Kdo chce v budoucnosti uspět, musí zefektivnit nakládání s energiemi
Dosavadní zkušenosti ukazují, že i energeticky náročné projekty mohou uspět v zemích s vysokou cenou energií.
To platí pro země, jakou jsou například Velká Británie, Dánsko či Německo, kde průmyslové či infrastrukturní objekty zásobují svým odpadovým teplem stovky až tisíce domácností, čímž částečně kompenzují vysoké vstupní náklady na elektřinu apod.
Ve Švédsku, Francii, Německu či Dánsku se pak daří i datacentrům, na první pohled zařízením, jejichž nejvyšším nákladem jsou právě energie. Jak je možné, že nová datacentra v rámci Evropy nevznikají např. v Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku, zemích s nízkou cenou elektřiny, ale naopak ve výše zmíněných zemích? Odpověď zůstává stejná – rekuperace.
Firmám a tamním veřejným správám se podařilo rozvinout spolupráci v oblasti „sdílení“ energií, čímž se pro velké technologické firmy stávají mnohem zajímavějšími.
Rekuperaci nahrává i snaha o snižování emisí skleníkových plynů
Atraktivitu rekuperace samozřejmě zvyšují i snahy o snížení emise skleníkových plynů. V západních zemích Evropy již dokonce probíhají diskuze o tom, jestli by neměl být rozšířen systém tzv. emisních povolenek, a to i na velké průmyslové objekty či dopravní společnosti (toto nahrává výrobcům elektromobilů).
Ovšem, bez ohledu na enviromentální politiku, rekuperace je pro firmy zajímavá právě z důvodu možnosti výrazného snížení nákladů na energii. Je také nutné zmínit, že opětovné využívání odpadového tepla se neodehrává jen ve vyspělém světě, ale například i v Číně, Indii či Pákistánu, tj. zemích s levnou pracovní silou a nízkými cenami energie.
Tamním firmám pomáhá rekuperace s udržením atraktivity v prostředí rostoucích mezd a celkových výrobních a režijních nákladů. tj. firmy se prostřednictvím rekuperace často snaží udržet si kontrakty se svými odběrateli z řad velkých mezinárodních společností či zabránit přesunu výroby do zemí s ještě nižšími náklady.
Jak jsme na tom v České republice?
Zdá se, že Česká republika je „ideálním kandidátem“ na výrazné rozšíření této technologie. Na jednu stranu, rostoucí mzdy a posilující kurz české koruny výrazně ukusují z marží českých exportérů, na druhou stranu, Česká republika již nechce být pouze „montovnou“ a snaží se přilákat i business s vyšší přidanou hodnotou. A právě nízké náklady jsou něco, co investoři berou v potaz při výběru lokality pro svou další expanzi.
Jednotky rekuperace již v České republice samozřejmě najdete, bohužel, zatím ne v takovém rozsahu, jako v zemích západní Evropy. Model spolupráce mezi firmami a veřejnou správou tak, jak jej můžeme pozorovat v západní Evropě, v České republice prozatím chybí.
V tuto chvíli, rekuperace slouží v České republice především ke snížení provozních nákladů samotných zařízení, ať už se jedná o průmyslové objekty, administrativní centra či rekreační a ubytovací objekty.
placená inzerce
S tímhle se vlastně nedá nic jiného než souhlasit. Protože ta optimalizace energetických zdrojů je pro populaci a její přežití fakt hodně důležitá. A nemyslím tím jen to, že by měl mít každý doma záložní zdroj energie. Ono co si budeme povídat, tak ten blackout může přijít prakticky kdykoliv.