroodpad odevzdali k recyklaci. Z dotazníku vyplynulo, že jsou ochotní velký spotřebič odvézt maximálně do vzdálenosti 2101 metrů, to je o 500 metrů méně než ve zbytku ČR.
Kolektivní systémy mají informace i o tom, že se občas snaží někdo vydělat na neznalosti. „Občas obsluha požaduje za spotřebiče peníze, v prodejnách je zase odmítají přijmout, i když si člověk koupí nový spotřebič, ačkoliv jim to ze zákona musí umožnit,“ upozorňuje Hana Ansorgová. V takovém případě je třeba kontaktovat Asekol nebo Elektrowin, oni už zjednají pořádek.
Co však může být oprávněnou námitkou proti odběru je, že je spotřebič nekompletní. Celkem 8 % lidí si před odevzdáním z elektrospotřebiče odmontuje něco, co by se třeba mohlo někdy hodit.
Pozitivní je, že v poslední době lidé kupují nové spotřebiče ne proto, že chtějí nový a výkonnější model, ale prostě proto, že ten starý již dosloužil.
Pavel N. : No, ono taková demontáž většinou vypadá tak, že si uštípnou šňůru, nebo si nechají vypínač.
Těch co z toho louhují kovy je minimum,spíše je zde hodně kutilů schopných použít díly k nějakému dalšímu účelu. Což je jen dobře.
r23: No proč asi? Protože ty lidi z toho berou kousky zlata a jiných cenných kovů. Nejen že to dělají na koleně a většinu znehodnotí, ale navíc zpětný odběr si na sebe zčásti vydělává a když mu budou chybět tyto kovy, které prodává, tak to bude ztrátové. Navíc se tou neodbornou demontáží mohou do životního prostředí dostat nebezpečné látky, tedy dojde přesně k tomu, proč zpětný odběr vůbec funguje.
„8 % lidí si před odevzdáním z elektrospotřebiče odmontuje něco, co by se třeba mohlo někdy hodit.“
Nechápu, proč toto vadí. Při recyklaci je to sna úplně jedno ne ?
Darovali je někomu jiném = jsou používány mimo domácnost.
„Je tak záhadou, co se s 29 % loni vyhozenými elektrickými hračkami stalo – nejsou používány v domácnosti ani mimo domácnost, nebyly prodané, neskladují se v domácnosti nepoužívané, nebyly odevzdány v obchodě, ve sběrném dvoře ani specializované firmě a rovněž neskončily v popelnici.“
Chybí možnost, že je darovali někomu jinému