V Česku je třikrát více pasivních domů než před dvěma lety

Zatímco před dvěma lety evidovalo Centrum pasivního domu v České republice 1 600 staveb v pasivním standardu, letos jich je už okolo 5 tisíc.

Na celém světě přitom existuje pasivních domů zhruba 60 tisíc. Hlavním důvodem zvyšujícího se zájmu o tento typ staveb je kromě rostoucího stavebního sektoru také odbourávání mýtů, které jsou s pasivními domy spojeny.

Pasivní domy získávají na popularitě nejen v Česku, podle posledních statistik jich celosvětově existuje již více než 60 tisíc. Celou třetinu jich lze přitom najít v Německu, jen o něco méně – 18 tisíc – jich pak stojí v další sousední zemi, Rakousku.

Česká republika podle posledních statistik eviduje okolo 5 tisíc pasivních domů, což představuje 8% podíl v celosvětovém měřítku. „V tomto ohledu se nejedná o vůbec špatný výsledek,“ řekl Libor Hrubý z Centra pasivního domu.

Jen za loňský rok přitom v tuzemsku přibylo více než tisíc pasivních domů a domů blízkých tomuto standardu, jednalo se o zhruba 7 % z více než 15 tisíc postavených rodinných domů. Právě v poměru klasických a pasivních staveb by přitom Česko mohlo podle odhadů Centra pasivního domu předčít i zmíněné Německo a Rakousko. „V rámci naší činnosti vnímáme obecně vzrůstající zájem veřejnosti o energeticky úsporné stavby,“ doplnil Hrubý.

Zvýšenou poptávku po ekologicky šetrném bydlení potvrzují i statistiky Státního fondu životního prostředí, který v loňském roce z programu Nová zelená úsporám vyplatil 263 milionů korun. V roce 2016 to přitom bylo o téměř 150 milionů méně.

Rostoucí popularita se projevila i na počtu osob, které o dotaci na stavbu pasivního domu žádaly. Zatímco v roce 2016 jich bylo pouze 366, loni jejich počet narostl na 481.

„V programu Nová zelená úsporám přijímáme ročně okolo 500 žádostí na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností, jež svými parametry odpovídají pasivním domům. Lze tedy říci, že domy vystavěné s podporou programu představují zhruba 3,6 % celkového počtu dokončených rodinných domů,“ řekla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Zájem podle ní postupně vzrůstá také díky tomu, že se daří odbourávat některé předsudky, které jsou s pasivními domy spojené.

Zřejmě nejrozšířenějším mýtem je tvrzení, že kvůli maximální tepelné izolaci může mít pasivní dům pouze okna, jež nejdou otevřít. Na tento omyl se však odborníkům daří v poslední době úspěšně upozorňovat. Například v létě umožní právě větrání během noci přísun chladnějšího vzduchu pro předchlazení, aby následující den byla v interiéru příjemná teplota.

Naproti tomu v zimních měsících představují okna nejslabší článek z hlediska tepelné izolace budovy. „Velmi dobrým řešením je v tomto případě použití předokenních rolet. Díky svým tepelně-izolačním vlastnostem umožní snížit náklady na vytápění až o 10 %,“ řekl Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, jež se na tuzemském trhu specializuje na produkci dveří, garážových vrat a stínicí techniky.

I tato společnost přitom v posledních měsících rostoucí popularitu pasivních domů zaznamenala. „Výrazný podíl na tom má současná situace ve stavebním sektoru, který stále prožívá konjunkturu,“ doplnil Valenta. Do budoucna pak bude zajímavé sledovat, jak velký zájem bude o pasivní domy od roku 2022. Od tohoto období totiž již nebude možné o dotace na výstavbu domů v pasivním standardu žádat.

tisková zpráva