V klimatizovaných sklenících laboratoří Centra pro výzkum aplikované energie univerzity v Kentucky mají zvláštní zálibu. V devadesáti osmi velkých skleněných nádržích tu pěstují podivnou zelenou slizovitou hmotu. Jsou to vyšlechtěné druhy řas, které možná přinášejí řešení problému se skleníkovými plyny. Vydatně se totiž „krmí“ oxidem uhličitým, a tak by se jejich přirozené žravé schopnosti dalo využít pro filtraci odpadních plynů.
Namnožené řasy vytvářejí rosolovitou hmotu pohlcující oxid uhličitý. Zdroj: Pablo Alcala
Výstavba podzemního úložiště emisí uhlíku, vycházejících z elektrárny Ferrybridge, má být prvním pilotním projektem tohoto druhu v Británii. I když nepřispěje zásadním způsobem ke změně čistoty ovzduší nad Anglií, jeho přínos spočívá především v demonstraci faktu „že to lze dokázat a funguje to“. Zařízení má být hotové do roku 2015.
Úložiště u elektrárny nebude prozatím sloužit k dalšímu zpracování oxidu uhličitého. Zdroj: Wikkimedia Commons
Nedávno jsme přinesli pozitivní zprávu o tom, že minulý rok se zvyšování emisí zpomalilo proti předchozím letům. CNN nyní informuje o novém vynálezu amerického vědce Klause Lacknera, umělých stromech, které dokáží zachycovat oxid uhličitý. V žádném ohledu vizuálně nepřipomínají stromy přírodní, ale zastanou dokonale jejich funkci. Když jejich umělými „listy“ prochází vzduch, zachycuje se uvnitř oxid uhličitý, stlačuje se a ukládá se v tekutém skupenství. Jde o podobnou technologii, která se využívá při modernizaci uhelných elektráren. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že umělé stromy mohou pracovat kdekoliv a kdykoliv. „Jdeme po CO2, který je jinak prakticky téměř nezachytitelný,“ upřesňuje prof. Lackner. Jde mu především o emise z automobilů či letecké dopravy. Jakkoliv bláznivě může celý nápad znít, Lackner se na klimatické konferenci v Londýně nedávno setkal s americkým ministrem energetiky Stevenem Chu, kterému se jeho nápad líbil. Lackner pracuje na konceptu zachycování oxidu uhličitého už od roku 1998. „Argumentoval jsem a stále argumentuji tím, že důvod proč je tohle možné je fakt, že z teoretického hlediska je oxid uhličitý ve vzduchu překvapivě koncentrovaný, a tedy že zařízení pro jeho zachycování může být poměrně malé,“ přibližuje původ svého nápadu. Po letech výzkumu se jeho týmu podařilo vyvinout sorbent, který při využití relativně malé energie dokáže zachycovat velké množství CO2. „Pokud naše zařízení připojíte k síti, tak na každých 1000 kg zachyceného oxidu vypustíme do ovzduší 200 kg, takže výtěžnost je 800 kg,“ upřesňuje. Lacknerův nápad se líbí také profesoru Wally Broeckerovi, jednomu z prvních, kdo začal upozorňovat na nebezpečí globálního oteplování. „Myslím se, že tohle svět bude muset mít – naneštěstí,“ řekl CNN. „Každá jednotka by každý den vysála z atmosféry tunu CO2 – což je množství vyprodukované 20 průměrnými auty v USA. Cena každé jednotky by se zhruba rovnala ceně nové Toyoty. To znamená, že kdybyste na auta zavedli 5% příplatek, mohly by tyhle peníze jít na budování stanic, které odstraní vyprodukovaný oxid uhličitý,“ navrhnul Lackner možný budoucí scénář rozšíření svých umělých stromů.
Už v roce 2003 ohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush plán vybudovat novou generaci uhelné elektrárny, kterou nazval FutureGen. Projekt měl být výjimečný tím, že elektrárna by ihned při výrobě zachycovala produkovaný oxid uhličitý a ukládala jej pod zem. O pět let později, v roce 2008, však americké Ministerstvo energetiky, nejspíš v reakci na ekonomickou krizi, ohlásilo restrukturalizaci celého projektu vzhledem k narůstajícím nákladům. Nicméně krize zároveň přinesla i řešení problému, to když nový prezident Barack Obama přišel se záchranným balíčkem. Jedna miliarda z něj poputuje právě na projektu FutureGen.
Je to signál, že nový ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderných elektráren, nebude podporovat pouze obnovitelné zdroje energie jako jsou solární elektrárny nebo větrné turbíny, ale také novou generaci starých technologií. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny jen v USA o 49%. Uhlí je ve Spojených státech amerických snadno dostupné, tohoto fosilního paliva jsou zde obrovské zásoby a Američané je samozřejmě hodlají využít. Pokud bude uhelná elektrárna nové generace dokončena, nabídne výkon 275 MW. Kromě elektřiny se počítá se současnou výrobou vodíku, a to navzdory tomu, že Obama nedávno výdaje na vodíkovou ekonomiku, především tedy auta na vodík, řádně seškrtal. Celkově náklad na vybudování elektrárny nejspíš budou kolem 2 mld. dolarů.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
