„Podnik zvaný „Příroda“ bohužel pozbývá stálé křeslo na zasedáních většiny velkých společností, ačkoliv dodává celému světu své nenahraditelné produkty a nabízí všem své omezené zdroje. Ignorováním přírody můžeme odstartovat nebývalý chaos tím, že spustíme „zlatou horečku“ po rychle mizejících zdrojích,“ nechal se slyšet Pavan Sukhdey, dříve vedoucí manažer Deutsche Bank a nyní velvyslanec při OSN v rozhovoru pro Reuters.
Zhodnotit ekologické služby a zavést ekologický účet. Nic nového, řeklo by se. Jenže tentokrát ne v měřítku států, ale korporací. foto: Krappweis/sxc.hu
Pokud máte dostatek prostoru na kterém můžete realizovat své plány na ekologické bydlení, máte štěstí. Většina návrhářů totiž musí řešit projekt, který se většinou týká ekologické inovace stávající budovy, která je navíc dost nešťastně situována. Takový je i případ domu v Singapuru, který bojuje se znečištěním a hlukem vlastním krunýřem.
Stejně jako živý pásovec se i dům “schoval” před nebezpečím – nepříjemným hlukem a znečíštěným ovzduším ze silnice. Zdroj: formwerkz
Singapur patří mezi města s největším počtem výškových budov na jednotku plochy. Poměrně monotónní zástavba skleněných a ocelových konstrukcí mrakodrapů by však brzy mohl narušit nevšední architektonický počin. Mladí návrháři z WOHA by totiž rádi prosadili záměr na vybudování „mrakodrapové oázy“.
Zelený smaragd v srdci Singapuru, aneb návrat přírody mezi mrakodrapy. Zdroj: Inhabitat.com
Voda a zase voda. Lidské tělo obsahuje 70 % vody a bez doplňování tekutin vydržíme maximálně pět dní. Už ztráta 20 % vody je pro člověka smrtelná. Dostatek pitné vody je i proto jeden z nejpalčivějších problémů, které bude muset lidstvo řešit. Naštěstí technický vývoj nám přináší řadu možností jak nedostatku pitné vody čelit. Jedním z příkladů je firma Siemens a její nový efektivní systém na odsolování mořské vody.
Klasické větrné elektrárny nejsou svým vzhledem a velikostí úplně ideální pro umístění do městské zástavby. V poslední době se proto objevují konstrukce, které jsou designérsky a rozměrově přizpůsobené pro instalaci na střechy městských domů. Novým přírůstkem do rodiny městských větrných elektráren je zařízení jménem IMPLUX od singapurské firmy Katru eco-energy.
Zatímco v Mexickém zálivu ropné plošiny vybuchují, na druhé straně světa se z nich stávají unikátní stavby. V Celebském moři mezi ostrovem Borneo poblíž Indonésie funguje nový projekt nazvaný Seaventures Dive Resort. Jde o hotel pro potápeče , který ještě nedávno býval ropnou plošinou.
Architektonické studio Design Act navrhlo pro nadcházející světovou výstavu Expo 2010, které se odehraje v Singapuru, jedinečnou “kostkovanou” budouvu. Projekt s poditulem “Můj sen, moje vize” využívá jako stavebních prvků jednotlivých kostek, ze kterých je vybudována jedinečná modulární budova. Ta zachycuje ducha městského státu Singapur jakožto udržitelného, kosmopolitního, vpřed hledícího národa.
Futuristické pojetí snad nejvíce připomíná moderní digitální informační a komunikační prostředky. Jakási “pixelovatost” upomíná rozdrobenost dnešního světa, který však přesto drží pohromadě. Budova má být současně tradiční i futuristická, jejím hlavním slovem je “nové” a opět má prezentovat Singapur jako progresivní, inovativní místo. “Digitální mračno” z různě průhledných skleněných kostek bude vystavěno nad zelenou pastvinou. Celkem se bude skládat z 3886 kostek různých velikostí, ve kterých se budete moct procházet a kde budou návštěvníci moct zanechat zmínku o svých snech.
Úžasné splynutí města s přírodou bude možné za pár let vidět v dalekém Singapuru. EDITT Tower je projekt studia TR Hamzah & Yeang, který sponzoruje také Singapurská národní univerzita.
Šestadvacetipatrový mrakodrap, který na návrzích připomíná spíše lesem prorostlou věž, bude vystavěn z recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Přirozené větrání, sbírání dešťové a recyklace užitkové vody na zalévání rozsáhlých zahrad, to jsou jen některé z mnoha vymožeností nové budovy, společně s centrálním systémem recyklace odpadu.
EDITT Tower má pomoct obnovit lokální ekosystém v celé metropoli a doufejme také inspirovat řadu podobných staveb. Energii si věž bude vyrábět ze 40% sama pomocí solárních panelů. Jednotlivá patra bude možné snadno přeskupovat a předělávat, budova se tedy může snadno měnit, být dynamická a vždy zajímavá a jiná pro své obyvatele a návštěvníky, čemuž jistě bude pomáhat i během roku seproměňující se flóra. Jak se vám takový mrakodrap líbí a jak by se vám líbil třeba v Praze místo veleslavné Chobotnice?
