Byznys zvaný Příroda nemá potřebné zastoupení

„Podnik zvaný „Příroda“ bohužel pozbývá stálé křeslo na zasedáních většiny velkých společností, ačkoliv dodává celému světu své nenahraditelné produkty a nabízí všem své omezené zdroje. Ignorováním přírody můžeme odstartovat nebývalý chaos tím, že spustíme „zlatou horečku“ po rychle mizejících zdrojích,“ nechal se slyšet Pavan Sukhdey, dříve vedoucí manažer Deutsche Bank a nyní velvyslanec při OSN v rozhovoru pro Reuters.

„Voda, čistý vzduch, korálové útesy, lesy a řeky poskytují celému světu materiál v hodnotě přesahující triliony dolarů, a činí tak zatím zdarma,“ říká Sukhdey. „A lidé to proto berou jako naprostou samozřejmost. Když dodáme k těmto „přírodním výrobkům“ cenu, můžeme změnit myšlení velkých společností přehodnocením jejich úsilí po zisku.“ Pavan Sukhdey se tuto myšlenku ceny ekologických služeb a produktů rozhodl popularizovat programem Korporace 2020, ve kterém navrhuje změnu zavedeného „kořistnického“ systému.

Prozatím na podobný způsob uvažování přistoupily jen společnosti, které dohromady tvoří méně než 5 % světového ekonomického obratu. Jedná se o podniky, které kalkulovaly vlastní škodu způsobenou na přírodě produkcí odpadů, znečištěním vody nebo produkcí skleníkových plynů.

„Jenže 5 % je jen nepatrný zlomek v totálním srovnání globální ekonomiky,“ dodává Sukhdey. Nyní se snaží vyvíjet se svou iniciativou tlak na jednotlivé velké společnosti, aby se dospělo k nějakému rovnovážnému řešení.

Přitom už běžící projekty, jako je podpora nízkouhlíkových staveb nebo plány na snižování emisí, by měly být součástí „ekologického účtu“ všech společností. Z počátku by se cifry na individuálním ekologickém účtu objevovaly jako červené, tedy záporné hodnoty vyčíslené škody.

A každá společnost by se je měla snažit v průběhu let kompenzovat. Na jedné straně jsou tu průkopníci – německý výrobce sportovního oblečení Puma, indická software dodávající společnost Infosys nebo brazilský dodavatel kosmetiky Natura, které obdobný systém již zavedly.

„Ale pořád tu máme „byznys“ v hodnotě trilionů dolarů – zemědělství, rybolov, fosilní paliva, kde všichni berou a nikdo neplatí,“ varuje Sukhdey. „To není dlouhodobě udržitelné.“

A proč se pokouší tlačit na konkrétní společnosti, nikoliv ne na vlády jednotlivých zemí? „Dnešní korporace jsou nadnárodní, a v zásadě předurčují, co jednotlivé vlády dělají. Jsou to ony, které „řeší“ problematiku zaměstnanosti nebo určují růst HDP. A daně z těchto korporací ovlivňují vládní deficity.“