Recyklace papírových plen? Pěstujte houby

To, že jsou novorozenci zdrojem neskutečné radosti rodičů, je pravda, kterou si každý může ověřit na vlastní kůži. Na děti ale můžeme také nahlížet jako na neočekávaně intenzivní zdroj nebezpečných odpadů.

Statistici z americké Agentury ochrany životního prostředí (EPA) si dali tu práci, že spočetli spotřebu papírových plínek, které během dětství vyprodukuje průměrná ratolest, a nestačili se divit. Naštěstí výzkumnice mexické Metropolitní univerzity v Azcapotzalo, Rosa María Espinosa Valdemar, dobře ví, co se s nevonnými balíčky dá dělat.

María Valdemar dlouhodobě řešila, jak po technické stránce snižovat množství odpadů na mexických skládkách. Přetřiďování a důsledná recyklace jednotlivých druhů odpadů je podle ní jasná volba, ale v některých případech se sekundární využití zdálo být nemožné.

Jak potvrzuje Epa, jedno dítě v průměru vyprodukuje neuvěřitelných 8000 papírových plen, které se kvůli hygienickým rizikům řadí mezi nebezpečný odpad. Spalování je kvůli vyšší vlhkosti obsahu komplikovanější, a nemůže být prováděno v klasické technické spalovně.

Nechat je ležet jen tak na skládce také není dobrý nápad, protože i když pomineme možná zdravotní rizika, přirozeně by se rozkládaly stovky let. Valdemar proto vyzkoušela, jak po několika procesních úpravách plenky znovu využít, jako růstový substrát pro pěstování
hub.

Prvním krokem zpracování je důsledná selekce: k dalšímu zpracování jsou vhodné jen ty použité papírové plenky, které byly znečištěny pouze tekutinami. Pak následuje sterilizace plen v autoklávu, po které přijde na řadu částečná kompostáž.

Plenky jsou při ní naplněny a obaleny, tentokrát ale směsí dřevní štěpky, výlisků z vinných hroznů, kávovým lógrem a odřezky ananasu.

Jistě že by to fungovalo i s prostým zahradnickým substrátem, ale právě tyto uvedené složky odpadu z restaurací a jídelen napomáhá Valdemar v rámci svého programu účelně recyklovat.

Jednotlivé naplněné balíčky jsou poté umístěny do igelitových pytlů a inokulovány sporami hub. Za dva týdny houbové hyfy prorostou plenkou i náplní, a za tři týdny světlé fáze nastává čas sklizně.

„Během celého procesu se vám jedno kilo papírových plínek zmenší o 80 %,“ říká Valdemar. „Zůstane vám 200 gramů plenkového substrátu, a jako bonus máte přibližně 300 gramů hub.“

Pěstovat se tímhle způsobem dají jak hlívy ústřičné, tak i obyčejné žampiony. Složky plen, které se nerozkládají – polypropylen, polyetylen a sorbentní gely na bázi sodných polyakrylátů – nepředstavují v průběhu růstu hub problém.

Umožňují totiž lepší zavodnění a zvýšení vlhkosti, stejně jako prostup živin substrátem. Jediné, na co originální nápad mexické výzkumnice naráží, jsou hygienické předpisy. Prozatím se nepodařilo, a to ani navzdory laboratorním testům podporujících nezávadnost pěstovaných hub, prosadit výjimku u hygieniků. Houby z plínek potravní inspekci nevoní, a tak se výpěstky z pěstíren zkrmují na farmách zvířatům.