Přemýšleli jste někdy o tom, zda síla větru na planetě Zemi roste či klesá? Nebo je snad konstantní? Nejspíš ne, ale kupříkladu stavitelé větrných elektráren by to nepochybně zajímalo. Ty by také mohla potěšit nejnovější studie vědeckého týmu ze Swinburne University of Technology. Tým pod vedením doktora Iana Younga bádal nad otázkou, kterou jsme právě položili. A jak se dočteme dále, výsledky jeho práce potěší nejen všechny investory větrných elektráren, ale i všechny zastánce obnovitelných zdrojů.

oceán
Na konferenci EurOCEAN 2010 představila Evropská vědecká nadace zajímavou zprávu. Představila v ní myšlenku, že do roku 2050 by Evropa mohla získávat až 50% elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v mořích a oceánech.

Jihozápad Británie, severní pobřeží historického hrabství Cornwall, se má stát vůdčím světovým regionem v oblasti výroby energie v oceánech. Právě nyní tam startuje projekt Wave Hub, který bude dodávat do elektrické sítě až 20 MW energie vyrobené mořskými vlnami. pokračování…

Podle Světové energetické rady je jižní pobřeží Austrálie jednou z nejvhodnějších oblastí pro rozvoj elektráren získávajících energii z mořských vln. Z tohoto zdroje by údajně mohla být pokryta dokonce kompletní spotřeba celého kontinentu. pokračování…

Technologie OTEC je překvapivě stará už více než půl století. Její princip spočívá ve využití rozdílu teplot vody v oceánech. Teprve nyní se ale na Havaji a dalších místech planety začíná OTEC pomalu využívat v testovacích provozech. pokračování…

Konference v Kodani podle většiny pozorovatelů dopadla katastrofálně. Světoví státníci se v podstatě na ničem závazném nedohodli. Bill Gates, miliardář a zakladatel společnosti Microsoft, se proto rozhodl jednat. pokračování…
Katastrofické scénáře globálního oteplování vyhrožují světovou potopou jako z filmu Vodní svět. Pro případ, že by něco takového skutečně nastalo, jsou v záloze novodobé archy. Jednu takovou navrhnul E. Kevin Schopfer, AIA, RIBA ve spolupráci s firmou Tangram 3DS. Jmenuje se „Boston Arcology“. pokračování…

Švédský Saab je severský průmyslový gigant, který se zdaleka nezajímá pouze o automobily. Kromě toho vyrábí také vybavení pro armádu a zajímá se i o energetiku. Tamní inženýři dostali před časem za úkol vyrobit draka (kite) pro větrné turbíny, který by zvýšil jejich účinnost. Co ale chytré chladné hlavy ze severu nenapadlo… přesunuli kite i turbínu ze vzduchu do moře.

Díky tomu mohou využít obrovské síly oceánu, tedy vln a přílivu či odlivu. V zásadě jde o to, že turbína s „ploutvemi“ a kormidlem nazvaná „Deep Green Underwater Turbine“ je napevno uchycena na dlouhém laně k mořskému dnu. Celý systém je přesně nastaven tak, aby se turbína pohybovala v dokonalé osmičce, poháněna samotným oceánem.
Podle šéfa firmy Minesto, společnosti založené inženýry ze Saabu, dokáže čtrnáctitunová turbína generovat až 1 MW energie. Přitom cena se má pohybovat mezi $0,09 a $0,20 za kWh. Jakkoliv zní nápad švédských inženýrů neortodoxně, dokázali sehnat poměrně značný kapitál jak od mateřské společnosti Saab, tak i dalších vážných investorských skupin.
Výhodou tohoto řešení je především snadnost instalace, údržby, ale i samotné výroby zařízení. Další obnovitelný zdroj do sbírky! Testování prototypu v poměrně velikosti 1:10 už probíhá a chystá se větší v poměru 1:4, který poběží od roku 2011 v pilotním režimu na pobřeží Severního Irska.
V magazínu Respekt číslo pět jste si mohli přečíst výborný článek „Nemocné moře“ upozorňující na kritický stav znečištění světových oceánů. Vodní plocha, která pokrývá 71% povrchu země, se stala doslova skládkou. Prakticky neexistuje místo, které by nebylo lidmi nedotčeno. Přitom oceány skrývají nejen obrovské nerostné bohatství, ale jsou také jedním ze základních činitelů ovlivňujících klima, skrývají netušené příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů energií a navíc mohou dokázat nasytit prakticky celou planetu. Jen kdybychom o nich věděli víc a starali se víc. Právě k tomu může alespoň částečně popostrčit novinka od společnosti Google. Jeho známý program Google Earth (stáhnout) nyní přidává rozšíření nazvané Google Ocean. Díky němu se můžete potápět do hlubin světových oceánů a prozkoumávat podmořský svět. Google využil data mnoha oceánografických ústavů aby vytvořil vyrtuální modely podmořské krajiny, ale zároveň do programu vložil také data o celé řadě oceánských zajímavostí, ať už jde třeba o podmořské vulkány, potopené lodě a podobně.
Ne že by snad v Dubaji nebo celých Spojených arabských emirátech měli málo volné půdy. Ba naopak! Ale udělat si vlastní ostrov je přeci O TOLIK zajímavější! A snobštější. A navíc, moře je více než pevniny. A je modré. „Fíha, tak to ROZHODNĚ uděláme ostrovy, spoustu ostrovů!“ řekli si nejspíš šejkové a jali se budovat. Nejdřív si vybudovali řadu ostrovů ve tvaru palmy. Pak začali modelovat zemi. A nakonec chtějí v moři postavit dokonce celý vesmír! Není nám úplně jasné, jak to vlastně chtějí provést, ale tohle je přeci Dubaj, dámy a pánové. Země neomezených možností, podobně jako… třeba Rusko.

Společnost Nakheel, která se o budování nových arabských divů světa stará, oznámila, že hodlá vytvořit souostroví tématicky navržené jako naše sluneční soustava. Proč? Protože můžou. Pás kosmických objektů bude obsahovat slunce, planety, ale také okolní hvězdy. Celkem půjde o 3000 hektarů země, jejichž vybudování bude trvat 15 až 20 let.

Dříve, než si položíte otázku „co je ekologického na městě pro super-bohaté, uprostřed pouště?“, připomeňme, že Dubaj je dnes nejen výstavní skříní světové architektury, ale také místem, kde se v praxi ověřují ekologické přístupy k architektuře, projektují celá ekologická města (Xeritown) a obecně tu ekologie nehraje tak úplně mrtvou pannu – odhlédneme-li tedy od faktu, že skutečně jde o velkoměsto pro super-bohaté ve vyprahlé poušti.

Nový projekt vesmírných ostrovů má být součástí iniciativy „Blue Communities„, což má být jakési „modro-zelené“ smýšlení o světě kolem sebe, především s důrazem na ochranu moří a oceánů. Developerská společnost Nakheel slibuje čístší vodu, méně znečištění (což je, pokud to chápu správně, to samé, no ne?) a ještě tvrdí, že stavby jako jsou vesmírné ostrovy a další „výrůstky“ na pobřeží Dubaje vlastně mají moře a život v něm chránit. Tak vám nevím…

ROZHOVOR
DŮM
AUTO

