Projet Ecorium je součástí Národního ekologického institutu Jižní Koreje. Půjde o několik obrovských skleníků, které mají poskytnout optimální podmínky pro různé ekosystémy na ploše 33 090 m2. Půjde o vzájemně propojené rozlehlé dómy ve dvaru zaoblených klínů.
Jižní Korea patří k technologicky nejvyspělějším zemím světa. Není proto divu, že jednotlivé skleníky dokáží pomocí pokročilých technologií sledovat pohyb slunce po obloze a přizpůsobovat tomu vnitřní prostředí.
Studio Vincent Callebaut Architectures se už v minulosti vyznamenalo povedenými kousky. Organické linie se v nich mísí s přírodou a moderní technologií v jedinečném spojení a se svým nejnovějším příspěvkem tvůrci opět dokazují, že stále mají co říct. Navrhli totiž ekologickou plovoucí zahradu Physalia, která při svých cestách dokáže čistit špinavé řeky. pokračování…
Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.
Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.
Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí „solární deštníky“. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).
Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu „nastavit“ tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek „Chytré materiály – revoluce v architektuře?„). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.
V budoucnosti nebudou budovy po desetiletí jen tiše dřepět na svých místech. Budou dýchat, spát a probouzet se, a co víc, budou krásné. Tak si alespoň představuje budoucnosti světoznámý architekt William McDonough, který v roce 1977 poprvé v Irsku vybudoval dům poháněný solární energií a jehož v roce 1999 jmenoval magazín Time „Hrdinou planety“.
